Z větrného mlýna ve Městě Libavá je malé muzeum. Připomíná původní německé obyvatele

Starodávný větrný mlýn zdobí rozlehlou louku mezi šedivým armádním areálem a postaršími panelovými domy ve Městě Libavá na Olomoucku. Nevyužívaný mlýn měl být původně srovnán se zemí, obec ale technickou památku zachránila a několik místních nadšenců jí vdechlo nový život. Místo důmyslného mlecího soustrojí a pytlů s moukou nyní útroby mlýna skrývají různé předměty z domácností sudetských Němců, kteří tento kraj dříve obývali a po druhé světové válce byli odsunuti.

„Velice nás s vnukem zajímá historie a život obyvatel, kteří tady byli od 13. století. Několik století to tady budovali a my jsme to za pár let zlikvidovali. Tak proto jsme se o to začali zajímat,“ řekl místopředseda Okrašlovacího spolku Lubavia Jan Hňátek. Zařízení mlýna ve Městě Libavá bylo za dlouhá léta, kdy o něj neměl nikdo zájem, postupně rozkradeno. Chátrající mlýn přesto při svých toulkách zdejší krajinou v posledních letech často navštěvovali turisté, takže spolek Lubavia se rozhodl jeho vnitřní prostory nějak využít. „S vnukem jsme nakonec dostali nápad, že uvnitř vystavíme staré věci, které jsme našli různě doma nebo dostali od místních lidí či turistů,“ podotkl Hňátek.

Uvnitř mlýna je k vidění nevšední expozice předmětů denní potřeby, nádobí, zemědělského nářadí, dobových fotografií či starých map, které ve Městě Libavá a okolních obcích po svém odchodu zanechali Němci. Vystavena je i dřevěná truhla, do které si při odsunu sbalili své věci. „Truhlu nám dala jedna paní z Hluboček,“ uvedl Hňátek. Žena podle něj v době odsunu měla čtrnáct let a na poslední chvíli byla vyřazena z transportu do Německa. „Přepravní bedna patří jejímu otci,“ uvedl Hňátek.

O muzeu se psalo i v Německu

Při tvorbě expozice se nezapomnělo ani na sovětské vojáky, kteří na Libavé měli početnou posádku a využívali okolní střelnice. Dlouholetou okupaci připomíná hliníková miska a lžička z výbavy sovětských vojáků. Mezi turisty, kteří navštěvují mlýn a muzeum ve Městě Libavá, mají početné zastoupení Němci. „Velice kladně expozici hodnotí, protože zmínka o našem muzeu vyšla i v německém časopisu,“ dodal Hňátek.

Větrných mlýnů stálo původně ve vojenském prostoru 24. Foto: Jaroslav Kučera

Větrný mlýn holandského typu, který majestátně stojí necelých 200 metrů od libavského kostela, je od roku 1994 prohlášen národní kulturní památkou. Radnice ve Šternberku nedávno mlýn přihlásila do soutěže Památka roku 2017. „Rok vzniku mlýna není přesně znám. První zpráva o něm pochází z roku 1875. Dřívější utajenost tohoto objektu souvisí s dobou, kdy byla Libavá i s okolním vojenským prostorem veřejnosti uzavřena,“ řekla Jana Kameníčková ze šternberské radnice.

Bíle omítnutá stavba kuželovitého tvaru je z místního kamene. Mlýn má u země průměr devět metrů a na výšku měří 12,5 metru. Ve vikýři je vsazena zmenšená replika perutí. „Jde o typ mlýna, kdy se proti větru natáčí celá střecha s lopatami,“ podotkla Kameníčková. Libavský mlýn je jediným z původních 24 větrných mlýnů ve vojenském prostoru, který se nestal cvičným střeleckým terčem československých či sovětských vojáků a v takřka neporušeném stavu přečkal do současnosti. Vnitřní zařízení ale vzalo za své a uvnitř mlýna se dochovalo pouze oběžné palečnicové kolo.

Místní nadšeni loni opravili kuželovitou střechu mlýna, jejíž krytina z roku 1996 byla nekvalitní a rozpadla se. Střecha je nyní pokryta novou krytinou z břidlice. Rekonstrukce střechy stála 344 tisíc korun, přičemž opravu finančně podpořilo ministerstvo kultury a Město Libavá. Muzeum je nyní přístupné veřejnosti po předchozí domluvě na obecním úřadě.

Střelnice znamenaly konec vesnic i se hřbitovy

Libavá měla po druhé světové válce značně pohnutý osud. Nejprve byli odsunuti původní němečtí obyvatelé a poté rozlehlé území zabrala československá armáda. Přes léto vojáci cvičili na rychle vybudovaných střelnicích, v zimě zde byla ponechána nepočetná posádka.

Na Libavé podle Hňátka postupně zmizelo 18 vesnic, ve kterých dříve žili většinou Němci. Po obcích zůstaly pouze základy domů, které postupně zmizely v bujné vegetaci. Zkáze neunikly ani místní hřbitovy, kterým se nyní spolek Lubavia snaží vrátit pietu. „Pomníky ze starých hřbitovů si většinou rozebrali kameníci z okolí, nebo je vojáci použili na různé stavby. Na Bělé to shrnuli buldozerem přímo do potoka, takže je tam teď halda pomníků. Domlouvali jsme se, že to postupně vytaháme a vrátíme zpět na původní místo,“ uvedl Hňátek. Spolek se na Libavé stará také o zanedbané památky a boží muka. „Němci jsou takoví, jací jsou. My jsme zase takoví, jací jsme. Měli bychom se ale k sobě chovat slušně,“ dodal Hňátek.

Větrný mlýn před výměnou střešní krytiny, která už se rozpadala. Foto: Město Šternberk