Ministr zemědělství Milek: Chci pokračovat v nastavení národních dotací

Cílem ministra zemědělství v demisi Jiřího Milka je především usilovat o spravedlivé nastavení Společné zemědělské politiky a vystupovat proti zastropování přímých plateb. Nabízí místo něj jiná účinná opatření k ochraně životního prostředí. V rozhovoru poukazuje také například na skryté národní dotace v některých státech a zdůrazňuje podporu kvalitních českých potravin a ochranu českého trhu před dovozy.

Ministr zemědělství: „Budu se zasazovat, aby nebyla krácena obálka podpor pro české zemědělce.“ Foto: MZe

Před časem jste uvedl tři vaše hlavní priority: vyjednání nového rámce evropské zemědělské politiky, posilování výroby a ochrana českého trhu před dovozy. Jaké nástroje k prosazení těchto priorit použijete?
Především chceme na Radě ministrů Evropské unie vysvětlit, že Česká republika má specifické podmínky, a tím pádem jsme proti zastropování přímých plateb. Při svých dosavadních setkáních s eurokomisařem pro zemědělství a rozvoj venkova Philem Hoganem jsem povinné zastropování přímých plateb vždy odmítl. Vysvětloval jsem mu, že toto povinné zastropování, při němž by velké podniky přišly o peníze z přímých plateb, může mít skutečně devastační dopad na naše zemědělství. Přišli bychom o pracovní místa a snížila by se soběstačnost. Samozřejmě si uvědomuji, že i malé podniky jsou důležité, a proto jsem připraven podpořit zavedení platby na první hektary. Doufám, že se eurokomisař Hogan osobně podívá na jednotlivé zemědělské podniky, aby poznal odlišnosti struktury českého zemědělství, kvůli kterým povinné zastropování odmítáme. Jsem rád, že moji nabídku na návštěvu těchto podniků přijal. Samozřejmě se budu zasazovat, aby nebyla krácena obálka podpor pro české zemědělce.

Chci pokračovat v nastavení národních dotací, abychom posílili hlavní komodity a zvýšili výrobu v sektoru živočišné výroby. Tam chci dbát na kontroly dovozu přes Státní veterinární správu a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, abychom zvýšili podíl českých výrobků na pultech.

Schůzkou se zástupci Globusu jsem zahájil jednání s řetězci o navýšení českých výrobků v jejich nabídce. Budu apelovat na Ministerstvo financí, aby se zaměřili na dumpingové ceny – aby kontrolovali, za kolik se dováží výrobky, jestli nejsou za podnákladové ceny a podobně.

Chci se také podílet na novelizaci zákona o významné tržní síle.

A zaměřím se na dotace do potravinářského průmyslu, aby i zde byl dostatek peněz na inovace, modernizace, a tím i konkurenceschopnost v rámci jednotného evropského trhu.

Jiří Milek. Foto: MZe

Prosadit zastropování bylo jednou z priorit kandidáta na českého prezidenta Jiřího Drahoše. Co by to ve svém důsledku znamenalo pro naše zemědělství s dopadem na nás všechny? Je pravdou, že bychom de facto ročně přišli o více než 8 až 10 miliard korun?
S navrhovaným zastropováním nesouhlasíme. Podpora by měla být zachována zemědělským podnikům bez ohledu na jejich velikost. V podmínkách českého zemědělství by se navrhované zastropování plateb dotklo podniků s významným rozsahem živočišné a rostlinné výroby, které současně poskytují veřejné statky a naplňují mimoprodukční funkce zemědělství. V České republice je asi 1 800 velkých podniků, které mají 150 tisíc vlastníků a tímto mechanismem by právě oni byli znevýhodněni. Nejčastěji se v této souvislosti mluví o finanční hranici pro jednotlivé zemědělce ve výši 60 tisíc nebo 100 tisíc euro.

Návrhem zastropování ve výši 60 tisíc euro by se tak snížil rozpočet na přímé platby v České republice o přibližně 200 milionů euro ročně, což odpovídá poklesu ve výši zhruba 24 procent, respektive v případě hranice 100 tisíc euro o přibližně 140 milionů euro ročně. To je přibližně 17 procent. Tyto předběžné dopady byly stanoveny na základě snížení současného rozpočtu na jednotnou platbu na plochu, která je nejrozšířenější plošnou dotací u nás.

Abychom toto opatření nemuseli zavést, jsme v České republice připraveni stanovit účinnější postupy směřující k větší ochraně životního prostředí a klimatu. Například precizní zemědělství nebo přes nastavení účinnějšího ozelenění či agroenvironmentálně-klimatická opatření. Dále budeme jednat o zavedení platby na první hektary (redistributivní platba) na podporu malých zemědělců.

Netajíte se tím, že je třeba narovnat výše národních dotací mezi jednotlivými státy a upozorňujete i na skryté dotace například v Německu, v Polsku a některých dalších státech EU. Je reálné a v možnostech kritiků to změnit?
I toto už jsme nadnesli na evropské Radě. Momentálně sem proudí eidam za 55 korun za kilogram. Což je divné, protože v Německu je cena mléka pořád vyšší než u nás, přes 9 korun. To znamená, že tam jsou jednoznačně skryté dotace, jinak by za takovou cenu nemohl ten eidam být. Jeho cena odpovídá výrobní ceně kolem 80 korun, takže někdo to musí dotovat. Budeme na problém poukazovat, budeme se bránit. Pokud chceme jednotný trh a chceme dávat jednotné evropské dotace, musejí se srovnat i ty národní, protože jinak bude docházet ke snižování výroby v určitých oblastech, ve východní Evropě nebo i u nás.

V těchto souvislostech deklarujete snahu udržet silný rozpočet českého zemědělství a s ním i výši národních podpor. Jaké závažné argumenty pro to máte, aby vám, velmi zjednodušeně řečeno, ministerstvo financí nesdělilo, že na to prostě nejsou potřebné prostředky a rozhodně tak nelze kapitolu resortu zemědělství navýšit o další potřebné peníze?
Mým hlavním a vlastně jediným argumentem je vládní prohlášení. Vláda se zavázala, že minimálně zastaví pokles výroby citlivých a živočišných komodit a že udrží obálku, případně ji navýší.

Jak hodnotíte význam značek Klasa a Regionální potravina?
Každopádně chci zvyšovat podíl českých potravin na našich pultech. Klasa je určitá záruka kvality. Takže rozhodně tyto značky podporovat chceme. Regionální potraviny jsou pro menší výrobce, regiony, kde se mohou prezentovat. I toto jsme řešili se zástupci Globusu, který chce poskytnout větší prostor pro regionální potraviny. Určitě je to dobrá cesta a i finančně tuto oblast budeme dál podporovat.

Donedávna jste byl velmi úspěšným manažerem a předsedou představenstva společnosti Úsovsko, kterou zakládal váš tatínek a vy jste ji dál rozvíjel. Vzdal jste se spoluvlastnictví a převedl firmu na některého z rodinných příslušníků, což není v rozporu se zákonem a vaší funkcí?
Určitě není. Zákon říká, že nesmíte být ve statutárních orgánech žádné společnosti, což nejsem. Zároveň mám menší podíl než 25 procent ve firmě, což je hranice, kterou stanovuje zákon. To jsem dodržel.

Je o vás známé, že jste odpůrce sankcí proti Rusku. Jak se postupně ukazuje, nepostihly až tak citelně Rusko, jak se EU domnívala, ale naopak vyvážející evropské státy. Navíc USA od sankcí postupně ustupují, EU ne. O kolik jsme v poslední době přišli zejména ztrátou vývozu zemědělských komodit a potravin do Ruska?
Problém nastal historicky. Když jsme začali rozvíjet potravinářskou výrobu, v té době západní země odmítaly české zboží. Jediná cesta byla český trh a export směrem na východ, od té doby jsme se tam orientovali, bylo to tam jednodušší. České zboží tam mělo dobrý zvuk.

Ruské sankce měly na české potravinářské podniky významný dopad, a to zejména z důvodu, že Ruská federace je dlouhodobě největším mimounijním partnerem ČR v oblasti agrárního zahraničního obchodu. Nejvýrazněji byl zasažen sektor mléčných produktů, potravinových přípravků a sekundárně pak sektoru ovoce a zeleniny, protože se zvýšil jejich dovoz ze sankcemi postižených zemí do ČR.

V prvním roce zákazu, tedy 2014, byly bezprostřední ztráty ČR odhadnuty na 300 až 350 milionů korun. Také v důsledku tohoto omezení došlo v dalších letech k výraznému přetlaku evropských produktů na jednotném trhu, který tak i ve spojitosti se zrušením evropských produkčních kvót nepřímo a značně negativně ovlivnil situaci na domácím trhu s mlékem.

Menší sedláci se obávají, že jako donedávna zástupce jedné z největších zemědělských firem v zemi nebudete mít pro jejich potřeby pochopení. Není tato obava přehnaná?
Je to určitě přehnaná obava. Byl bych rád, aby se sedláci sjednotili a přestali válčit. V prohlášení vlády máme, že budeme chtít zavést platbu na první hektary, která dodnes nebyla. Samozřejmě zůstanou v platnosti opatření pro všechny mladé a začínající zemědělce. Navíc národní dotace chceme udržet ve stejném objemu jako v minulém roce. Takže není se opravdu čeho bát.

Ministr zemědělství je také myslivcem. Foto: MZe

Je o vás známé, že jste vášnivý myslivec. Co v této oblasti dle vašich možností ministra chystáte za změny?
Zákon o myslivosti se stále diskutuje a upravuje. Myslivci se bojí, že by se měla zmenšit výměra honiteb, což by z hlediska chovu zvěře bylo velice špatné. Na druhé straně si myslivci musí uvědomit, že oni jsou ti, kteří musí regulovat druhy zvěře, které se přemnoží, jako teď například divoká prasata, a to v souvislosti s nákazou i se škodami na zemědělských kulturách.

Českou myslivost chci rozhodně zachovat. Je to historicky jedna z nejkrásnějších věcí, která nám zůstala. V podobě jako u nás, se praktikuje jen v několika málo zemích – Rakousku, Německu nebo Švýcarsku. V ostatních zemích je myslivost brána spíš jenom jako lov, což je veliký rozdíl.

Budu se také snažit, abychom podpořili i chov drobné zvěře. Rozhodně chceme co nejméně zasahovat do výroby zemědělcům, ale myslím, že některá opatření, jako například biopásy, by si zasloužily ještě větší podporu.

Eugenie Línková