Do kabiny řvát nechodím. Jsem správce Sigmy, říká místopředseda představenstva Konečný

1062

Fotbalová Sigma Olomouc se z druhé ligy vrátila mezi domácí špičku a start sezony se jí vyvedl. Na nefotbalovém poli jsou před ní ale také těžké „zápasy“. Je potřeba dokončit převod Androva stadionu na město Olomouc, najít po odchodu Josefa Lébra nového hlavního sponzora i vyjít co nejlépe ze soudního sporu s Fotbalovou asociací České republiky (FAČR).

Místopředseda představenstva fotbalového klubu SK Sigma Olomouc Petr Konečný ve své kanceláři. Foto: Ondřej Zuntych/Hanácké noviny

Jste advokát, už více než rok ovšem také místopředseda představenstva Sigmy pověřený vedením. Začal jste kvůli tomu nějak víc sledovat sportovní stránku, rozebírat zápasy?
V Sigmě byl předseda, jeden nebo dva místopředsedové a členové představenstva. Poté, co pan Lébr loni v červnu rezignoval, požádali mě, abych se dočasně ujal jeho práce. Jinak jsem právník, ne fotbalový expert. Problémy ale tehdy byly spíš v tom, jak moc jsme zadlužení, jak se vypořádáme s akcionáři, jak se vyrovnáme za převod stadionu s městem, jestli vstoupí nový akcionář… To jsou víc právní a ekonomické problémy než sportovní. Co se týče sportovní stránky, máme sportovního ředitele Mináře a trenéra Jílka, takže spoléhám na jejich znalost.

Můžete olomoucký fotbal vůbec brát i jako fanoušek?
Chodím samozřejmě na zápasy. Loni bylo například v novinách haló, jestli neodvoláme pana Jílka, to jsou všechno rozhodnutí představenstva. Komunikujeme s nimi a očekáváme výsledky. Neberu to tedy fanouškovsky, protože vidím pod pokličku, znám možnosti, jaké jim dáváme. Řekneme jim třeba, jaké jsou eventuality na prodeje a nákupy hráčů, na platy a podobně. Oni nám za to musejí skládat účty ze sportovní činnosti, když se něco nepovede. Ale neříkám, že sportovnímu týmu radím, co má dělat.

Výsledky jsou zatím od června dobré. Sigma se po začátku ligy držela na předních místech tabulky. Čím si to vysvětlujete?
Je to i díky tomu, že jim do toho nemluvíme. Zní to hloupě, ale vycházím z toho, že je každý odborník. Trenér mi taky nemluví do právních věcí. Když je v klubu majitel, má lepší situaci. Může říct, jak má co být, zda koupit hráče, známe takové příklady z jiných klubů v lize. Já jsem však správce, ne majitel, nemám jedinou akcii. Nebýval jsem předtím ani vidět a obvykle jsem vystupoval veřejně v souvislosti se Sigmou jen, když jsem pomáhal řešit nějaký problém, kauzy, obhajoby.

Kdy bude nový předseda představenstva Sigmy, mluví se o tom?
Můžeme ho zvolit třeba zítra.

Vy byste to být nechtěl?
Nechtěl bych neřekl, vycházím z toho, že moje funkce je stejná. Nenechal jsem se někde zvolit, nebo že bych po panu Lébrovi něco převzal. On byl předseda, já místopředseda, on rezignoval, já ne. Jsem pořád na stejné funkci, akorát vykonávám zjednodušeně řečeno jeho pravomoci. Nechat se formálně zvolit předsedou pro mě nemá hluboký význam. Naopak jsme vždy říkali, že předseda je onen velký akcionář a že funkce vyjadřuje jeho vztah ke klubu. Já jsem v této roli jen do doby, než přijde.

Andrův stadion. Foto: SK Sigma Olomouc

Kdy to bude?
Nechci předjímat, ale myslíme si, že to trochu souvisí i s převodem stadionu na město. Olomouc deklaruje, že cílem radnice je ještě předtím, než se začnou převádět akcie, zajistit fotbalovou infrastrukturu. Podle posledních informací to může být do konce roku. I když se předtím jednalo se zájemcem panem Zlámalem (podnikatel Zdeněk Zlámal, do Sigmy nevstoupil hlavně kvůli své funkci ve FAČR – pozn. red.), probíhalo to na dvou frontách. Jednal s akciovou společností o svém vstupu a současně jsme se účastnili jednání s městem. Když to vezmu zeširoka: Pokud byste přišel na Sigmu, že si koupíte akcie, zajímá vás stav při koupi. Jiná věc je koupit si v dnešní situaci šedesát sedmdesát procent akcií, kde je majetek za stovky milionů, a jiná, když si město za nějakých okolností majetek vezme. Každý chce vědět, na čem je. Jednání s panem Zlámalem tedy byla značně složitá. Lehké to není ani teď, když mluvíme jen s městem. Zájemci se ozývají dál.

Zdeněk Zlámal tedy nebyl poslední?
Určitě ne. Podle mne všichni čekají na to, až se dokončí operace s městem. Pak bude jasné, jak vypadá struktura majetku Sigmy. Ještě se dolaďují detaily nabídky, třeba model správy po převodu a jeho podmínky, splatnosti kupních cen. Fotbal je citlivý a finančně náročný organismus. Já dnes ale vstupní parametry neznám, ty budou známy až po dokončení této transakce.

Tuší se náklady na provoz, které přejdou na město?
Aktuálně jsou do deseti milionů ročně. Samozřejmě nám pomůže, když se město postará o část stadionu. Na druhou stranu za to budeme platit nájem. Vše se teď nastavuje. Zůstane nám navíc například tělocvična, tréninková hřiště a i po prodeji ještě čtyři roky hřiště s umělou trávou na Andrově stadionu, areál v Řepčíně, baseballové hřiště.

Z čeho nyní Sigma finančně žije?
Vždycky z něčeho žila. Říkali jsme, že potřebujeme udělat tři kroky. Oddlužit se, což se povedlo. Převést stejně jako u většiny jiných klubů v první i druhé lize stadion do vlastnictví města, protože není možné, aby prvoligový klub, který má vlastní stadion a investuje do něj, soupeřil finančně s kluby, které stadion nevlastní. Takové peníze musejí chybět a donedávna se doháněly lecčím – prodejem hráčů, výnosem z reklam, to ale nejde donekonečna. Dluhy právě částečně vznikly i kvůli tomu, že se stadion budoval. Teď se nám bude akumulovaná hodnota ve splátkách vracet. Pak máme na to, abychom dokázali hrát první druhou ligu. Neříkám, že to bude špice tabulky, jak se teď daří. No a pak potřebujeme mecenáše.

To označujete jako nadstandard.
Ano. Dovedu si představit, že s podporou města, větších a menších sponzorů, toho, co nám chodí z různých televizních práv, ze společnosti STES (Oficiální marketingový zástupce Fotbalové asociace České republiky – pozn. red.), ze vstupného, z fanshopu dokážeme „cosi“ hrát. Bez příchodu nového mecenáše ale nebude žádný nadstandardní posun. Klubové rozpočty jsou rozdílné. Nedávno v televizi říkali, jak je možné, že kluby jako Sigma s cca šedesátimilionovým rozpočtem mohou hrát ligu s kluby s rozpočtem pětkrát desetkrát větším. Ale to dlouhodobě nejde.

Sigma vlastně výrazně neposilovala…
Ne tím způsobem, že bychom utráceli peníze. Posilovali jsme z vlastních zdrojů. Také z hostování, akademie, jak trenér uznal. Posilovali jsme na úrovni, na kterou máme. Tady je vidět, co nám chybí – mecenáš.

Sigmě se daří, drží se na předních místech prvoligové tabulky. Foto: SK Sigma Olomouc

Trochu to připomíná staré časy – v hanáckém klubu hrají Hanáci.
Je to tak a mně se to třeba líbí. Tím, že nemáme toho nejbohatšího sponzora, který by si mohl dovolit s klubem hrát, jsme jen v roli správce. Děláme vše pro to, abychom vyšli se zdroji, které máme, nezadlužovali jsme se, nemuseli jsme prodávat hráče a měli dobré vztahy s městem.

Lze se posunout i bez většinového akcionáře?
Nejlepší takový posun by vznikl, kdybychom hráli Ligy mistrů. O to ale reálně neusilujeme, není to tak jednoduché. Ve fotbale se říká, že hrajete zhruba to místo, na které máte peníze. Kdo má štěstí a hráčům se daří, hraje tři čtyři místa nahoru, kdo má smůlu, tři čtyři místa dolů. S rozpočty některých klubů v lize se nedá skoro hrát o sestup. Viz třeba teď Sparta, hrají na nižším místě než by odpovídalo jejich rozpočtu, aktuálně se jim nedaří, jsou naštvaní, ale nespadnou. Naopak když je rozpočet na poslední místo, je šance hrát o špičku tabulky mizivá. Dlouhodobě to prostě bez odpovídajícího rozpočtu nejde, ve výsledku se to projeví.

Podobně by byly peníze také z Evropské ligy, MOL cupu. Vidíte možnosti tady?
Je to cesta, jak se dostat k penězům, ale je sportovní a na tom nemůžeme stavět rozpočet. Bylo by směšné říct, že ho zajistíme příští rok účastí v Lize mistrů. Výhru v poháru nebo postup do Evropské ligy můžeme brát jako zbožné přání. Reálné příjmy jsou poměrně dané, stejně tak dotace, vstupné. Mohli bychom zvednout návštěvnost, to je pravda.

Větší zájem jste zaznamenali, vrátí se lepší návštěvy minulých let?
Určitě by nám to finančně pomohlo, ale nebude to dostatečný impulz. Například i kdyby přišlo v průměru o čtyři tisíce lidí víc a každý dal sto padesát korun, je to na zbývajících deseti domácích zápasech šest milionů, ale my potřebujeme alespoň dvacet. Žádný zázrak se tak konat nebude. Město sice převezme stadion, jenže to dělá kvůli ochraně majetku, nikoli pomoci Sigmě. Stejně tak se neprodá o moc víc ve fanshopu nebo nebude celý stadion olepený další novou drahou reklamou. Bude muset přijít někdo majoritní, kdo do toho nasype aspoň těch dvacet milionů ročně, možná patnáct, a posune nás nahoru.

Přemýšleli jste o prodeji hráčů?
To je relativní věc. Když prodáváte hráče, oslabujete mužstvo sportovně. V tom je zakopaný pes. Aby se klub líbil nejen divákům, ale i nějakému investorovi či lépe mecenáši – a je jich spousta, které by zajímal klub tak do pátého místa – který by chtěl, abychom mu to „garantovali“, tak k tomu musí být mimo jiné i odpovídající hráčský kádr. A ten bez financí jen výchovou dlouhodobě nezajistíte. Největší firmy se chtějí spojit s úspěšným klubem. Když budeme pouštět dobré hráče, půjdeme pravděpodobně dolů v tabulce a to znamená nižší návštěvnost, menší zájem hlavního partnera a sponzorů, je to propojené.

Andrův stadion v Olomouci, na kterém se mohou hrát i mezinárodní zápasy, a Sigma ho proto například pronajala Zlínu na zápasy Evropské ligy. Foto: Ondřej Zuntych/Hanácké noviny

Andrův stadion je jako jeden z několika u nás vhodný pro mezinárodní soutěže. Teď si ho například pronajal Zlín pro zápasy Evropské ligy. Je to významný finanční přínos, nebo spíš práce navíc?
Obojí, nicméně přijdou statisíce, nikoli miliony, máme s tím náklady. Peníze jdou od Zlína a ten je má zase za to, že takové utkání hraje. Existuje samozřejmě trh stadionů, je tu Slovácko, Praha… Zlín hledal optimální poměr cena – výkon. To jsme se snažili nabídnout. Další věc byla ovšem ta, že město coby akcionář stálo o to, aby se tu pro obyvatele „něco“ hrálo. Ve vyjednávání jsme tedy museli počítat s tím, že nejde jen o peníze, ale i o to přitáhnout do Olomouce ty zápasy.

Koho byste chtěl za předsedu FAČR?
Nevím, kdo bude kandidovat. Chtěl bych někoho, kdo svaz dál posune a zvýší věrohodnost u veřejnosti a bude to umět řídit. Když jsme ale byli minule na valné hromadě, ani nás nepustili k hlasování.

Chtěli jste podpořit stejného kandidáta jako většina Moravy?
Možná i proto to směřovalo proti nám. Netajili jsme se tím, že tam jedeme podpořit pana (Petra) Fouska. Tehdy se nám zdálo, že z těch tří by to mohl být nejlepší kandidát. Vyčkáváme, kdo přijde. Z vedení Sigmy není nikdo, kdo by chtěl kandidovat. Další valná hromada bude v prosinci. Věříme, že se povede předsedu zvolit. I posledně jsme ho jeli zvolit, Morava nabízela spoustu ústupků.

Vrací se situace z poslední valné hromady Sigmě v zákulisí?
Jeli jsme tam pokorně, byl jsem delegát. Chovali jsme se korektně, všemu jsme vyhověli. Že politici ve vedení Sigmy nebyli členem FAČR, do té doby to nikomu nevadilo – byli tam jako akcionáři, aby chránili vklad města – ale vyhověli nám a z minuty na minutu se stali členy. Furiantstvím druhé strany nás však ani pak stejně nepustili, ostatní ano. Zda se to vrací v zákulisí nevím, nechceme takto uvažovat.

Klubu se vyplatilo, že se domluvil na další spolupráci s trenérem Václavem Jílkem. Foto: SK Sigma Olomouc

Podali jste proto žalobu, v jaké je fázi?
Platil se v srpnu soudní poplatek a čeká se na jednání. I když jsme ji podali hned v červnu, žaloby bylo možné podávat do 2. září, takže se ze strany soudu čekalo. Předpokládáme, že do konce roku bude nějaké jednání. Kdyby nám dali zcela za pravdu, závěry valné hromady by neplatily. Jako Sigma nejsme kverulanti, chtěli jsme si jen zachovat tvář. Co se tam odehrávalo, nebylo normální. Pokud bychom nepodali žalobu, zbylo by jen vyjádření druhé strany, že ani nejsme schopni zúčastnit se valné hromady.

Existuje pnutí mezi Čechy a Moravou?
Když přijdeme na valnou hromadu a česká část neodhlasuje Sigmě a Baníku účast, jakési pnutí vzniká. Dovedete si představit, že by byly ve stejné situaci třeba, vymýšlím si, Sparta a Jablonec? Že by jim moravské kluby zablokovaly účast na valné hromadě? Nejde jen o účast, je to také ponižující. Všichni to brali jako formalitu, pak tam ale sedím, načež se řeklo, že hlasování se špatně sečetlo a ať se opakuje. A delegáti už ruku nezvedli…

Šel podle vás nějaký tajný pokyn?
To je můj dojem. Přitom moravská komora nás podpořila v účasti téměř jednotně. Z mého pohledu jako právníka se o tom ani hlasovat nedá – pokud jednou splňujeme podmínky k účasti. Jenže nešlo o právo nebo neschopnost Sigmy či druhé strany. Bylo to furiantství, co se kolem nás odehrávalo. Řekli jsme si: „Dobře, ať tedy rozhodne soud.“

Co přineslo Sigmě členství v Ligové fotbalové asociaci sdružující profesionální kluby a jak hodnotíte plánované změny jako nový herní formát a videorozhodčí?
Členy LFA jsme krátce, nedokážu to vyhodnotit. Videorozhodčí by Sigmě, která ze sporných situací nikdy netěžila, pomohl. Jsem pro. A nový herní systém nám připadá, že pokud někdo přežije v lize do doby, než začne změna platit, bude mít větší šance udržet se v soutěži než nyní. V případě hrozícího sestupu bude možné ligu zachránit v baráži.

Jak se chce Sigma prezentovat do doby, než přijde nový mecenáš?
Dělat to s možnostmi, které máme, jak nejlíp se dá. Se současnými penězi a za podmínky převzetí stadionu městem bychom mohli hrát střed tabulky plus minus nějaké místo nahoru dolů. Druhá věc je štěstí, je to sport. Při dobré práci trenéra s dobrým stavem mužstva se dá se hrát celkem dobře, ale je začátek ligy. „Přebírali“ jsme Sigmu loni v červnu v situaci, kdy byla kvůli různým okolnostem nálada na bodu mrazu. Za rok jsme vyřešili dluhy a vypořádání s odcházejícím akcionářem, vyjednali návrh řešení stadionu s městem, postoupili, vsadili jsme sportovně na Mináře s Jílkem. V některých klubech chodí předseda řvát do šatny a míchat sestavou, tady se to nikdy nestalo. Jen jsme je ujistili, že výplaty i ve zlomových chvílích budou. Kdyby přišel mecenáš, může se chovat jinak a Sigmě to dá „drajv“, dynamiku, emoce. Přijde a řekne třeba: „Pojďme si zahrát o poháry.“ A podpoří to i finančně. Já jsem obyčejný advokát a nemůžu říct, že po výhře zvednu odměny o sto procent.

Petr Konečný (*1967)
V Sigmě působí od roku 1995, dlouhou dobu jako právní poradce. Postupem času se stal členem představenstva, v červnu 2016 byl po rezignaci šéfa představenstva Josefa Lébra pověřen jako místopředseda vedením. Fotbal nikdy aktivně nehrál. K Sigmě se podle svých slov přesto nedostal náhodou. „Začínal jsem u advokáta pana doktora Audyho. Rodina Anderů, se kterými měl vztah, u nás dělala právní věci kolem stadionu. Byli jsme na začátku, když se vyjednávalo o tom, aby měla Sigma stadion. Pan Ander ho Sigmě svým způsobem věnoval,“ vzpomněl na 90. léta.

Jako Rodák z Holešova fandil vždy Zlínu. Rád ho sleduje dodnes, nicméně ve vzájemných střetnutích se Sigmou drží palce Olomouci. „Ze světových klubů mám rád Barcelonu, kde jsem i navštívil zápas. Byl jsem se Sigmou na spoustě utkání, ale Barcelona je fenomén, produkt. Udivilo mě, jak to funguje, jejich nadšení, organizace. Klubově mám oblíbený Bayern Mnichov, mnohokrát jsem na něm byl,“ vyznal se ze sympatií k úřadujícímu německému mistrovi.