I po letech v zahraničí měl hudební rukopis skladatele Tučapského moravský otisk

„Moje kořeny jsou zde, na Moravě,“ napsal o sobě český hudební skladatel, dirigent, pedagog a tvůrce vokální a instrumentální tvorby druhé poloviny 20. století Antonín Tučapský. U příležitosti jeho letošních nedožitých devadesátých narozenin připravilo město Vyškov ve spolupráci se skladatelovou dcerou Janou Homolkovou a jeho synem Vladimírem dvě vzpomínkové akce.

Antonín Tučapský (vpravo) v roce 2012 při udělování ceny Gratias Agit. Foto: www.mzv.cz

První událostí na skladatelovu počest bude 28. března koncert v Besedním domě ve Vyškově. Druhou bude výstava Antonín Tučapský ve fotografiích a dokumentech z rodinného archivu, kterou bude možné zhlédnout od 9. do 20. dubna ve výstavním sále vyškovského turistického informačního centra.

Antonín Tučapský se narodil 27. března 1928 v Opatovicích u Vyškova. Po maturitě na Učitelském ústavu ve Valašském Meziříčí pokračoval v dalším studiu na Masarykově univerzitě v Brně, kde studoval u Bohumíra Štědroně a Jana Racka hudební výchovu a hudební vědy, a dále na Janáčkově akademii múzických umění dirigování. Své hudební vzdělání si poté ještě doplnil soukromým studiem skladby u Jana Kunce.

Jeho prvním působištěm se stala pedagogická škola v Kroměříži. Poté následoval Nový Jičín, dále pedagogická fakulta ostravské univerzity,  kde získal doktorát a úspěšně se habilitoval, a posléze Praha. Od roku 1949 byl členem Pěveckého sdružení moravských učitelů, v němž po smrti Jana Šoupala působil jako jeho dirigent a sbormistr. V roce 1961 se stal sbormistrem Dětského sboru Československého rozhlasu v Ostravě.

Z archivu Muzea Vyškovska.

Po sňatku se svou druhou ženou, která byla Angličanka, se stal politicky nežádoucím, a proto mu bylo v roce 1975 povoleno vystěhování do Velké Británie. Zde působil až do roku 1996 jako profesor hudebně-teoretických předmětů a kompozice na Trinity College of Music v Londýně. Příležitostně se uplatňoval také jako dirigent významných sborových těles London Chorale či Philharmonia Chorus London. Brzy však u něj převládla skladatelská činnost, které se poté věnoval až do konce svého života.

Jeho dílo je velmi rozsáhlé. Zahrnuje přes 600 instrumentálních a vokálně-instrumentálních skladeb v sólovém, komorním i orchestrálním obsazení. Hrají se po celém světě, některá z nich získala významná domácí a mezinárodních ocenění. Nejznámější z nich jsou kantáty Mary Magdalena a Te Deum, dále oratoria Stabat Mater, Missa Serna, pět postních motet – Five Lenten Motets a opera The Undertaker.

Tučapský byl členem několika uznávaných hudebních sdružení a organizací, například Composers Guild of Great Britain, a jako první Čech byl jmenován členem Royal Society of Musicians of Great Britain (Královská společnost hudebníků Velké Británie). Je držitelem celé řady významných uznání a ocenění. Z nich uveďme alespoň cenu UNESCO – Honorary Fellowship Trinity College of Music, Řád Svatého Cyrila a Metoděje nebo cenu Gratias agit udělenou skladateli českým ministerstvem zahraničních věcí za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí.

Antonín Tučapský. Foto: Muzeum Vyškovska

Ani Vyškov, jehož součástí Opatovice dnes jsou, na svého slavného rodáka nezapomněl. V den jeho 70. narozenin mu město v roce 1998 udělilo čestné občanství. Ostatně ani on sám na své rodiště a milovanou Moravu nikdy nezapomněl a vždycky s láskou a velkým rozechvěním na ně vzpomínal, o čemž svědčí i následující slova: „To ‚moravské‘ je stále ve mně, to v sobě nosím a chráním jako vzácný dar a cenný vklad, tím se stále duchovně posiluji. Ať komponuji cokoliv, třeba instrumentální skladby nebo sonáty, komorní nebo orchestrální hudbu, tento český či moravský element je v mé hudbě evidentní a stále přítomný. Nijak se tomu nebráním, naopak i to je charakteristický znak mého hudebního vyjadřování, můj hudební rukopis. Moje kořeny jsou zde, na Moravě, a to se pozná z hudby, kterou píši, z tónů, které znějí…“

Antonín Tučapský zemřel 9. září 2014 v anglickém Frimley.