Od cepu ke kombajnu. Pravčický zemědělský areál ožil časem našich dědů

Jak se sklízelo obilí za dob našich dědů a pradědů, mohli lidé vidět na konci srpna v Pravčicích na Kroměřížsku. Stejně jako tehdy, i teď měnilo zemědělcům plány počasí. Kvůli pošmourné obloze se sobotní pestrý program připomínající tradiční polní práce nakonec musel trochu upravit.

Bývala to pořádná dřina. Muzeum zemědělské techniky našich dědů připravilo třetí ukázku žní minulých let. Zároveň pořadatelé návštěvníkům představili vývoj techniky. „Tehdy nic nebylo zadarmo. Sedlák byl závislý na tom, kolik má lidí a taky na počasí. Dneska se sedne do kombajnu a udělá se to, co sedláci dělali v celém kraji, za jeden den,“ přiblížil předseda představenstva Pravčické a.s. Josef Netopil. Foto: Hanácké noviny

Hlavní část se tak 25. srpna odehrávala v areálu zemědělského podniku. „Chasa měla jít průvodem z farmy na pole, kde byla nachystaná část obilí, které se začalo síct. Ženy srpem, muži kosou a povázalo by se do snopů. Pak, tak jako za stara, by se vzaly velké hrábě a celé strniště se pohrabalo, aby se všecko sklidilo. Pak se zapřáhl pár koní do lopaťáku, který všechno shrnul a dával to do hrstek a zase se všechno povázalo,“ popsal práce předseda představenstva Petr Netopil. Všechny snopy se pak povázaly do mandelů, přijel pár koní se žebřiňákem, kde se všechno naložilo a celá chasa se opět v průvodu vydala zpátky do farmy k hospodářovi. „Jenže kvůli dešti jsme část na poli nedělali. Začali jsme průvodem z pole a ukázali jsme výrobu povřísel. V našem muzeu máme několik strojů na jejich výrobu,“ pokračoval Petr Netopil.

K vidění bylo mlácení obilí pomocí cepů

Areál zemědělského podniku v Pravčicích zaplnily dopoledne desítky návštěvníků, kteří mířily hlavně k nachystaným ukázkám. Děti z místní mateřinky a základní školy si při této příležitosti připravily ukázku tradiční Hanácké besedy, následovalo mlácení obilí pomocí cepů, fukarování na fukaru a nakonec mlácení na mlátičce. Novinkou letošního ročníku byla výroba povřísel. „K tomu nám hrála Hanácká dechová hudba Hulíňané z Hulína, spolupracujeme s nimi,“ poznamenal Petr Netopil.

Děti si připravily ukázku tradiční Hanácké besedy.

Pro návštěvníky nechybělo ani dobré jídlo a pití, kdy byl v nabídce guláš ale třeba i voňavé koláčky. Sobotní událost si nenechala ujít Františka Bartíková z Rymic. „My na poli pracujeme pořád, tak to známe. Ale je to hezká akce,“ hodnotila žena, když si prohlížela tamní muzeum. Marcela Kinclová to neměla daleko, je přímo z Pravčic a na žně přišla s dětmi. „Líbí se mi tady, ačkoli jsme Pravčičáci, tak nám to nikdy předtím nevyšlo a jsme tady poprvé. Přišli jsme hlavně kvůli dětem, ať se podívají na zvířátka a taky, jak to v zemědělství dřív fungovalo,“ uvedla mladá žena.

Muzeum nabízí i pilu na led

Zemědělská akce připomínající tradice a práce za dob našich předků se konala potřetí. „Náš otec od mala pracuje v zemědělství, já jsem v zemědělství od školy. Otec začal budovat muzeum a já po takových akcích, jako pořádáme my, jezdím. Viděl jsem něco podobného někde na jižní Moravě, trochu jsme to ještě vylepšili a pořádáme ji jednou za dva roky. Událost je to poměrně náročná, chystáme ji už od zimy,“ vysvětlil Netopil. Muzeum zemědělské techniky našich dědů v Pravčicích nabízí všechno, co měl zemědělský grunt. Většina strojů je ovšem stále funkčních. „Máme tady stroje a věci, které byly v hospodářství, ale taky, které měla hospodyně ve stavení. Muzeum jsme otevřeli v roce 2013, máme dvanáct mlátiček a každá je jiná. Taky máme krásnou pilu na led. Zemědělec v zimě neměl práce moc, tak řezali na rybníkách led a vozili ho do hospod, do sklepů, aby se ledovalo pivo,“ přiblížil muzejní exponáty Petr Netopil a doplnil, že lidé mohou do muzea přijít od pondělí do soboty, od 9 do 16 hodin.

Foto: Hanácké noviny

Ukazujeme, jaká dřina to byla bez kombajnu

Akcí chtějí organizátoři ukázat hlavně to, že práce na poli nebyla snadná. „Byla to velká dřina, nic nebylo zadarmo. Sedlák byl závislý na tom kolik má lidí a taky na počasí. Chtěli jsme ukázat, jak šel vývoj od srpu až po lopaťák, jak se práce začala usnadňovat. Dneska se sedne do kombajnu a udělá se to, co sedláci dělali v celém kraji, za jeden den,“ řekl pořadatel. V zemědělství se pohybuje dlouho, a přesto přiznává, že by neměnil. „Každý rok je jiný. Ten letošní je poznamenaný suchem, úroda byla slabší, tady to byl průměr. Sklízeli jsme řepku, pšenici, ječmeny, kukuřici na zrno a řepu. Máme i pěstitelskou pálenici, jednu z nejmodernějších na světě. Pálíme najednou, je to několikastupňové pálení a u letních kvasů, jako je třešeň, višeň nebo meruňky zůstává zachovaná vůně a chuť,“ doplnil ještě předseda představenstva.

Foto: Hanácké noviny

Ema Nováková