Hanácky zpívá i skládá texty. Starosta Nákla má svou mateřštinu rád

Jeho hlasem promlouvala známá rozhlasová postavička, na pódiích jím zase baví davy nadšených lidí. Marek Ošťádal se ale nevěnuje jen kultuře a zábavě, druhé volební období je také starostou Nákla na Olomoucku.

Vedením obce se zabývám hlavně přes týden, o víkendech hrajeme s kapelou Stracené Ráj, říká starosta Nákla Marek Ošťádal. Foto: Komárek/Hanácké noviny

V poslední době mají v Nákle co dělat, aby v noci viděli na cestu. Aktuálně se ve vsi pracuje s nadzemním vedením elektřiny. „Probíhá jeho přeložení a to v místní části Mezice a nyní nově i v místní části Náklo. Vesnice bude v podstatě bez drátů,“ vysvětlil Marek Ošťádal s tím, že tento projekt má na starosti energetická společnost ČEZ.

V souvislosti s ním ale nezůstávají nečinní ani Nákelští. Stavba nadzemního vedení elektřiny znamená, že v Mezicích je nutné zrušit veřejné osvětlení, jelikož se nacházelo právě na sloupech energetické firmy. „Obec Náklo tam teď zavádí nové veřejné osvětlení, včetně sloupů, světel, kabeláže. S tím je spojená i instalace nové datové sítě pro Mezice a Náklo. Tento projekt probíhá od začátku roku a zajímavostí je, že si ho obec dělá sama prostřednictvím pracovníků technických služeb,“ podotkl starosta Ošťádal.

Zmínil se také o dalších změnách k lepšímu, které Náklo teprve čekají. „Připravujeme rekonstrukci kulturního domu v Mezicích. Příští rok se má dělat hasičská zbrojnice a ve škole se plánuje přístavba dvou tříd nad vstupem a zavedení odborných učeben,“ zmínil. „Teď se také projektuje dům pro sociálně slabší v místní části Lhota nad Moravou. Obec tam koupila starou bytovku, která by se měla celá opravit,“ dodal. Do toho se ještě ve Lhotě nad Moravou velmi intenzivně připravuje stavba kanalizace, stejně jako čističky odpadních vod.

Kapela musela stranou

Marek Ošťádal se kromě úřadování věnuje rovněž kapele Stracené Ráj, ve které zpívá a hraje na basovou kytaru. Přiznává, že skloubit obě činnosti je náročné. „Starostováním se nicméně zabývám hlavně přes týden a koncerty pak máme především o víkendu. Snažili jsme se to trochu umírnit a učinili jsme opatření, aby koncertů nebylo tolik,“ našel s kolegy z kapely řešení.

K omezení počtu vystoupení měl Stracené Ráj podstatné důvody. „Abychom to zvládli, manželky nás zároveň nevystěhovaly z domu a vše fungovalo,“ usmál se Ošťádal. „Není to totiž jen o práci a kapele, ale také o rodině, která je u mě na prvním místě. Veškeré další aktivity tak mohou fungovat, ovšem jen v případě, že to funguje i doma,“ podotkl vážněji. Množství nabídek na koncerty, které skupina s osobitými hanáckými texty momentálně má, jí plně vyhovuje.

Pepinovy příhody ze života

Stracené Ráj Marka Ošťádala dokonce dovedl až ke spolupráci s Rádiem Haná. Šéf dlouhodobě nejposlouchanějšího rádia v Olomouckém kraji Pavel Foretník přišel s myšlenkou vzniku pořadu, který by byl celý v hanáčtině. „Tak se zrodila rozhlasová postava Pepina z Hané. Propůjčil jsem mu svůj hlas a bavilo mě to,“ netajil se Ošťádal.

Minimálně polovina Pepinových příhod přitom podle jeho slov měla reálný základ. „Často jsem vycházel ze situací, které prožili mí známí nebo zkrátka jenom lidé, které jsem potkal. Navíc jsem si třeba při tvorbě hanáckého kalendáře Pepina z Hané vyhledával různé zajímavé informace na internetu a v historických pramenech, aby se pak lidé od Pepina nedozvěděli nesmysly a tlachy, ale naopak zjistili nějakou nečekanou a zajímavou skutečnost,“ vylíčil.

Nebyla to ale snadná práce. „Dílů s příhodami Pepina z Hané se napsalo asi 750, a když máte dát dohromady 750 historek, není to žádný med. Pak se točilo dalších ještě zhruba pět set dílů hanáckého slovníku Pepina z Hané, což bylo také velmi namáhavé,“ uznal starosta. Když už na Pepina neměl dost času a práce ho vyčerpávala, musel se s ním rozloučit.

Nevylučuje ovšem, že by se k rozhlasovému Hanákovi mohl někdy vrátit. „Možná, když budu dělat nějakou jinou práci, než dělám nyní,“ zauvažoval Ošťádal, na kterého doma hanácky mluvili odmalička rodiče i prarodiče. „Vyrůstal jsem v tom a myslím si, že jinak se hanáčtina ani naučit nedá. Mám ji rád a myslím si, že je dobře, když kupříkladu v rádiu zaznívala,“ řekl. Marek Ošťádal ale ví, že není rozhodně jediným, kdo by mohl hanácké nářečí propagovat. „Rád dám zase prostor i ostatním.“

Za hanáčtinu je ve škole trestali, teď kapela sklízí uznání

Kapela Stracené Ráj, v níž Marek Ošťádal hraje a zpívá, si získala sympatie veřejnosti zejména originálními songy v hanáckém nářečí. „Přitom to, že jsme začali zpívat hanácky, byla klukovina,“ zavzpomínal jeden ze zákládajících členů skupiny. „Tehdy nám to přišlo jako velká rebelie. Na základní škole nám mluvit hanácky zakazovali a násilím nás počešťovali. A to ve více předmětech. Pochopil bych to v češtině, ale proč bych nemohl mluvit hanácky v matematice, když ta slova zní úplně stejně. Dokonce nás za to trestali,“ vybavil si Ošťádal.
„Čtyři roky po převratu nám pak s kamarádem přišlo strašně cool zpívat s kapelou hanácky, protože tak nikdo jiný nezpíval. Byla to doba plná euforie,“ pronesl s úsměvem. „Rozhodně jsme to nedělali z nějakého patriotismu, ale postupem času jsme zjistili, že to nějaký takový efekt má,“ uznal. Některé fanoušky tak možná k nárečí vrátili. „Lidem naše písničky přicházely milé. Zjišťovali, že třeba v dětství hanácky mluvili a teď už toto nářečí nepoužívají.“
Nejvíce ale Marka Ošťádala potěšily příhody, které se odehrály u dětí. „Byly například takové, kterým se ve třídách spolužáci smáli, že mluví hanácky. Pak paní učitelka zmínila v hodině hanácké nářečí, hanáckou kapelu a pustila dětem písničku z našeho CD. Poté se žáčků zeptala, jestli někdo nějaká hanácká slova zná. Klučina, který byl předtím terčem posměchu, řekl před tabulí pár slovíček a rázem byl za hvězdu,“ popsal.