Rozložit, nebo nechat v celku? Kašnu z Kollárova náměstí čeká stěhování

Olomoucké Kollárovo náměstí má při rekonstrukci přijít o svou ikonu – novodobou kašnu. Tři pískovcové bloky, které vznikly za spolupráce projektanta Černouška a sochaře Theimera, chtěla radnice oddělit a vystavit v parku. Proti tomu vystoupilo několik architektů, kteří usilují o zachování kašny, i kdyby na jiném místě.

Pískovcové bloky, po kterých stékala voda, symbolizují řeku života. Autorsky se na nich podíleli Tomáš Černoušek a Ivan Theimer. Foto: Ondřej Zuntych/Hanácké noviny

Netypická kašna byla dokončena v 1969, rok po odsouhlasení. „Hlavní je, že vznikla pro specifické prostředí Kollárova náměstí. Nikam jinam. Charakteristické je zástavbou a zelení. Tomáš Černoušek o něm hovořil jako o městské zahradě, k ní je vázané měřítko kašny. Je to poměrně unikátní koncept, který se v Olomouci moc nevyskytuje. Nové bylo, že vodní prvek je zpřístupněný veřejnosti,“ vyzdvihl přednosti díla architekt Jan Mléčka.

Voda z bloků nyní nevytéká, podle něj ale může být opět funkční. Právě voda stékající po kamenech způsobovala odpařování a měla zpříjemňovat mikroklima náměstí. „Je to přátelské, i po padesáti letech soudobé. Rozložit kašnu by byla zásadní škoda,“ domnívá se Mléčka.

Vzpomínka na Václava Rendera

Kašna má nicméně ustoupit novému pojetí prostoru. Cílem je připomenout zde autora olomouckých barokních kašen Václava Rendera. Náměstí ostatně v minulosti dvakrát neslo jeho jméno. „Přišel pan Theimer a začali jsme řešit, že bychom Kollárovu náměstí měli dát novou podobu a uctít Renderovu památku. Na tu počest chce v části, kde se momentálně nachází kašna, umístit dřík, který byl určen pro Mariánský sloup na Dolním náměstí, je ale špatně točený. Výsledkem byl jeho návrh, aby jeho kašna byla odstraněna a přemístěna,“ řekl náměstek primátora Aleš Jakubec, který má na starosti územní plánování. Počítá se také se změnou dláždění, úpravou zeleně, umístěním pítka a připomínkou básníka Jána Kollára.

Právě autorství je nicméně bodem, na který zastánci zachování kašny upozorňují. Připomínají, že Tomáš Černoušek, který je již po smrti a nezanechal potomky, Ivana Theimera přizval a neměl by proto být opomíjen. Radnice to však vidí jinak. Odkazuje se na architekty ze společnosti StudioPAB, kteří projekt rekonstrukce připravují. „Pan Pospíšil nám poslal dopis, ve kterém jednoznačně píše, že jediným, kdo momentálně má práva na tuto kašnu, je pan Theimer. Nebráním se debatě a chci, aby o tom rozhodla komise pro architekturu a územní plánování a dala doporučení radě města. Není to politické rozhodnutí,“ shrnul Jakubec.

Kašna vznikla jako reklamní poutač

Kašna vznikla z popudu podniku Sigma, kde se Černoušek velkou část své kariéry věnoval vodohospodářským stavbám. To zmínil při své zářijové návštěvě Olomouce i Ivan Theimer. „Velký problém je, že když Sigma dělala se mnou a architektem Černouškem, bylo to myšlené jako atraktivní poutač, reklamní, hospodářský. Nemělo to žádnou symboliku. Mám k tomu vnitřní vztah, ale musí se to nějak zasadit do kontextu. Nevím jak, musíme mluvit s architekty. Musíme jednat i o otázce přesunu,“ řekl.

Je tedy možné, že původní záměr rozdělit kašnu na fragmenty a ty vystavit v Čechových sadech na kruhovém prostranství poblíž lávky, se ještě změní. „Objevily se varianty, že by se kašna měla přestěhovat na Biskupské náměstí, kde se nyní navrhuje nová podoba. Pak je možnost, jestli ji nepřenést do parku jako celek. Někdo říká nechat tam,“ vypočetl dosavadní možnosti Aleš Jakubec.

Rozložená a bez vody ztrácí smysl

Architekt Mléčka zdůrazňuje, že v každém případě je nutné zachovat kašnu jako funkční soustavu. „Samotné elementy bez vody jsou nesmysl. Bloky kašny, tvarosloví, jsou ovlivněné vodou. Bez vody je to jen artefakt. Nerad bych se dočkal toho, že za třicet let budeme diskutovat o tom, kam umístíme Arióna. Je to úplně stejný postup, kdy se rozebírají kašny na části,“ odkázal na nejmladší olomouckou kašnu na Horním náměstí.

Dodal, že kašnu Tomáš Černoušek pojal jako cestu vymezenou civilizačními patníky a řeku života, která proměňuje jejich charakter. Podle toho se mění i podoba bloků postupující od architektonických tvarů k organickým.