Chrámový sbor z Kostelce nastudoval „Rybovku“ jen s varhanami

Česká mše vánoční Jana Jakuba Ryby. Skladba která je symbolem našich Vánoc. Pro chrámové sbory je proto otázkou cti ji alespoň jednou nastudovat. Po mnoha letech se k „Rybovce“, jak se na kostelních kůrech říká, vrátili i v Kostelci na Hané. Do svého repertoáru ji po mnoha letech znovu zařadil i Chrámový sbor kostela sv. Jakuba Staršího.

Už víc jak dvě staletí je Česká mše vánoční součástí našich Vánoc. Foto: Helena Havelka Baronová

Kromě označení Rybovka bývá Česká mše vánoční nazývána také Hej mistře. Ve zkráceném latinském názvu pak Missa pastoralis bohemica. Česká mše vánoční měla premiéru v roce 1796. Ačkoliv jde o skladbu vyjadřující radost z narození Krista, bylo v té době Rybovi jedenatřicet let, a jako venkovský učitel žil v bídě. Jeho prvním působištěm byl Mníšek, kde nastoupil v roce 1786 na místo pomocného učitele, od roku 1788 až do své smrti v roce 1815 byl učitelem v Rožmitále pod Třemšínem.

S manželkou Annou přivedli na svět třináct dětí, z nichž přežilo sedm. Jedním z jeho synů byl významný český oftalmolog Josef Arnošt Ryba. Skladatel byl stoupencem osvícenství a tvořil v období přelomu klasicismu a romantismu. Kromě autorských skladeb také sbíral lidové písně, které řadil do sborníků.

Česká mše vánoční je jeho nejhranější a nejznámější skladbou. Na svou dobu je psána neobvykle s českým textem. Jak sám říkal: „Z latinsky zpívaných žalmů nemá náboženský užitek ani zpívající ani poslouchající!“ S českým libretem vznikala i další jeho díla.

Autor „Rybovky“ se dožil jen necelých padesáti let. V neřešitelné životní situaci se rozhodl vzít si život. Rodina žila v tíživé ekonomické situaci, Ryba trpěl depresemi, měl neshody se školskými úřady a další starosti. Jako sebevrah byl pohřben bez obřadu na zrušeném morovém hřbitově a až čtyřicet let poté se dočkal důstojného odpočinku na rožmitálském hřbitově.

Noví lidé, nové nastudování

„Rybovka“ se v Kostelci naposledy zpívala před třinácti lety, připomněl sbormistr Chrámového sboru kostela sv. Jakuba Staršího v Kostelci na Hané Karel Vlach. Nešlo tedy o to oprášit dřívější nastudování. V průběhu let se obměnil sbor i zpěváci v sólových partech skladby. Těch se nyní ujali Vlaďka Pluháčková – soprán, Jana Bartoníková – alt, Jindra Valčík – tenor a Jirka Veis – bas.

Podle Karla Vlacha ale spousta práce stála za to. „Skladbu jsme připravili pouze s varhanním doprovodem, bez dalších nástrojů,“ dodal sbormistr, který přivedl Chrámový sbor až k premiéře na konci loňského prosince. O několik dní později své podání České mše vánoční představili Kostelečtí také v konickém kostele. „Varhanní doprovod nám dělala Ludmila Kopečná-Nedomanská z Konice. Proto jsme přijali nabídku skladbu prezentovat i tam,“ zmínil Vlach.

Vánoční příběh z Betléma

Česká mše vánoční je vlastně zhudebněním vánočního příběhu od zvěstování Kristova narození po příchod pastýřů. „Ne vždy jsou posluchači schopni vnímat hudbu a při tom současně porozumět textu,“ poznamenal další z protagonistů kostelecké mše Mario Buzzi. Proto se rozhodli vložit mezi jednotlivé části skladby i mluvené slovo, které obsah přibližuje. Autorem průvodního textu i jeho interpretem při představení České mše vánoční byl právě Mario Buzzi.

Skladba symbolizující české Vánoc a i když je pohlazením po duši, to, co prožíval její autor, když Českou mši vánoční psal, jí dává další rozměr.