Rozhodčího nemůžete dělat pro peníze, beru to jako koníček, říká mladý sudí

Když fotbal milujete, nemusíte ho nutně jenom hrát. Pro Petra Bašného z Kralic na Hané se paradoxně stala zálibou všeobecně nepopulární pozice rozhodčího. V devatenácti letech se sice s kariérou fotbalisty úplně nerozloučil, zároveň ovšem může pískat téměř všechny tuzemské soutěže.

Petr Bašný se rozhodčím stal v 15 letech. Zápasy posuzuje v krajských soutěžích Olomouckého kraje. Foto: Archiv Petra Bašného.

Ve známé písničce se zpívá, že „řidič, ten tvrdej chleba má“. Pro fotbalové rozhodčí to platí minimálně dvojnásob. Veřejnost je na pozitivní hodnocení jejich práce skoupá, zato s negativními výroky nešetří. Nevoli s výkony arbitrů běhajících po trávníku dávají najevo především diváci na tribunách. Hučením, bučením nebo vulgárními pokřiky si ale často ulevují neprávem.

Není tak divu, že je v řadách rozhodčích nouze o nové tváře. Komu by se líbilo během zápasu poslouchat nadávky ze všech stran. A někdy nejen to…

Lékař, dva měsíce výuky a pak testy

Petr Bašný však patří mezi ty, kdo mají hroší kůži. Rozhodování zápasů si navzdory svému mládí drží už čtvrtým rokem. „Když mi bylo patnáct let, ozval se mi kamarád, který si už roli rozhodčího zkusil a začal chodit na rozhodcovské zkoušky. Potřeboval k sobě parťáka. Jelikož jsem rád za každou příležitost a zároveň mám rád fotbal, jeho nabídku jsem přijal,“ popsal, co ho na Prostějovsku přivedlo do kurzů, které vedou zkušení rozhodčí.

Po úspěšném absolvování povinné prohlídky u obvodního lékaře na ně chodil dva měsíce. Následovaly testy z fotbalových pravidel, zkoušení typických rozhodcovských gest, zacházení s píšťalkou a praporkem pro asistenta rozhodčího. Nechyběla ani fyzická prověrka s přísnými limity. „Nakonec jsem splnil závěrečný test pravidel fotbalu a získal pro rozhodčího nejnižší licenci C. Ta mi umožnila pískat moje první zápasy v životě,“ vzpomněl začátky Bašný.

Postupně se vypracoval až k licenci A, která ho opravňuje pískat zápasy ve většině českých fotbalových soutěží. Bez ohledu na věkovou kategorii. Neplatí jen pro profesionální první a druhou ligu.

Za hlavního sedm stovek, za asistenta polovic

V současné době Bašný, ať jako hlavní či pomezní rozhodčí, posuzuje utkání v soutěžích pod hlavičkou Olomouckého krajského fotbalového svazu. Na starosti má první I. A třídu a o úroveň nižší I. B třídu. „V B třídě dělám hlavního rozhodčího, v A třídě asistenta,“ přiblížil svou práci.

Petr Bašný (uprostřed) fotbal hraje i píská. V budoucnu chce být jen rozhodčím. Foto: sigmafotbal.cz

Když dohlíží na dodržování pravidel jako nejvýše postavený ze třech sudích, vydělá si kolem šesti sedmi set korun. Na boku hřiště s praporkem v ruce polovinu. Jeho odměna se odvíjí od úrovně soutěže. Platí jednoduché pravidlo – čím je soutěž vyšší, tím víc peněž dostane. „Kdyby to ale člověk dělal jenom pro peníze, nikam by se neposunul. Beru to spíše jako koníček a peníze jako takové nehrají v tomto oboru roli,“ podotýká Bašný, byť stále studuje a každý přivýdělek se mu hodí.

S hraním přestanu, budu jen rozhodčí

Profesi rozhodčího by si podle jeho slov měli vyzkoušet všichni, kdo fotbal hrají, případně se o něj zajímají. „Hlavní je schopnost stále se přiučovat novým věcem. A také psychická odolnost,“ potvrzuje. I on sám se dříve jako hráč podivoval nad výroky sudích. Pohled z druhé strany mu ale otevřel oči. Totéž by tak doporučil také ostatním fotbalistům. „Fotbal pak uvidí úplně z jiného pohledu a usoudí, že to rozhodčí má opravdu těžké.“

Z role rozhodčího se však Bašný dokáže přesunout zpátky do role hráče. Vedle ovládání píšťalky stále nastupuje za dorostenecký tým Čechovic, městské části Prostějova. Zkušenosti s rozhodcováním se mu při bojích o body do tabulky hodí. „U hráčů už trochu zvládnu předvídat, jak se budou chovat při jednotlivých herních situacích. Co je naštve a co ne. Umím jim porozumět a vžít se i do jejich situace,“ přiznává.

Do budoucna se ale na vrcholové úrovni nemůže věnovat hraní i pískání fotbalu současně. „Proto jsem se rozhodl, že budu dělat jen rozhodčího,“ vybral si Petr Bašný.

Kamarádi mi to dají „sežrat“, pak jsme ale zase zadobře

Občas se Petru Bašnému stane, že píská zápas, ve kterém hrají jeho kamarádi. Rozhodování už tak složitých momentů je tak pro něj ještě těžší. „Snažím se ale posuzovat všechno podle pravidel a jako kamarád se během těch devadesáti minut nechovat. Otočilo by se to proti mně,“ uvědomuje si.

Kamarádi od něj často očekávají nadstandardní pomoc. Myslí, že bude pískat v jejich prospěch. „To ale bohužel nejde, i když jde o kamarády,“ zdůrazňuje Bašný. Zápasy spojené s dohledem nad známými se snaží vnímat jako všechny ostatní. Sám ovšem připouští, že to dá někdy zabrat.

Zvlášť v kombinaci s reakcemi kamarádů, kteří pro peprná slovíčka nejdou daleko. „Dávají mi to ‚sežrat‘. Vyslechnu si jejich názor, což není zrovna chvála,“ říká Bašný s nadhledem. I kamarádům ale později dojde, že rozhodčí je na hřišti pánem a proti jeho verdiktům nic nezmůžou. Přesto, že je to někdo, koho dobře znají. „Společně se tomu zasmějeme a jsme pořád zadobře jako před utkáním,“ vyvrací Petr Bašný, že by si prací rozhodčího dělal z přátel nepřátele.

Mladík z Kralic na Hané se chce v pozici sudího nadále zlepšovat. Tak, aby se podle svých slov dopouštěl co nejméně chyb, nebo ideálně neměl na svědomí žádné. „Kdybych si mohl zapískat zápasy naší nejvyšší soutěže, byl by to pro mě splněný sen,“ svěřil se.