Neuvěřitelná pozorování. Tovačovská jezera jsou rájem pro ornitology

Poznáte lžičáka pestrého? Víte, jaké zvuky vydává lejsek bělokrký? Pokud chcete své znalosti o ptactvu rozšířit, vhodnou cestou jsou ornitologické exkurze pro veřejnost, které pořádá Moravský ornitologický spolek. Ideálním místem jsou už několik let tovačovská jezera, kde hnízdí desítky druhů opeřenců.

Sledování ptactva se těší zájmu lidí všech věkových generací. Důkazem jsou i tradiční exkurze u Tovačova, kterých se každoročně účastní desítky nadšenců. Foto: Iva Najďonovová

Na vůbec první jarní exkurzi v letošním roce se u Hradeckého rybníku v Tovačově potkává zhruba padesát zájemců. Starší i střední generace, děti nevyjímaje. Většina z nich třímá dalekohledy. „Zájem o exkurze je stále větší. Nadšení začíná, když si lidé pořídí krmítko. Občas nám volají a píší, o jaké ptactvo se jedná. A potom přijedou za námi pozorovat ptáky. Zajímá je, co všechno by mohli vidět a často pak jezdí sami,“ vysvětluje Jiří Šafránek, průvodce a místopředseda Moravského ornitologického spolku.

Procházka vede po hrázi rybníka. Není kam spěchat, důležité je nachystat si stativ a skrze dalekohled důkladně pozorovat. O komentář se postarají ornitologové. „Jsou tam dva samci lžičáků, vpravo od nich dvě kachny samice a je tam kopřivka. To je došeda zbarvená kachna, samec má výrazně černou barvu pod ocasem,“ nabádá k nahlédnutí do dalekohledu Šafránek.

Tovačov je pro pozorovatele jedinečný

Podle něj je zdejší lokalita v celé republice výjimečná. „V Tovačově byly pozorovány druhy ptáků, které nebyly nalezeny nikde jinde. Například některé druhy racků či keptušek, jež jsou podobné čejkám. Tady se objevují úplně neuvěřitelné kousky,“ říká.

První ornitologická pozorování spadají do poválečné doby, kdy místo nynějších čtyř rybníků zaujímal jeden velký s rozlohou 530 hektarů. „Historie zde sahá až do roku 1464, kdy dostali Cimburkové povolení k rybníkářství. To vzkvétalo až do 17. století, byla tady jedna z největších vodních ploch v českém království, rozsáhlejší než na Rožmbersku a Třeboňsku,“ uvádí další členka spolku Markéta Třasoňová.

Po třicetileté válce nastalo období vysoušení a rybníky byly přeměněny na pole. Po druhé světové válce se znovu začal na jezerech těžit štěrkopísek, s tím přišla obnova rybníků. Tehdy začali ornitologové postupně objevovat ptačí obyvatele zdejších vodních ploch.

Vidět některé ptáky chce štěstí

I přesto, že Jiří Šafránek navštěvuje lokalitu desítky let, stále ho neomrzela. „Když najdeme nový druh, vždy to potěší. Dnes to byl králíček ohnivý, kterého jsem letos viděl poprvé. Je to pták horských lesů, zrovna táhnou, takže se můžou objevit kdekoliv,“ vysvětluje.

Zájem o sledování je velký, i díky slunečnému počasí trvá procházka několik hodin. „Doba pozorování závidí vždy od počasí. Zájemci se můžou kdykoliv přidat nebo odtrhnout,“ uzavírá Jiří Šafránek, pro kterého je ornitologie vášní. Není sám. Dokazují to i další účastníci akce, kteří zapáleně debatují o tom, kam se podělo hejno racků chechtavých.

Moravský ornitologický spolek v Přerově

  • Založen v 4. prosince 1932, kdy se uskutečnila ustavující schůze.
  • V březnu 1938 byla dokončena stavba Ornitologické stanice, jako vůbec první v Československu.
  • Prvním předsedou spolku byl zvolen František Ginter (1904–1986), člen městské rady a od roku 1945 poslanec Zemského národního výboru v Brně. Přerovský rodák byl iniciátorem vzniku spolku a organizátorem jeho další činnosti.
  • V padesátých letech byl znárodněn veškerý majetek Moravského ornitologického spolku, tedy stanice, sbírky i rozsáhlá přírodovědecká knihovna. Spolková činnost byla zakázána a stala se z něj zájmová složka Muzea Komenského v Přerově pod názvem Moravské ornitologické sdružení.
  • V březnu 1991 byla obnovena právní subjektivita Moravského ornitologického spolku. Spolek začal vydávat celostátní ornitologický časopis Moravský ornitolog, později přejmenovaný na Ptáci kolem nás.
  • V roce 2005 se stal středomoravskou pobočkou České ornitologické společnosti a tím i součástí mezinárodní organizace BirdLife International, která sdružuje více než milion ornitologů, pozorovatelů a ochránců ptactva na celém světě
  • V dnešní době má spolek přes 200 členů na střední Moravě. Členové se účastní celostátních i mezinárodních projektů na výzkum i ochranu ptáků. Aktivně se zapojují do ochrany přírody, ptactva i ptačích lokalit.