Na pečeti, nebo na kostele? Medlovský znak dříve provázely spory

Vypadá jednoduše, přesto se jeho podoba stala v minulosti předmětem dohadů. V Medlově na Olomoucku se nemohli shodnout, jakou podobu svého obecního znaku mají používat. Jedni se přikláněli k jeho provedení vyvedenému na vchodu do kostela, druzí prosazovali vyobrazení na staré pečeti.

Znak Medlova vychází z obecní pečeti z roku 1707. Na červeném poli stojí vzpřímeně vedle sebe stříbrná radlice a krojidlo. Foto: rekos.psp.cz

Definitivní rozhodnutí týkající se medlovského znaku padlo až na konci minulého století. V lednu roku 1998 se podvýbor parlamentu pro heraldiku přiklonil k verzi vycházející z nejstarší zachované pečeti ze začátku 18. století. Zákonodárce o posouzení požádala samotná obec.

Dva nástroje potřebné v zemědělství, radlice a krojidlo, tak ve štítu stojí vzpřímeně vedle sebe. Tato forma znaku vyhrála nad tou zdobící portál místního farního kostela sv. Petra a Pavla. Tady jsou části konstrukce pluhu překřížené. Kamenické dílo je přitom starší než pečeť. Pochází z 16. století. K jeho vyhotovení došlo poté, co král Vladislav II. Jagellonský udělil Medlovu právo pečetit černým voskem.

Hvězdy se do znaku nedostaly

Parlamentní stanovisko ustálilo i barvy ve znaku. Zůstaly ty, které se předtím užívaly nejčastěji. Radlice vlevo a krojidlo vpravo jsou stříbrné, pole za nimi červené.

Na více než 300 let staré obecní pečeti Medlova se kromě štítu s konkrétními zemědělskými potřebami nachází ještě korunka a dvojice hvězd. Královský diadém doplňuje heraldický symbol nahoře, vesmírná tělesa z oblohy po stranách. Ani jedna z věcí však se štítem nikdy úzce nesouvisela a v dalších případech se jak korunka, tak hvězdy umisťovaly odlišně.

Na medlovský znak se nikdy nezapomnělo, v běhu času se ovšem přestal používat. Zřejmě i proto pak vyvstal spor o jeho oficiální podobu.