V Prostějově objevují zmizelé židovské město

Úzké uličky, dlažba z valounů i tajemná zákoutí. Prvky dotvářející prostějovské židovské ghetto jsou pryč, dochovaly se ale fotografie. Zájemci tak mohou na výstavě Zmizelé židovské město v prostějovském Špalíčku vyrazit na procházku zmizelou částí historie.

Uprkova ulice od Kostelní směrem k Žižkovu náměstí, třicátá léta 20. století. Foto: Státní okresní archiv v Prostějově

Židovské ghetto

Podoba židovského města se zachovala jen na dobových fotkách nebo pohlednicích či kresbách výtvarníků Oldřicha Lasáka, Viktora Hohause, Antonína Kameníka, Karla Wellnera a Zdeňka Horáka. Psali o něm vlastivědci a historikové Bernard Heilig, Bohuslav Kraus, Bohuslav Eliáš,  Miloslav Peterka, Václav Kolář, Jaroslava Kolářová, Jaroslav Klenovský a Marie Dokoupilová.

Prostějovské ghetto mělo dvě oddělené části – jižní (založenou v polovině 15. století na pozemcích rozbořeného augustiniánského kláštera, mezi kostelem Povýšení sv. Kříže a hradbami) a severní vzniklou v 16. století ve Školní ulici.

Rodný dům Edmunda Husserleho, Lutinovova ulice číslo 9, fotografie z konce padesátých let 20. století. Foto: Státní okresní archiv v Prostějově

V roce 1945 byla část domů zničena nebo poškozena při leteckých náletech. Některé domy byly později zbourány pro špatný technický stav. Rozsáhlé asanace židovského ghetta proběhly v sedmdesátých letech 20. století. V dobách reálného socialismu chyběl citlivý vztah k památkovému dědictví našich předků. Vzorem mohla být slova městského architekta z roku 1939 Miroslava Putny: „Na uličky se díváme velmi kriticky, ale nesouhlasíme s těmi, kteří by je chtěli srovnat se zemí.“

Špalíček a jeho historie

Z židovského ghetta se zachovalo jen torzo. Především se jedná o blok domů zvaný špalíček. Ze sedmi domů jsou původní tři a jedna polovina. Čtyři domy jsou památkově chráněny. Rohový dům v Uprkově ulici číslo 12 postavený v roce 1839 v biedermeierovském stylu s pískovcovým vstupním portálem má zajímavý půlkruhový střešní arkýř. Dům číslo 18 patřil jako obecní dům židovské obci. Má plachtové klenby takzvané placky a renesanční jádro. Od roku 1994 patří Muzeu a galerii v Prostějově a je propojen s domem v Hradební ulici. Zde byla židovská jatka a v přízemí se od konce 18. století nacházela židovská škola. Dům číslo 20 je označovaný jako Ehrenstammův dům, v letech 1817–1819 jej nechal postavit továrník Feith Ehrenstamm. Má bohatou empírovou výzdobu, portál a reliéf znázorňující čtvero ročních období. Neméně zajímavý je dům číslo 16 v Uprkově ulici se zachovanou valenou klenbou s klasicistními výsečemi. Nadstavba patra je novodobá. V letech 1997–2003 byly objekty Špalíčku citlivě rekonstruovány.

Synagogy

Na rohu křižovatky s Demelovou ulicí se nacházela nová synagoga z roku 1904 od architekta Jakoba Gartnera postavená původně v secesním stylu. Nahradila rozsáhlou barokní synagogu. Po druhé světové válce ji židovská obec prodala Církvi československé husitské, která ji nechala v letech 1947–1949 přestavět v kostel Církve československé husitské. Empírová synagoga Bet ha-midraš sloužící jako studovna talmudu, obecní dům a ortodoxní modlitebna (z roku 1836) v Demelově ulici číslo 2 patřila v letech 1951–2018 pravoslavné církvi. Poté byla prodána do soukromých rukou.

Synagoga Bet ha midraš v Demelově ulici v Prostějově, třicátá léta. Foto: Státní okresní archiv v Prostějově

Nadační dům Feitha Ehrenstamma v Demelově ulici číslo 6 měl poskytovat vzdělání šesti až sedmi židovským dětem. Později se zde nacházela obecná židovská škola. Budova byla v roce 1966 přestavěna pro domovní správu města. Židovská obec Brno ji v roce 2011 prodala městu, které ji adaptovalo pro odbor dopravy. Existenci školy připomíná pamětní deska s hebrejským nápisem umístěná na severní straně budovy. Dům Demelova číslo 3 postavený v roce 1904 sloužil jako židovská škola. V současné době patří Církvi československé husitské.

V této části se nacházel také židovský špitál (Křížkovského ulice číslo 15). Další židovský špitál byl ulici Sádky číslo 2. Sloužil jako chorobinec a chudobinec nadace Gideona Brechera. Od roku 1973 zde byl synagogální sbor. V roce 1981 byla budova prodána náboženské společnosti Křesťanské sbory. Nyní patří soukromému majiteli.

Druhý židovský hřbitov

Na místě starého židovského hřbitova (nynější Studentská ulice), který byl zničen za války, kdy náhrobní kameny prodalo město kamenickým firmám nebo soukromníkům, se dnes rozkládá park a v jeho západní části je parkoviště. Hřbitov byl v roce 2016 prohlášen kulturní památkou. Našlo se kolem dvou set úlomků náhrobků. Dodnes je v těchto místech pohřbeno na dva tisíce židovských obyvatel Prostějova. Patří mezi ně například Feith Ehrenstamm, lékař a učenec Gideon Brecher, příbuzní filozofa Edmunda Husserla nebo rabín Cvi Jehošua Horowitz.

Výstava Zmizelé židovské město je k vidění do 18. listopadu.