Arabista Alois Musil hledal pravdu v širé poušti arabské

Přední český arabista, orientalista, biblista, kněz, vysokoškolský profesor, polyglot, kartograf, papežský prelát, botanik, etnograf, beduínský šejch, cestovatel po Blízkém východě, spisovatel. Tím vším byl Alois Musil, od jehož narození uplynulo sto padesát let.

Alois Musil (1868-1944). Reprodukce z publikace Kristýny Košutové Šejch Músá

Musil přišel na svět 30. června 1868 v Rychtářově na Vyškovsku do rodiny majitele zemědělské usedlosti. Gymnázium studoval v Kroměříži, Brně a Vysokém Mýtě. V letech 1887–1891 chodil na bohosloveckou fakultu v Olomouci. Potom působil jako pomocný kněz a učitel náboženství v Moravské Ostravě.

Koncem roku 1895 se přihlásil na dvouletý studijní pobyt na dominikánskou školu v Jeruzalémě. Byla to jeho první cesta do Orientu. V únoru 1896 se vydal se školní výpravou do Egypta a na Sinaj. Zde ho zaujaly architektura, zvyky a jazyk beduínských kmenů. Následovala studia na jezuitské univerzitě sv. Josefa v Bejrútu.

Cestovatel a objevitel

Na jaře roku 1898 začal navštěvovat umajjovské pouštní zámky. Téhož roku objevil v poušti na území dnešního Jordánska zříceniny letohrádku Qusajr Amra z osmého století s nástěnnými figurálními malbami. Zobrazovaly například ukázky řemesel, zvěře, lovecké scény, mužské a ženské postavy. Palác je od roku 1985 památkou UNESCO.

V letech 1908–1909 se znovu vydal do Orientu s cílem zmapovat semitské kmeny v oblasti mezi Palestinou a Mezopotámií. Žil s beduíny kmene Banú Ruwala vedenými náčelníkem Núrím. Těšil se u nich velké vážnosti. Dokonce se stal pod jménem Músá ar-Ruwajlí jedním z šejchů kmene.

Profesor a vědec

V roce 1904 byl na olomoucké bohoslovecké fakultě jmenován řádným profesorem biblistiky a semitských jazyků. V letech 1909–1918 působil jako profesor na vídeňské univerzitě. V roce 1920 byl jmenován profesorem pomocných věd orientálních a moderní arabštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Alois Musil stál také u založení Orientálního ústavu akademie věd. Jeho významným podporovatelem a příznivcem byl T. G. Masaryk, který jej podnítil k vydání stěžejních spisů v angličtině.

Alois Musil na fotografii z 90. let 19. století. Foto: archiv autorky

S pomocí amerického mecenáše a průmyslníka Charlese Crana se mu podařilo práce vydat u Americké geografické společnosti v šestidílné řadě nazvané Oriental Explorations and Studies (1926–1928). Za toto dílo a za celoživotní objevy obdržel roku 1928 od Americké geografické společnosti zlatou medaili Charlese Patricka Dalyho a byl zapsán na desku cti Americké geografické společnosti v New Yorku.

Osobní život

V roce 1909 si nechal v Rychtářově postavit rodinný dům nazvaný Vila Músa. Jeho součástí byla rozsáhlá zahrada a sad. Pojmenoval ho podle jména u beduínských kmenů. Měl zde různé předměty z cest a orientální nábytek.

Od poloviny třicátých let se však okolí Rychtářova změnilo ve vojenský výcvikový prostor armády a Musil zde ztratil potřebný klid na práci. Žil potom na různých místech Čech (Kosova Hora u Sedlčan, Nový dvůr u Českého Šternberka). Závěr života prožil na statku v Otrybech u Českého Šternberka, kde si upravil malý byt. Zde 12. dubna 1944 zemřel a byl pohřben na hřbitově v Českém Šternberku.

V dubnu 1968 byly jeho ostatky v rámci oslav 100. výročí narození uloženy do rodinné hrobky v Rychtářově. Najdeme na ní jeho vlastní epitaf: „Hledal pravdu v širé poušti arabské, bádal o ní v knihovnách a muzeích, objasňoval ji v četných knihách, zaséval ji do srdcí posluchačů a nyní zde odpočívá spoléhaje na Milosrdenství Jediné Pravdy.“

Bibliografie Musilova díla

Svoje zážitky, poznatky z cest a výsledky odborných bádání zachytil v 54 publikacích. Jedná se o odborné monografie, populární práce, dobrodružné a cestopisné knihy pro mládež. Uveřejnil také přes 1 200 odborných statí a článků.

Zámeček Qusajr Amra. Foto: Petr Přebinda, Akademická společnost A. Musila

Nejucelenější sbírku jeho děl má ve svém fondu Knihovna Karla Dvořáčka ve Vyškově. Pečuje o ni bývalý dlouholetý ředitel knihovny a člen Akademické společnosti Aloise Musila Vladislav Raška. „Ve vší skromnosti se pyšníme, že máme jako jediná knihovna na světě kompletní české dílo našeho slavného rodáka Aloise Musila, a to se všemi obálkami, z nichž pak děláme ojedinělé výstavy. Vlastně to české není již zcela pravdivé, neboť kompletujeme vše od tohoto autora, takže vlastníme – samozřejmě pouze jako kopie – všechny jeho články a studie z období 1892 až 1919, a to v šesti jazycích, v nichž publikoval. Dva arabské články jsem nechal přeložit, pokud vím, nebyly dosud publikovány. Posledním, loňským úlovkem je americká mutace Musilovy knihy In the Arabian Desert, kterou nám v Jeruzalémě v antikvariátu zakoupil známý publicista a dopisovatel Břetislav Tureček. Kniha má zajímavé osudy – pochází totiž z knihovny významného izraelského badatele, v knize je hebrejsky podepsán,“ přiblížil práci na kompletování díla Vladislav Raška.

Musilův odkaz popularizuje a vydává Akademická společnost Aloise Musila. Podílela se také na vydání jedné z posledních Musilových prací Ze světa islámu.