Žudro, pozůstatek německých kolonistů. Opravenou stavbu v Kučerově ocenili památkáři

27

Malá obec Kučerov na Vyškovsku zaujala památkáře. Za opravu památkově chráněného domu udělil manželům Dvořákových Národní památkový ústav cenu Patrimonium pro futuro neboli Dědictví pro budoucnost. Usedlost slouží jako chalupa, čas od času ji ale majitelé otevřou i veřejnosti.

Uliční průčelí usedlosti v Kučerově po dokončení obnovy. Foto: NPÚ

Irena a Jan Dvořákovi koupili chátrající venkovskou usedlost z 30. let 19. století v roce 2011 a rozhodli se ji s použitím vhodného stavebního materiálu a dodržením tradičních postupů opravit a vrátit do původní podoby.

V případě oceněné památky se jedná o dům č. p. 12, který byl v roce 2014 prohlášen národní kulturní památkou. Jde o hliněný dům hanáckého typu postavený převážně z nepálených cihel, a proto k němu bylo během oprav nutné jako k takovému i přistupovat. Vlastníci spolupracovali s potomky rodiny Butschkových, kteří v domě až do odsunu v roce 1947 bydleli. Manželé Dvořákovi se naučili práci s hlínou, dřevem i kovářské práce a jejich pětiletá snaha o obnovu budovy a zachování jejího historického rázu jim letos v říjnu vynesla díky tomu i výše uvedené ocenění.

Zachovat trámový strop světnice?

Na rodinu Dvořákových čekal těžký úkol. „V prvé řadě jsme si s manželem museli ujasnit, do jaké původní podoby chceme dům uvést, protože před našimi opravami prošel složitým architektonickým vývojem, a každá doba se na něm podepsala svým způsobem. Bylo nutné nenásilně skloubit předešlé zásahy s našimi plány a představami. Velkou diskusi například vyvolala otázka obnovy a zachování trámového stropu světnice. Všechny kroky jsme museli konzultovat s památkáři. Po dohodě s nimi jsme nakonec poškozené části trámů nahradili replikami respektujícími původní materiál. Nejtěžší pro nás bylo získat a zachovat tradiční postupy, třeba při opravě a zhotovení nových hliněných omítek, rekonstrukci trámových částí nebo ošetření původního stavebního materiálu tak, aby posloužily svému účelu i do dalších let,“ vzpomněla Irena Dvořáková.

Uliční průčelí před obnovou. Foto: NPÚ

Dnes manželé využívají opravenou památku k rekreaci, několikrát do roka ji však otevírají i pro širokou veřejnost. Objekt totiž velmi dobře reprezentuje architekturu obcí bývalého vyškovského německého jazykového ostrůvku, který tvořily obce Čechyně, Hlubočany, Komořany, Kučerov, Lysovice, Rostěnice, Terešov a Zvonovice. Jejím charakteristickým rysem jsou žudra, tedy přístavky s obloukovým vchodem, které s sebou přinesli na Vyškovsko němečtí kolonisté. Síň a žudro bývaly v minulosti užívány majiteli obydlí k posezení s rodinou a sousedy, horní část žudra sloužila jako skladovací prostor. Domy byly ozdobeny malými zahrádkami s květinami, které byly ohrazeny plaňkovými ploty. Každý majitel vtiskl svému domu osobitý ráz prostřednictvím originálního reliéfu omítky na vnějším průčelí domu, uvnitř žudra i na ohradních zdech do návsi. Reliéfy byly tvořeny vtlačováním prstů do vlhké hlíny. Žudra se stavěla z nepálených cihel, střechy byly pokryty doškami. V první polovině 20. století začaly být původní doškové střechy nahrazovány pálenými taškami a velmi často se i stávalo, že žudra byla bourány. Uvedený trend zesílil zejména po druhé světové válce. I přesto se však řada usedlostí na Vyškovsku dochovala v poměrně nezměněné podobě dodnes. Nejvíce takovýchto usedlostí najdeme v Lysovicích a Rostěnicích. Díky své minulé jazykové a národnostní uzavřenosti se tu tak uchovala velmi svébytná architektura, kterou v tomto rozsahu ani podobě nenajdeme téměř nikde jinde na území republiky.

Lysovice – žudrový dům na staré pohlednice. Foto: archiv autorky

Úsilí majitelů o zachování stavby typické pro region zaujal i Národní památkový ústav. „Cenou jsme chtěli nejen vyzdvihnout, co se v památkové péči podařilo, ale především poděkovat těm, kteří se o to přičinili. Strávený čas, vynaložené úsilí i vložené finanční prostředky ze strany vlastníků, tvůrců či investorů si společenskou prestiž a uznání zaslouží,“ uvedla na podzim při slavnostním předávání ceny Patrimonium pro futuro v kategorii záchrana památky generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.