Historické filmové pásy zažívají v přerovském kině Hvězda návrat

Tři velké promítací stroje dominují menší obdélníkové místnosti, která je královstvím pětasedmdesátiletého Vladimíra Odstrčila. Promítačem v přerovském kině Hvězda je už dvaadvacet let. Během Dnů evropského dědictví provedl zájemce běžně uzavřeným prostorem.

Vladimír Odstrčil promítal ve všech přerovských kinem. Dnes pouští filmy v tom posledním, které zůstalo – v kině Hvězda. Foto: Iva Najďonovová/Hanácké noviny

Dvě pětatřicetimilimetrové promítačky už jsou dnes spíše historickou záležitostí pro filmové fajnšmekry. Letos se po pěti letech opět rozjely, aby ke stoletému výročí republiky promítly několik starších filmů. „Pětatřicítky musejí být dvě, jsou potřeba kvůli prolínání filmového pásu. Jednotlivé díly filmu mají délku 600 metrů, což představuje dvacet minut projekce. Když díl dojede na první promítačce, tak se automaticky na té druhé spustí druhý a divák to nepozná,“ vysvětlil Odstrčil. Třetí promítací stroj je už dnes digitální.

Od patnáctikilových beden k harddisku

Dříve vyžadovala pětatřicetimilimetrová kopie až dvouhodinovou přípravu, promítači chystali filmový pás u převíječky a prohlíželi, jestli není poškozený. Jeden film na pásu přiváželi i ve dvou bednách, přičemž v jedné byly tři dvacetiminutové minutové díly. To se odrazilo i na váze – váha jedné bedny byla i patnáct kilogramů.

Do kabiny se lidé jen tak nepodívají. Ojedinělou příležitost měli zájemci během druhého zářijového víkendu. Foto: Iva Najďonovová/Hanácké noviny

Digitalizace není jediný technologický pokrok, který Vladimír Odstrčil v kině zažil. „Technika za celou dobu prodělala značný posun. Začínal jsem s obloukovými lampami jako světelným zdrojem, potom přišly xenonové výbojky, které se v různých variantách používají dodnes,“ vzpomněl. Díky digitalizaci se už filmy do kin dostanou na harddisku neboli externí paměti. Obsah se nahraje do serveru projektoru a odtud se promítá.

Kina Jas, Panorama, Oko, Hvězda

Vladimír Odstrčil se profesi promítače věnuje už 55 let. „Ještě jako student jsem začínal v tehdejším kině Jas. Můj otec pracoval jako konstruktér v Meoptě, a když se v kině upravovala technika na širokoúhlou projekci, chodil tam pomáhat a já s ním. Zaujalo mě to a zůstal jsem u toho,“ vzpomíná. V kině Jas promítal s přestávkami do roku 1965. O rok přešel do nově otevřeného kina Panorama v Předmostí, kde zůstal až do devadesátých let. Jako záskok vypomáhal i v kině Oko. Prostřídal tak všechny přerovské biografy. Proto není divu, že filmy v televizi už ani nesleduje.

Kino Hvězda jako kryt

Přerovská Hvězda je jedním ze tří kin v republice, které sídlí v protiatomovém krytu. S výstavbou se začalo na podzim roku 1973, trvala dva roky a čtyři měsíce. Kino vyšlo na 14 milionů korun. Civilní kryt poskytuje ochranu za válečného stavu proti radiaci, chemickému a biologickému napadení. Vejde se do něj 900 lidí. Jedná se tak o druhý největší kryt ve městě. Tím největším je kryt v ulici Petřivalského, který v případě potřeby pojme až 1 200 civilistů. Přerov měl celkem 138 krytových zařízení s kapacitou 40 tisíc osob. Po ničivých povodních v roce 1997 se počet krytů snížil na 106 s celkovou kapacitou až 29 tisíc osob. Ten u kina by se měl brzy zpřístupnit veřejnosti. (ina)