Při receptuře ležáku mě inspirovala první republika, říká sládková Pivovaru Zubr

Nataša Rousková vaří pivo v přerovském Pivovaru Zubr dvacátým rokem. Pivo jí pořád chutná, nejvíce česká klasika. Tenhle pohled uplatňuje i v práci. Když vymýšlí nový typ nejoblíbenějšího českého nápoje, často sáhne k historii a zkušenostem předešlých generací sládků. S experimenty raději šetří. „Dobře uvařené pivo musí nabádat k dalšímu napití,“ shrnuje.

Sládková přerovského Pivovaru Zubr Nataša Rousková. Foto: Pivovar Zubr

Na pozici sládka pracujete od roku 1998. Jak se za tu dobu změnil český pivař?
Za posledních patnáct až dvacet let je podle mého názoru nejvíce vidět změna v tom, jaká piva lidé preferují. Zatímco dříve byla jedním z nejoblíbenějších piv desítka, v současné době se pivaři masivně přesouvají spíše k jedenáctkám a celkově silnějším pivům. Stále ale zůstáváme spíše konzervativními pivaři, máme rádi tradiční českou klasiku, na druhou stranu mě těší, že se nebojíme zkoušet i různé novinky, velmi oblíbené jsou třeba limitované speciály.

Jaká piva chutnají vám?
Jednoznačně preferuji tradiční české pivo vyrobené klasickým technologickým postupem. Klasika je prostě klasika. Ale ráda ochutnávám i jiné druhy piv – speciály, různé novinky, ale stejně se pak ve volném čase vrátím ke svým osvědčeným pivům.

Pijete různé druhy během roku?
To víte, že ano. V zimě si užívám spíše silnější piva a speciály. Zato v létě raději zůstávám u jedenáctky a dvanáctky, které patří k mým favoritům a ráda si je dopřeji během celého roku.

Nabídka Pivovaru Zubr se pořád rozšiřuje. Jak těžké je vymyslet a uvařit nový typ piva?
Přiznávám, že není zrovna jednoduché každý rok připravit nové a zajímavé pivo, které navíc ocení naši nároční štamgasti a fanoušci. Nejsem zrovna příznivcem experimentů za každou cenu, protože dobře uvařené pivo musí nabádat k dalšímu napití. V pivovaru Zubr si zakládáme na tradičních postupech, které jsou ověřeny mnoha generacemi, a kvalitních regionálních surovinách, většinou se právě proto obracím k historii nebo okolnímu regionu. Například při tvorbě receptury našeho oblíbeného ležáku Zubr Grand jsem se inspirovala v recepturách z dob první republiky.

Obecná představa je, že sládek každý den ochutná pivo. Jak je to?
Úplně každý den to není, ale je pravda, že několikrát týdně ano. V rámci své práce pivo degustujeme, abychom zkontrolovali kvalitu, kterou samozřejmě musíme udržovat stále stejně vysoko. Když mám chuť, chodím na pivo i ve volném čase, ráda si dám v hospůdce čepované.

Co pijete, když jste na cestách, například na dovolené? Zajímají vás regionální značky?
Určitě ano, moc ráda objevuji regionální pivovary všech velikostí a samozřejmě ještě raději ochutnávám jejich produkty všeho druhu. Je to příjemný zážitek a ráda nakouknu „do sklenice“ kolegům sládkům.

Ve kterých zemích vaří pivo podle vašich představ?
Ráda ochutnávám ve všech zemích, ale pivo podle mých představ máme samozřejmě na Moravě a v Čechách (usmívá se).

O kolika dalších ženách v oboru víte? Pomohlo by pivovarnictví, kdyby jich bylo víc?
Řekla bych, že v pivovarnictví v České republice pracuje poměrně hodně žen, ovšem ve funkci sládka jich není tolik, takže nejsou v očích veřejnosti moc vidět. Většinou pracují jako laborantky, manažerky kvality či auditorky, což jsou pro výsledný produkt a chod pivovaru velmi důležité pozice. Celkově bych řekla, že záleží pouze na ženách, zda si toto řemeslo zvolí a zamilují.

 

Nataša Rousková (*1960)

Vystudovala gymnázium v Přerově a následně Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, katedru kvasné chemie a bioinženýrství. Součástí této katedry je pivovarnictví.

Po absolvování VŠCHT nastoupila v roce 1985 do Severomoravských pivovarů k.p. v Přerově. Po mateřské dovolené přešla přímo do pivovaru ZUBR (pivovarská skupina PMS a.s.), kde pracuje od roku 1998 jako sládek.

Vdaná, dospělý syn.

Koníčky – lyžování, kolo, turistika, příroda, zahrada, četba.