Vzhůru na jarní trávník

Astronomické i meteorologické jaro je už za námi. Ale to pravé, skutečné, kdy se vše v přírodě probouzí a zelená, přichází letos dost neochotně. Ale nedejme se mýlit – biologické hodiny tikají neomylně a nastal čas dát se do ošetření (nikoliv údržby) trávníku.

Ilustrační foto: fotobanka

Za suchého, slunečného dne je třeba provést vertikutaci, zejména u trávníku staršího. A především také tam, kde převládají výběžkaté druhy – lipnice luční, kostřava červená, případně psinečky. O významu vertikutace, čili podpovrchového prokypření a provzdušnění trávníku, bylo napsáno mnoho. Travní plsť, která se po tomto zásahu dostane na povrch, je nutno z trávníku odstranit. Vertikutátor, ať už benzínový nebo elektrický, jenž se vyplatí pouze u velkých travnatých ploch, je možno si vypůjčit.

Po provzdušnění trávník přihnojte

Ale co s malými travnatými plochami? Vřele doporučuji vertikutační hrábě, které svými ostrými hroty mohou při správném použití (je to docela fuška) sehrát podobnou úlohu jako vertikutační zařízení.

Po tomto zásahu by mělo přijít přihnojení hnojivem, obsahujícím všechny tři základní prvky – dusík, fosfor i draslík, přičemž dusík sehrává na jaře zásadní roli. U poškozeného či mezerovitého trávníku by mělo následovat přisetí regenerační směsí, v lepším případě s lehkým top-dressingem, tedy rozptýlením prosátým, kvalitním kompostem. V ideálním případě bychom měli náš trávník přiválet lehkým válcem. A pak už nezbývá než čekat na vydatnější jarní déšť…

Nepřátelé trávníkáře: mech, plevele a lipnice roční

Rozšířeným problémem většiny trávníků je výskyt mechu. Zejména na zastíněných místech může zcela vytlačit travní porost ze stanoviště. V takových případech je pak na trávníkáři, zda provede totální obnovu a založí trávník znovu, anebo trávník nahradí něčím jiným. Pokud se pěstitel rozhodne, že založí trávník nový, je potřeba zvolit pro výsev vhodnou směs, složenou z vhodných odrůd kostřavy rákosovité, či metlice trsnaté. Obávám se však, že takto složené směsi na našem trhu nejsou k dispozici. Aplikace některých přípravků účinných vůči mechu v trávníku je pouze dočasné řešení. Mech sice na čas ustoupí (při jeho větším zastoupení a následném zhnědnutí nevypadá trávník moc dobře), ale pokud neupravíme vnější podmínky, především trvalé zastínění, dojde brzy k původnímu stavu.

Ilustrační foto: fotobanka

I přes veškerou péči se postupem času vyskytnou v trávníku dvouděložné plevele. I když sedmikráska či violka vonná může při ojedinělém výskytu působit sympaticky, větší výskyt pampelišky, jitrocelů či rozrazilů může estetický dojem i užitnou hodnotu trávníku velmi snížit. Druhové spektrum plevelů v trávníku může být velmi bohaté a je ovlivněno, podobně jako výskyt mechu, stanovištěm. Většina plevelných rostlin je z trávníku lehce odstranitelná. Za obtížné trávníkové plevelné druhy považujeme takové, které se rozšiřují podzemními či nadzemními výběžky, jsou nízkého vzrůstu a odolávají běžné, to znamená doporučené dávce herbicidu. Platí to zejména pro některé druhy rozrazilu, jitrocele, mochny a některé, méně často se vyskytující druhy. K ošetření trávníku vůči dvouděložným plevelům je na našem trhu k dispozici relativně široké spektrum přípravků. Budiž ale zásadou, že ošetření vůči plevelům v trávníku by mělo být provedeno za suchého počasí, kdy neočekáváme déšť a hlavně před sečí! Účinnou látkou by měla být totiž zasažena co největší listová plocha plevele. Několik dní po ošetření by se trávník neměl sekat. Posečená travní hmota by neměla přijít do kompostu, který bude použít jinam než k přihnojení trávníku.

S dvouděložnými pleveli se vypořádat umíme. Horší je to s travami, které do trávníku nepatří. Jedná se především o lipnici roční, která je metlou mnoha fotbalových i golfových hřišť. V současné době neexistuje přípravek, který by výskyt této nežádoucí trávy v trávníku spolehlivě odstranil.

U větších ploch použijte secí stroj

Jaro je ale také tradičním obdobím, kdy zakládáme trávník nový. Pro tuto operaci platí několik základních zásad. Zakládejme jej na urovnanou, ulehlou plochu (nikoliv po jarní orbě, či rytí), zbavenou vytrvalých plevelů, kamenů, zbytků staré organické hmoty, zkrátka všeho, co tam nepatří. Pozemek uhrabme před setím hráběmi. Travní směs volme pečlivě. Závisí na jednotlivci, zda hotovou směs koupí, či si obstará jednotlivé komponenty u výrobce. Výsevek by se měl pohybovat mezi 20 až 30 gramy na metr čtvereční. Ruční setí doporučuji provést pouze u malých ploch, u větších je třeba s ohledem na rovnoměrný výsev, použít ruční secí stroj, který je možno si také vypůjčit. Zasetou plochu je dobré podle potřeby znovu upravit hráběmi a následně uválet. Ale pouze za sucha!

A znovu nezbývá než čekat na jarní déšť, který bývá v posledních letech více než nedostatečný. Nejdříve začnou vzcházet druhy s většími semeny (jílek vytrvalý, případně jílek mnohokvětý přimíchávaný někdy jako krycí, ochranná rostlina), postupně pak i kostřava červená a lipnice luční, případně psinečky, jejichž velikost a tedy i energie klíčení je nepoměrně menší. Nezkušený trávníkář bývá často zaskočen nebývalým množstvím plevelů, které se v tomto nově založeném trávníku objeví. Ale není třeba zoufat – drtivá většina z nich se odstraní první, panenskou sečí.

Zkrátka, jaro a práce spojené s trávníkem k sobě neodmyslitelně patří.