Největší letecká bitva nad českým územím souvisí s Troubkami, hrob tu má šest vojáků

Do pravého poledne 17. prosince roku 1944 chybělo přibližně deset minut. V Troubkách na Přerovsku se rozhoukaly sirény, aby varovaly před hrozbou leteckého ohrožení. Na nedaleké pole za řekou Bečvou dopadl jeden z hořících strojů. Spadl po boji německých a amerických letadel, který se stal největším vzdušným střetem druhé světové války nad územím tehdejšího protektorátu Čechy a Morava.

Slavnostní svěcení pomníku šesti americkým letcům v srpnu 1946 na hřbitově v Troubkách. Foto: farnosttroubky.cz

V prosinci 1944 dostala americká letadla za úkol svrhnout bomby na rafinerii v Horním Slezsku, kde se vyráběl syntetický benzín. Na jeden ze závodů továrního komplexu měla zaútočit i desetičlenná posádka bombardéru B-24 Liberator ze 765. letky 461. bombardovací perutě.

Ke svému cíli však nedoletěla. Nad Hanou jí v tom zabránili němečtí stíhači, které proti nepříteli navedlo řídící centrum. Letadlo prakticky zlikvidovali už ve vzduchu. „Po útoku začal stoj hořet, následovala ztráta pravé části poloviny křídla. Liberator se dostal do vývrtky a pak ve vzduchu vybuchl,“ uvádí ve svém článku „Krvavá řež nad Hanou“ uveřejněném v časopise Revi Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu Armády České republiky.

Z deseti letců přežili čtyři

Hořící vrak bombardéru se definitivně roztříštil při dopadu na Chválovo pole poblíž řeky Bečvy u Troubek. Vojáky, kteří ve stroji letěli, výbuch způsobený německým zásahem ještě předtím katapultoval na mráz. Šest jich při tragédii zahynulo, zbývajícím čtyřem se otevřely padáky a snášeli se na zem.

Členové posádky amerického bombardéru B-24 Liberator, hlavní aktéři leteckého neštěstí u Troubek v prosinci 1944. Foto: farnosttroubky.cz

Dva z nich převezl troubecký stavitel Maňásek přes řeku a po ukrývání se v lesíku a nedalekém Henčlově se vydali směrem na východ. Historik Rajlich píše, že se „druhý pilot s navigátorem rozhodli přejít na Slovensko, kam však nikdy nedorazili. Krutý mráz a vysoké závěje je pátého dne útěku donutily vzdát se.“

Jinak jejich osud popisuje kronika Římsko-katolické farnosti v Troubkách. Podle ní došli Američané do Liptálu u Vsetína, kde šťastnou náhodou vešli do domu partyzánské spojky Františky Mrnuštíkové, jež za sebou měla šestiletý pobyt právě ve Spojených státech. Vojáky ukryla před tajnou policií a poté dovedla k partyzánům.

Kněz dal živým najíst, mrtvé pohřbil

Zranění radista a bombometčík skončili v zajetí na troubecké četnické stanici. Tam se jich ujal místní farář Valentin Nepustil vypomáhající za odveleného velitele. S jedním z vojáků se domluvil italsky a ačkoliv Gestapo pro ně povolilo jen malý kousek chleba a sklenici vody, nasytil je hanáckým uzeným a dvěma láhvemi vína. Zajatce nakonec odvedla důstojnická patrola.

Mrtvým členům posádky bombardéru němečtí vojáci sebrali téměř vše, nechali jim pouze košile a podvlékačky. Nepustil pak dosáhl jejich uložení do rakví a následné odnesení do kostela. Po dlouhém vyjednávání mohlo dojít také k pohřbu, avšak bez přítomnosti veřejnosti.

Po válce, v srpnu 1946, odhalili a vysvětili nad hrobem šestice amerických letců pomník. O necelé dva roky později se památce padlých vojáků poklonil i tehdejší ministr zahraničí Československé republiky Jan Masaryk.