Olomoucký kraj je pro prodloužení Baťova kanálu do Olomouce. Vznikly by nové přístavy

V Olomouci nastoupit na loď a nechat se svézt až do Hodonína. Ředitelství vodních cest uvažuje o rozšíření Baťova kanálu. Myšlenku podpořil Olomoucký kraj, který si od ní slibuje posílení cestovního ruchu. Někteří starostové a ochránci přírody ale varují před negativním dopadem kanálu na krajinu.

V minulém roce Baťův kanál navštívilo 90 tisíc lidí. Foto: Baťův kanál, o. p. s.

Radní Olomouckého kraje se shodli, že se za záměr prodloužení kanálu do regionu postaví. Zaujala je možnost dojet z Hané lodí dojet až na jižní Moravu. „Vznikla by velmi zajímavá turistická atrakce. Vnímáme to jako podporu cestovního ruchu, jako rozvoj našeho kraje. Bude záležet, jaký rozsah projektu by byl realizován. Možnost je až čtyř etap. Jedná se o náklady ve výši stamilionů, v celkovém projektu až o jednu miliardu korun,“ sdělil hejtman Ladislav Okleštěk.

Nové přístavy

Pokud v budoucnu na uskutečnění projektu dojde, náklady spojené se stavbou bude hradit Ředitelství vodních cest České republiky. Investice by zahrnovala i vybudování nových přístavů. Nyní se uvažuje například o Kojetíně, Lobodicích, Tovačově, Věrovanech, Dubu nad Moravou či Olomouci. „Za námi by v jisté fázi mohly jít náklady, které by naši lokalitu navíc zatraktivnily. Něco, co bychom si přáli jako kraj. Myšlenka zazněla také od Povodí Moravy a Zlínského kraje a nám se líbila, proto jsme ji rozpracovali a udělali studii různých alternativ. Vyšlo nám, že tato varianta by byla vynikající,“ doplnil Okleštěk.

Olomoucký kraj a podnikatelé si od prodloužení Baťova kanálu na sever slibují nárůst turistického ruchu. Ekologové varují před zásahem do krajiny. Foto: Baťův kanál, o. p. s.

Nyní se připravuje prodloužení Baťova kanálu na jih do Hodonína a na sever do Kroměříže. Z dalších etap směrem do Olomouckého kraje však všichni nadšení nejsou. „Nedovedu si představit, že by investice, kterou by bylo potřeba do toho vložit, měla vůbec nějaký smysl. Podpora turismu je určitě zajímavá myšlenka, ale nevím, jak si představují to k nám dovést,“ podotkl tovačovský starosta Leo Bouchal. Upozorňuje na několik malých vodních elektráren, zanesené koryto slepého ramena Moravy nebo plavby proti proudu. Investice by byly ohromné.

Ohrožení vodního režimu krajiny

Navíc se lze podle starosty obávat o kvalitu vodních ploch, který má v katastru Tovačov několik, například jezera nebo Hradecký rybník – největší v kraji. „Nemyslím si, že by se měl vytvářet umělý kanál. Do Tovačova by se dalo dojet po řece Moravě. Pak se ale plány dostanou do kolize s Národní přírodní rezervací Zástudánčí, což by se určitě nelíbilo lidem z Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví,“ zmínil Bouchal správce rezervace.

Litovelské Pomoraví má v péči Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Ta upozorňuje na hrozící narušení hydrologických cyklů. „Z hlediska ochrany přírody je takový záměr velmi problematický. Kdo zažívá poslední roky v naší zemi letní období, jistě ví o čem mluvím, když řeknu, že už léta hazardujeme s vodním režimem krajiny. Pokud do něj máme zasahovat, pak jistě v trochu jiném smyslu, než je budování vodních cest,“ uvedl za agenturu ředitel regionálních pracovišť Litovel a Olomouc Michal Servus. Podotkl, že v oblasti dopravy by nebylo těžké najít větší priority.

Historie vodní cesty

Vodní cesta z Otrokovic do Rohatce v délce 53,5 kilometru vznikla z popudu podnikatele J. A. Bati. Řekou Moravou vedlo 28,3 kilometru vodní cesty, zbytek v délce 25,2 kilometru plavebními kanály, které byly budovány zároveň jako závlahové. Stavba vodní cesty byla zahájena v října 1934 a dokončena na podzim 1938. U Otrokovic vznikl přístav, dílny na opravu lodí a překladiště. Hlavním po vodě dopravovaným materiálem byl lignit z Ratíškovických dolů, které vlastnila firma Baťa. Lignit se vozil do Otrokovic, kde byl spalován pod kotli tepelné elektrárny, která zásobovala kožedělný závod teplem a elektřinou. V roce 1961 byla veškerá plavba zastavena. Obnova vodní cesty začala v roce 1989 a slavnostně byla znovu otevřena v roce 1995. V současnosti je na celém Baťově kanále dvacet přístavišť a přístavů (z toho jeden na Slovensku) a dalších pět na řece Moravě (jeden na Slovensku) mimo souvislou vodní cestu. Zdroj: ŘVVČR