Za balenou vodu lidé zaplatí, ale u mléka váhají, mrzí farmářku

Zlata Mádrová ze Štětovic na Prostějovsku sice provozuje moderní farmu, nezapomíná však na práci předchozích generací a jejich tradice. Spolu se spolkem Štětovická slipka ve svém rodném domě Štětovice číslo 19 otevřela skanzen. Postupně ho vybavuje věcmi připomínajícími historii Hané. Mimo to pořádá na Zlaté farmě akce pro veřejnost – hlavně proto, aby dětem ukázala, co obnáší chov dobytka, a kolik námahy dá výroba mléka.

Rodačka ze Štětovic, místní části Vrbátek, zpřístupnila skanzen při loňských dožínkách. „Tehdy jsme opakovali výstavu, která měla velký úspěch. Záměr byl udělat ji v rodinném zázemí. Mám původní komoru na starém hanáckém gruntu. Chováme tam koně a kozy, děti si mohou na všechno sáhnout, zdarma provádíme školky a školy, jsou možné exkurze i pro skupiny,“ říká Zlata Mádrová.

Žádnou sbírku strojů na začátku neměla, ale skanzen se neustále rozrůstá. Spolek shání staré ošacení, nádobí, hračky, obrázky, cokoli, co bývalo v domácnostech. „Nemusí to mít nutně historickou hodnotu, stačí, když věci měly význam třeba pro danou rodinu. Cílem je, aby současné technologie úplně nezastínily lidové tradice,“ dodává mladá farmářka. S dalšími nadšenci pro hanácké zvyky tak založila spolek Štětovická slipka, který se jejich obnově věnuje. Ráda by s ostatními lidmi z farmy zprovozněné v roce 2014 udělala komplex propojený právě s malým hanáckým skanzenem.

Vlastní minimlékárna pomohla

Zlatá farma má pronajatou čtvrtinu areálu Zemědělského družstva Vrbátky. Chovají zde 140 kusů červeného strakatého skotu ČESTR. Jde o původní plemeno využívané na mléko a maso. Po roce od otevření farmy se provozovatelé kvůli nepříznivým výkupním cenám mléka rozhodli vybudovat vlastní minimlékárnu. V sortimentu má sýry, smetanu, jogurty nebo tvaroh. Z výrobků chybí jen máslo, které farma zpětně vykupuje od společnosti Brazzale Moravia ve Třech Dvorech v Litovli, kam dodává mléko.

Než spoluzaložila vlastní podnik, pracovala Zlata Mádrová jako zootechnička v družstvu ve Vrbátkách. Od něj také Zlatá farma koupila do začátku sedmdesát březích dojnic. O zvířata se farmářka stará pořád, teď má ovšem na starosti také propagaci statku, návštěvy, akce i objednávky minimlékárny. Není sama, pomáhat musí celá rodina. Přítel má například na starosti krmení a techniku, otec zase péči o telata. „Odbyt se daří, na oblibě získává i nepasterizované mléko z mlékomatu, stejně tak mléčné produkty. Rentabilní je výkupní cena od devíti korun za litr mléka, pak se dá investovat. Jinak je to pod hranicí nákladů, za šest korun opravdu mléko vyrábět nelze,“ podotýká Mádrová. „Lidé si bohužel koupí třeba litr a půl vody v PET láhvi za dvacet korun, ale kdyby to měli udělat s mlékem, tak počítají. Měli by si uvědomit, že kráva není žádná hračka a potřebuje krmení, podojit, ustájit – to vše není zadarmo,“ vysvětluje, proč na farmě dělají různé programy pro veřejnost. Jedním z nich byl například i říjnový den Poznej svého farmáře.

Spotřebitelé musí cenám porozumět

Byla to první akce, se kterou Štětovickým pomáhalo ministerstvo zemědělství. Resort se tak snaží vyzdvihnout lokální výrobce potravin. „Když se spotřebitel zaměří na české potraviny, ve kterých je mléko z nejbližší mlékárny, je to ekologické a smysluplné. Nemá cenu převážet potraviny přes celou republiku nebo mezi zeměmi, když si je umíme vyrobit sami a kvalitně,“ připomíná Zlata Mádrová. „Pořád máme dobré řemeslníky, jen jim musíme dát prostor. Mladí jsou otevření a rádi se naučí, nevidím v tom problém. Spíš je kámen úrazu ve spotřebitelích, celou dobu tlačili cenu dolů a kvalita šla ruku v ruce s ní. Je potřeba lidi vychovat, aby zpětně dávali důraz na kvalitu a ne na cenu,“ dodala.