Cesta bez návratu připomenula židovské transporty z Hané

Prostějov si připomněl 75. výročí deportace židovských obyvatel. Vzpomínková akce Cesta bez návratu uctila přes tisíc obětí. Na střední Moravě skončilo v transportech téměř tři a půl tisíce lidí židovského původu.

Pietní akci Cesta bez návratu hostila bývalá prostějovská synagoga, dnes husitský kostel. Foto: Hana Bartková

Místem piety se stala bývalá židovská synagoga, dnešní kostel Církve československé husitské v Demelově ulici v Prostějově. Atmosféru setkání na konci června dokreslovala výstava fotografií, obraz kolejnic, svíčky, kamínka a skladba Different trains od Steve Reicha v podání Kronos kvarteta.

Právě nádraží, vlaky a koleje se staly svědky temných osudů. „Po arizaci majetku a celkové degradaci lidské důstojnosti židovských rodin přistoupily nacistické řady v roce 1942 k deportaci všech protektorátních židů do terezínského ghetta a odtud do likvidačních míst a táborů. Z prostějovského nádraží ve dnech 23. června, 27. června, 1. července a 5. července 1942 odjeli prostějovští židovští občané včetně dětí vlakovými transporty do Olomouce,“ uvedla za organizátory Hana Bartková.

V Olomouci se k nim museli připojit místní obyvatelé židovského původu spolu s dalšími z Přerova, Kojetína a Litovle a byli společně transportováni v nákladních vagonech do Terezína. Jednalo se o transporty označené AAf (26. června), AAg (30. června), AAm (4. července) a AAo (8. července). „Z Terezína se však v tomto případě většinou nedostali do koncentračního tábora v Osvětimi, ale byli odvezeni do nacistického vyhlazovacího tábora v Malém Trostinci u Minska nebo k městu Baranoviči, kde byli vražděni plynem z upravených nákladních automobilů nebo postříleni jednotkami SS. Seznam obětí z Prostějova obsahuje 1 227 jmen. Celkem se jednalo o 3 445 osob židovského původu ze střední Moravy,“ dodala Hana Bartková.

Paměť přeživších by měla být i tou naší

O historických souvislostech mluvila historička Marie Dokoupilová z Muzea a galerie v Prostějově. Silný, jímavý a nadějný příběh židovského národa podal pod mottem „Miluj bližního svého, neboť je jako ty“ evangelický farář Jan Jun. O účasti židovských spoluobčanů v bojích za svobodu Československa hovořil ředitel gymnázia Jiřího Wolkera v Prostějově Michal Šmucr. Následovaly ukázky z knihy Co oheň nespálil prostějovské rodačky žijící v Tel Avivu Maud Beerové rozené Stecklmacherové.

„Přeživší odcházejí, jejich paměť se stává historií. Měla by se stát i naší pamětí, aby se tato zvěrstva už nikdy neopakovala,“ uvedl předseda Federace židovských obcí v České republice Petr Papoušek.

Na závěr účastníci akce zamířili v tichém průvodu na hlavní nádraží, odkud se prostějovští židé vydali v létě roku 1942 na cestu, z níž nemělo být návratu.