Jízda králů přežívá jen na čtyřech místech Hané. Tradici představuje Vlastivědné muzeum

„Pozor, pozor poslóchéte, našeho krála pěkně převitéte. Máme krála chodobnyho, na všecke strane obranyho, ale poctivyho.“ Tradiční průpovídka zaznívá každoročně při jízdě králů v Doloplazích na Olomoucku. Dříve rozšířený lidový obyčej dnes přežívá jen na čtyřech místech Hané.

Z loňské jízdy králů v Doloplazích na Olomoucku. Foto: Arnošt Dubský/Hanácké noviny

Kromě Doloplaz jsou to ještě Bezměrov, Chropyně a Kojetín, kde jízdu králů pořádají při místních slavnostech. Mimo Hanou se tradice dochovala například na Brněnsku, Ostravsku a ve čtyřech lokalitách Slovácka.

V Doloplazech jízdu králů zajišťuje Hanácký národopisný soubor Olešnica Doloplazy, z jehož členů je také volen král jízdy. „Pokud nenajdeme vhodného kandidáta, oslovíme jiného třinácti až čtrnáctiletého hocha z obce,“ vysvětlil Miroslav Bílek ze souboru.

Králem chce být každý mladý člen

Roli krále, o kterou je podle něj velký zájem, letos zastane Jakub Zdařil. „Chlapci říkají, že je pro ně čest být králem. Nejmladší už se teď těší, až dorostou a přijde na ně řada,“ řekl Miroslav Bílek. Zájem o jízdu králům zatím mají i menší děti, udržet ho je ale prý rok od roku těžší.

„Snažíme se vychovávat takové členy, kteří budou chtít akci zachovat. V dětských souborech je zatím dětí dostatek, ale je těžké v dnešní době počítačových her a internetu tuto mládež udržet a vychovat ji, aby zvyky a tradice dodržovala a předávala dalším generacím,“ dodal Bílek.

Na Slovácku je tradice kulturním dědictvím

Jízdy králů pořádané na jihovýchodě Moravy – v Hluku, Kunovicích, Skoronicích a Vlčnově, jsou od roku 2011 zapsány na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Historie rituálu přitom sahá až do středověku.

Jeho přesný původ ale dodnes není jasný. Nejrozšířenější je legenda o útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad. Aby se před ním po prohrané bitvě ukryl, měl si obléct ženský kroj, ozdobit se pentlemi a kvůli hlasu si do úst vložit růži.

Přiblížit jízdu králů, která se na Hané drží už jen ve čtyřech obcích, se snaží výstava ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Foto: Eva Minárová

Podle dalších zdrojů plnila jízda králů spíše funkci lidové tradice, kterou si lidé naklonili přírodní živly na svou stranu a zajistili si bohatou úrodu. Jinde se zase traduje, že šlo o soutěžení mezi mladými chlapci ve vyhánění dobytka.

U Přerova přišlo při šarvátce královských družin o život 13 mladíků

Nezřídka byli účastníci jízdy ozbrojeni a docházelo mezi nimi k soubojům. Jedna z nejznámějších bitev při jízdě králů se odehrála v roce 1819 nedaleko Přerova. Při setkání a následné šarvátce čtyř královských družin přišlo o život osm mladých mužů a dalších dvacet skončilo s těžkými zraněními, pět z nich později zemřelo.

Dnes je účelem jízdy králů hlavně udržet tradici, která na řadě míst už téměř vymizela. Přitom se těší velké oblibě. Na jízdu králů v Doloplazích u Olomouce dorazí každý rok 600 až 800 návštěvníků, další dvě stovky na akci vystupují.

Olomoucká výstava o jízdě králů potrvá do konce srpna

Letošní jízda králů se v Doloplazích koná 30. června a 1. července. Členové Hanáckého národopisného souboru Olešnica Doloplazy pozvali návštěvníky na jízdu králů už koncem května měsíc ve Vlastivědném muzeu v Olomouci.

Zde vystoupili na vernisáži nové výstavy muzea, která představuje nejen doloplazskou jízdu králů. Výstava je přístupná každý den od 9 do 18 hodin kromě pondělků. V muzeu potrvá až do 26. srpna.