Olomouc čeká na zbývající obchvaty. Pro rozvoj města jsou klíčové

Do Olomouce přes týden dojíždí denně zhruba padesát tisíc lidí. Nedokončené obchvaty, dopravní omezení spojená například se stavbou protipovodňových opatření nebo nákladní doprava jim i obyvatelům komplikují cestování. Vedení krajského města hledá způsoby, jak situaci zlepšit. Pomoci má mimo jiné dokument nazvaný Plán udržitelné městské mobility. Snahou je také zapojit lidi do rozhodování o podobě města. „Chtěl bych do komunikace vtáhnout širokou veřejnost a ne nátlakové skupiny, aby lidé nebyli nespokojení,“ říká náměstek olomouckého primátora Aleš Jakubec, který dohlíží na práci odborů koncepce a rozvoje a životního prostředí. V přehledu komentuje důležité stavby a projekty.

Dálnice D35 na obchvatu Olomouce blízko letiště. Foto: Wikipedie

Západní tangenta

„Podle schůzky olomoucké radnice a Ředitelstvím silnic a dálnic to vypadá, že v roce 2023 by se mohlo začít.“

Východní tangenta

Aleš Jakubec připomíná, že stavba nezískala posudek EIA, tedy kladné zhodnocení jejího vlivu na životní prostředí. „Důvodem je, že prochází přes ochranná pásma Olmy. Musí se to dořešit. ŘSD má posudek, že vodní zdroje ovlivněny nebudou, Olma se ale chce chránit a mít zachovanou kapacitu, kdyby se něco stalo,“ zmínil. Zároveň dodal, že dokud nebude východní tangenta, nemá cenu se bavit o nízkoemisních zónách.

Nízkoemisní zóny

„V Česku není město, které by je mělo zavedené. Podle mne je nedostatečná legislativa,“ hodnotí Jakubec. Jako jedno z opatření navrhuje nízkoemisní zóny připravovaný Plán udržitelné městské mobility. „Byli jsme jedno z prvních měst u nás, které si někdy před deseti lety nechalo studii nízkoemisních zón zpracovat. Proto víme, že dokud nebudeme mít obchvaty, nemá cenu nad jejím zavedením přemýšlet. Nesmíme svůj problém přenést na okolní obce, musíme nějak zajistit průjezd přes město.“

Náměstek olomouckého primátora Aleš Jakubec, který má na starosti oblast koncepce a rozvoje města. Foto: Ondřej Zuntych/Hanácké noviny

Plán udržitelné městské mobility

Dokument má definovat dopravní vizi Olomouce pro rok 2030. Navrženy byly tři scénáře, zastupitelé nakonec schválili verzi označovanou jako maximalistickou, která znamená náklady v příštích letech zhruba 5,5 miliard korun. Opatření by měla přinést nárůst veřejného hromadné dopravy (+2,7 %), pěší dopravy (+0,7 %), cyklodopravy (+1,7 %) a pokles individuální automobilové dopravy (-5,1 %). „Pojďme cestou přesvědčování a ukažme, že tramvají, na kole nebo pěšky to může být rychlejší a pohodlnější než autem. Autem je v Olomouci 32 procent cest. Plán udržitelné městské nám pomůže, aby se situace nezhoršovala,“ shrnul.

Zákaz nákladní tranzitní dopravy

V roce 2007 otevřel západní obchvat Olomouce. Řidičům nákladních aut se na něj ale nechtělo. Proto radnice zavedla zákaz vjezdu nákladní dopravy do Foerstrovy ulice. Většina aut pak zvolila obchvat, zbytek se dál snaží dostat skrze město. „Například jezdí nešťastnou Erenburgovou ulicí v Hejčíně, zkoušejí prokličkovat. Připravili jsme zákaz vjezdu tranzitní dopravy do města, podle Ministerstva dopravy ji ale nemůžeme omezovat na silnicích I. tříd. Řešíme znovu, co s tím dál. Musíme vytyčit koridory, obyvatelé z míst podél tras mají obavu, že se jim zhorší životní podmínky. Dokud nebude hotový západní a východní obchvat, je to obrovský problém,“ vyhlíží náměstek trasy, které tisíce aut denně odkloní mimo Olomouc.

Tramvajové trati

Prodloužení tramvajové trati z tržnice na sídliště Nové Sady je dlouhodobý plán několika koalic ve vedení města. Současná radnice pracovala na získání potřebných pozemků, stavba druhé etapy ze zastávky Trnkova přes Zikovu ulici do ulice Schweitzerova by měla začít za dva roky. Zbývat bude třetí etapa do Slavonína. Po dokončení celé stavby půjde velmi pravděpodobně na dlouho o poslední novou trať, i když územní plán jich připouští vícero. „Pokud by se našly peníze, mají možná největší šance linka podél Pražské ulice k hypermarketu Globus a do fakultní nemocnice, kde je variantou napojení přes spodní konec ulice I. P. Pavlova. Souviset by mohlo s úpravou mostu přes Brněnskou ulici, který neumožňuje odbočení do všech směrů,“ uvažoval spíše teoreticky Aleš Jakubec. Hrubý odhad se totiž podle něj pohybuje mezi miliardou a půl až dvěma miliardami korun.

Páté rameno na kruhovém objezdu na D35 na severu Olomouce

Je klíčové pro městské části Řepčín a Hejčín. „Nazýváme to severním spojem, jde ale jen o jeho část. V plánech odtud vede dále kolem sídliště na Lazcích, Klášterního hradiska, kde by měl být nový most, za Černou cestu. Celé stavby se ale nejspíš nedožijeme. Reálná je však právě část od kruhového objezdu k železárnám,“ uvedl Jakubec. „V okamžiku, kdy silnice bude, můžeme umístit zákazy pro nákladní tranzitní dopravu, protože bude zajištěna obslužnost železáren a průmyslových areálů.“

Nová křižovatka jako pomoc kruhovému objezdu u Globusu

Často ucpané okružní křižovatce „u Globusu“ má pomoci nová křižovatku na výjezdu od hypermarketu na Pražskou ulici. „Měla by zajistit obslužnost lokality Pražská, kde se počítá s výstavbou. Křižovatka by také snížila čekací doby hlavně na příjezdu od Lipníku nad Bečvou.“

Cyklostezky propojující centrum a okraje města

„Jako problém vidím, že lidé nejsou s městem moc ztotožnění, což se projevu třeba při budování cyklostezek. Například do Topolan, kde je řada majitelů polí, od kterých na cyklostezku potřebujeme třeba pět šest metrů a oni si kladou finanční nároky, které by znamenaly snad nejdražší cyklostezku na světě,“ přiblížil náměstek. Podobný stav je podél cesty do Chomoutova. Naplánovaná je proto cyklostezka kolem střelnice.

Statická doprava a parkovací domy

Nadzemní či podzemní parkovací domy jsou velké politické téma, už pro svou nákladnost. „Města na současnou dopravní zátěž nebyla stavěná, celkové řešení neexistuje. Stavby pod zemí jsou kolem milionu na jedno parkovací místo. Neumím si představit, že bychom finanční zdroje našli nebo že by vznikala družstva, která by si chtěla parkovací domy postavit.“

V podzemním parkovišti u olomouckého vlakového nádraží dostanou řidiči parkovací lístek, který platí jako hodinová jízdenka na MHD. Záchytných parkovišť by město do budoucna chtělo víc. Foto: spokojena.olomouc.eu

Záchytná parkoviště

V územním plánu jsou na všech příjezdech do Olomouce. „Město je ale relativně malé na to, aby bylo možné někoho donutit zastavit auto na jeho okraji a dále jet městskou hromadnou dopravou,“ domnívá se Aleš Jakubec. Jedno parkoviště P+R (anglicky Park and Ride, tedy Zaparkuj a jeď) je v provozu u nádraží, kde dostane řidič k parkovacímu lístku jízdenku na MHD. „Pořád tady máme rezervy a je to věc, která by se měla dál rozvíjet. Každý den do Olomouce dojíždí asi padesát tisíc lidí.“

Želtram neboli vlakotramvaj

„Projekt žije, občas se objeví. Termín spuštění provozu nemáme. Podobně už funguje současná lokální dráha. Želtram je ale oproti vlaku nižší, více podobný tramvaji, na trati by bylo více zastávek. Plánovalo se to až do Horky nad Moravou. Se želtramem počítá i studie na rozvoj výstaviště Flora,“ podotkl Jakubec.

Nové stání tramvají

Na nové depo za zhruba miliardu korun nejsou peníze, v blízkosti vlakového nádraží se připravuje odstavné nezastřešené parkoviště tramvají. „Myslím, že dopravní podnik přesto v Sokolské ulici v centru setrvá, ale chtěli bychom, aby tam bylo tramvají méně. Ze dvou kolejí by v ulici měla zůstat jedna, na dopravní situaci by to mělo pozitivní vliv,“ shrnul náměstek.