Léčivé účinky Těšíkovské kyselky znali už před 350 lety

V lesích Nízkého Jeseníku přibližně jedenáct kilometrů od Šternberka a kousek za hranicemi Hané vyvěrá ze země pramen železité vody. Své jméno dostal podle nedaleké vesničky Těšíkov a patří mezi vyhledávané turistické cíle. Dostat se k němu dá na kole i autem.

Prameniště Těšíkovské kyselky v lesích nad Šternberkem. Foto: kudyznudy.cz

První zmínky o Těšíkovské kyselce sahají do konce 60. let 17. století. Už tehdy se vědělo o jejích léčivých účincích a obsahu pro tělo důležitých minerálů železa či hořčíku. Ostatně, právě od prvního z nich má pramen svou charakteristickou rezavou barvu.

Znárodněný pramen

Kyselka dala dokonce vzniknout i přírodním lázním. Od roku 1935 zásobovala soukromou plnírnu doktora Albína Nassvetra z Dolan u Olomouce. Původní prameniště stálo vedle asfaltové silnice, která údolím zařezaným mezi zalesněné kopce prochází.

Po druhé světové válce vrt pramene neunikl znárodnění. V 90. letech ho od restituentů získal Šternberk. Minerální vodu si lidé začali stáčet z nového místa, zpod dřevěného přístřešku vedle koryta Trusovického potoka. Přívaly turistů ale způsobily značné poničení pramene a v roce 2004 tak bylo nutné ho zrekonstruovat. Peníze na ni kromě komunálních politiků ze Šternberka poskytla také Evropská unie a to z programu, který  pomáhá mimo jiné rozvoji venkova.

Třicet litrů kyselky za minutu

Od opravy je na místě kámen, ze kterého tryská kolem 30 litrů železité kyselky za minutu. Než se dostane na povrch, musí voda urazit 63 metrů. K prameništi, které má na straně vedle potoka ještě jeden vývod, vede pohodlný chodníček. V sousedství se navíc nachází parkoviště pro auta.

Voda z lesů u vesnice Těšíkov je naprosto nezávadná. Její teplota se pohybuje mezi 9 a 10 stupni Celsia. Chuť má výbornou, proto si pro ni často jezdí jednotlivci i rodiny s dětmi ze Šternberska, Olomoucka, Rýmařovska nebo Bruntálska. Kdo by chtěl s PET lahví nebo rovnou s kanystrem dorazit na kole, může se vydat po regionální cyklotrase R8 vedoucí z Prostějovska přes olomoucký region až na Bruntálsko.