Silnice připravujeme a stavíme pomalu, apeluje Moravské dopravní fórum na vládu

Na změnu legislativy ve prospěch rychlejší stavby silnic a železnic se zaměřili účastníci Moravského dopravního fóra v Olomouci. Jako prioritu vidí pořadatelé konference dostavbu dálnice D1, východní obchvat Olomouce nebo dálnici D55 spojující Olomouc a Břeclav. Olomoucký kraj letos na modernizaci silnic dává přes miliardu korun, nejvíc peněz jde na úsek mezi Prostějovem a Mořicemi.

V pořadí sedmé Moravské dopravní fórum hostilo zástupce ministerstev, státních organizací i samospráv. Foto: Ondřej Zuntych/Hanácké noviny

Dubnové fórum chtělo upozornit na neuspokojivou situaci v přípravě projektů dopravní infrastruktury na střední a východní Moravě. „Stavíme a připravujeme pomalu. Našim hlavním sdělením je: Změňme legislativu, abychom dokázali rychleji vykupovat pozemky a ve správním řízení se předvídatelně vypořádat s různými ekologickými nástrahami, které nás trápí ve všech fázích stavební přípravy,“ řekl předseda Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě Libor Lukáš.

Uvítal proto, že soud smetl jednu z námitek ekologické organizace Děti Země týkající se chystaného úseku D1 přes přerovskou část Dluhonice. „Stavební příprava může jít do finále. Přerov je katastrofa katastrof, tranzit je potřeba dostat na obchvat kolem Přerova a Olomouce. Potřebujeme připojit Přerov tangentou. Doufám, že konference přispěje ke změně zákonů této země, abychom co nejdříve měli páteřní síť postavenou,“ dodal Lukáš.

Kvůli slabé infrastruktuře stagnujeme, shodli se účastníci

Na podporu svých argumentů sesbíralo sdružení v Olomouckém, Zlínském a Jihomoravském kraji patnáct tisíc podpisů. Chtělo tak vyjádřit veřejný zájem. Petici zástupci předali Parlamentu a předsedovi vlády při jeho návštěvě Zlínského kraje.

Dálnice D35 na obchvatu Olomouce blízko letiště. Foto: Wikipedie

Moravského dopravního fóra vystoupili zástupci ministerstev, státních organizací i politici. Na závěr setkání účastníci přijali deklaraci, kterou dostanou vrcholní představitelé státu. „Konstatujeme například, že v regionech stagnujeme, což je zapříčiněno i tím, že nemáme dostatečně rozvinutou dopravní infrastrukturu. Apelujeme na vládní představitele a na parlament, abychom ji dostavěli,“ sdělil Libor Lukáš. V oblasti železniční dopravy deklarace usiluje například o zrychlení cestování mezi Přerovem a Brnem alespoň na úroveň spojení z Ostravy do Prahy přes Olomouc.

Olomoucký kraj: Ideální je miliarda investic ročně

Olomoucký kraj se snaží přispět opravami silnic II. a III. tříd. Letos investuje 1,23 miliardy korun, přičemž 800 milionů jsou evropské peníze. Započteno je i 243 milionů ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Největší krajskou investici přesahující 200 milionů korun je silnice mezi Prostějovem a Mořicemi. „Měla se realizovat už dříve, ale byly problémy a hrozilo, že by řídící orgán neuznal sto milionů korun. Bude se to bohužel dělat naráz, což znamená dopravní komplikace pro okolní obce,“ vysvětlil náměstek hejtmana Jan Zahradníček zodpovídající na dopravu.

Do silnic nižších tříd investuje Olomoucký kraj stovky miliónů korun. Ilustrační foto: Olomoucký kraj

Dodal, že kvůli masivním investicím, za které lze letos pořídit 22 stavebních akcí, se hejtmanství pomalu dostává do situace, kdy začínají být dodavatelské firmy i projektanti přehlceni požadavky. Kraj přesto musí připravovat stavby pro případ, že přijdou peníze, které bude muset prostavět. „Nutím Správu silnic Olomouckého kraje k tomu, aby připravovala další projekty. Protože čím více se budeme blížit ke konci programovacího období, můžou vznikat situace jako v minulosti, že některé operační programy nedočerpaly peníze a pak se to přesouvalo tam, kde toho byli schopni. Musíme být schopni na to reagovat,“ doplnil Zahradníček.

Pokud by někdo chtěl opravit v kraji všechny silnice nižších tříd a mosty, potřeboval by zhruba 20 miliard korun. Je ale nutné počítat s tím, že některé úseky přibližně po deseti letech dosluhují. „Bylo by ideální mít něco málo přes miliardu každý rok. Ale je potřeba si uvědomit, že po roce 2020 nebudeme vědět, jestli budou další prostředky z EU, nebo ne. Pokud budou jen národní zdroje v dnešní výši, za dvacet let to dohromady nedáme,“ uzavřel náměstek.