Jak se starat o trávník v zimě a předjaří

Co s trávníkem v zimě? Velmi zjednodušenou odpovědí na tuto (zdánlivě absurdní) otázku by bylo, že nic. Není tomu tak.

Trávník v zimě. Foto: databanka

Mírný průběh zimního počasí s denními teplotami vzduchu kolem 5 °C zdaleka neumožňuje travnímu porostu „zimní spánek“. Dobře živený trávník stále využívá dodané podzimní minerální hnojení a roste. Nejsou výjimky, že i před vánocemi je třeba provést mírnou a citlivě provedenou seč. „Přerostlý“ trávník, navíc pokrytý často spadaným listím z okolních stromů, je pak vhodným substrátem pro výskyt  sněžných plísňovitostí (jak světlorůžové, tak tyfulové).

Krtince mohou i prospět

Mírné zimní počasí bývá často spojováno s aktivní činností krtků a tedy i výskytem četných hromad hlíny. Ty mohou pečlivému trávníkáři výrazně ztrpčovat život. Ale i v tomto případě platí, že vše špatné může přinést něco dobrého. Krtince opatrně rozhrabejme a rozhoďme travní osivo – samozřejmě původní, nebo aspoň druhově podobnou směs. Osivo je třeba lehce zahrabat a za sucha přiválet, či přišlápnout. Za příznivých podmínek travní osivo vzejde, nikoliv ihned, ale postupně, třeba až v předjaří. S činností krtků na trávníku se musíme smířit. Ačkoliv trh nabízí nejrůznější prostředky k jejich odpuzení, je jejich použití podle seriózního výzkumu, prováděného v Německu, neúčinné. Jedinou prokázanou spolehlivou ochranou je zabudování horizontálně umístěných plastových sítí, či mříží, zhruba 10 centimetrů pod povrch nově zakládaného trávníku.

V této souvislosti je třeba se zmínit o možnosti zimních výsevů. Ano, skutečně je možno zakládat trávník do dobře připravené půdy i v zimě – samozřejmě ne na umrzlou půdu, do které není možno osivo zapravit. Velkým problémem posledních let je skutečnost, že v jarních měsících chybí vláha, tolik potřebná pro vzcházení osiva. Předností zimních výsevů je, že mohou využít vodu z tajícího sněhu. Sám mám velmi dobré zkušenosti  z doslova „předvánočního“ výsevu před několika lety. Vývoj trávníku je sice velmi pomalý, ale v jarních měsících dochází k jeho rychlému zapojení. Ze zahraniční literatury jsou dokonce známy výsevy na zasněženou plochu.

Pokud se teploty vzduchu dostanou k nule a pod ní, trávník neroste. Sněhová, přiměřená pokrývka mu spíše prospívá, než škodí. Pozor ale na vysokou vrstvu slehlého sněhu, který se často následkem přechodného oteplení mění v ledovou krustu. Tu je třeba narušit a sníh odstranit. Jinak dochází k vytváření velmi příznivých podmínek pro rozvoj sněžných plísňovitostí.

Přejíždění trávníku škodí

Trávníku v zimě také neprospívají přejezdy kolovými vozidly. Nejenže dochází k narušení rovné plochy, zejména pokud travnatá plocha není utužena silnými mrazy, což pak dělá problémy při jarním sečení. Pásy na trávníku po četných přejezdech v zimě bývají v předjaří často silně napadeny sněžnou světlorůžovou plísňovitostí. Jak se tedy ukazuje, skutečný zimní spánek trávníku je jenom velice krátký.