V Prostějově před sto lety. Na náměstí slavilo 30 tisíc lidí

V centru pozornosti jsou při letošním výročí Československé republiky naši minulí političtí činitelé a jejich zásluhy. Patří mezi ně náš první prezident T. G. Masaryk, představitelé zahraničního odboje Edvard Beneš, Milan Rastislav Štefánik, předseda Národního výboru Karel Kramář či „mužové 28. října“ Antonín Švehla, Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný a Vavro Šrobár. Vraťme se však do Prostějova roku 1918. Nedostatek potravin a spotřebního zboží, pokračující odvody, sociální a národnostní napětí, nespokojenost obyvatelstva s válkou  – to vše je typické pro tento rok.

Manifestace občanů 29. října 1918 na hlavním náměstí v Prostějově. Zdroj: Státní okresní archiv v Prostějově

Od Tříkrálové deklarace k vzniku Československa

V Praze se 6. ledna 1918 se konal generální sněm českých zemí. Byla na něm přijata Tříkrálová deklarace požadující samostatnost historických zemí českých a připojení Slovenska. Prostějov zde zastupovali poslanci Ondřej Přikryl a František Rostislav Reischstädter. Za samostatný stát a pro akci České srdce se vyslovili rolníci prostějovsko-plumlovského okresu společně s Hospodářským družstvem v Prostějově na schůzi 2. února v Dělnickém domě. V únoru byla založena jednotná strana – státoprávní demokracie. Její prostějovská organizace byla ustavena 28. dubna na schůzi v prostějovském divadle. Předsedou se stal Ondřej Přikryl. Městská rada 10. dubna ostře vystoupila proti stanovisku tehdejšího ministra zahraničních věcí hraběte Czernina. Odmítla jeho názor, že český národ prodlužuje válku a zdůraznila, že český národ válku nezavinil.

V Praze se 13. dubna konala přísaha národa pronesená Aloisem Jiráskem. Potvrzovala všechny dosavadní projevy a zavazovala všechny členy národa, aby pokračovali v boji, dokud nebude dosažen stanovený cíl. Obecní výbor 17. května všechny závěry podpořil. Město Prostějov také podpořilo různé národní akce a slavnosti. Prostějovští poslali blahopřejný dopis předsedovi Karlu Kramářovi k 50. výročí založení Národního divadla. Zároveň jmenovali spisovatele Aloise Jiráska čestným občanem města.

Říjen 1918 v Prostějově

Události nabírají spád. Konec rakouské monarchie se dá čekat. Vítězství našich legií na Sibiři, vítězství na Piavě, prolomení německého opevnění ve Francii a k tomu prohlášení československé nezávislosti uveřejněné ve Washingtonu T. G. Masarykem obsahující charakter příští republiky. Prezident USA Woodrow Wilson odpověděl Rakousku, že  autonomie nestačí, protože Spojené státy uznaly, že jen Československá národní rada v Paříži má právo rozhodovat o české budoucnosti. Rakousko samo uznalo stanovisko Wilsonovo o právech Čechoslováků na samostatnost. Toto uznání podepsal 28. října rakousko-uherský ministr zahraničních záležitostí Andrassy v nótě ohlašující kapitulaci a zároveň ochotu jednat o separátní mír.

Na hlavní náměstí v Prostějově se 14. října dopoledne sešel velký tábor lidu svolaný Socialistickou radou. Hlavním řečníkem byl poslanec Rudolf Bechyně. Manifestace se postavila za demokratickou a sociálně spravedlivou československou republiku.

Lide československý! Tvůj odvěký sen stal se skutkem

První oficiální zpráva o vzniku Československé republiky se dostala do Prostějova v ranních hodinách 29. října. Telegram obsahoval provolání Národního výboru o vyhlášení nového státu. V záhlaví stálo: „Lide československý! Tvůj odvěký sen stal se skutkem. Stát československý vstoupil dnešního dne v řadu samostatných, svobodných, kulturních států světa. Národní výbor, nadaný důvěrou veškerého lidu československého, přejal jako jediný a oprávněný a odpovědný činitel do svých rukou správu svého státu… Vše, co podnikáš, podnikáš od tohoto okamžiku jako nový, svobodný člen velké rodiny samostatných národů.“

Starosta Přikryl nechal prohlášení vytisknout červenobílým písmem na plakáty. Na radnici dal vyvěsit vlajku v národních barvách. Vojenské jednotky složené hlavně z Ukrajinců z Haliče byly poslány domů. Občané odstraňovali rakouské symboly a nápisy z veřejných budov –  pošty, škol, Anglobanky, okresního hejtmanství. Klid a bezpečnost města zajišťoval Sokol společně s hasiči a vojenskou policií.

Ondřej Přikryl, starosta Prostějova v letech 1913-1918. Zdroj: Státní okresní archiv v Prostějově

Demokracie, Wilson, Masaryk

29. října odpoledne se konala na hlavním náměstí velká manifestace za účasti až 30 tisíc lidí z města a širšího okolí. Hlavní projev měl starosta Ondřej Přikryl. Dalšími řečníky byli Arnošt Hyánek, František Geršl, František Hošek, Ambrož Soška, Karel Dostál-Lutinov a František Kovářík. Všichni přivítali tento historický okamžik, který po tři sta letech přinesl svobodu a postavili se za demokracii, Wilsona a Masaryka. Zazněly zde slovanské a národní písně v podání Orlice. Slavnost byla ukončena průvodem s hudbou po městě. Večer se konal lampiónový průvod.

Okresní hospodářská rada ustavená 22. září se přejmenovala na Okresní národní výbor. Ten se ujal 31. října správy města a okresu. Jeho hlavním úkolem bylo udržení klidu a pořádku a zajištění chodu nové státní správy. Cesta k budování samostatného demokratického státu byla nastoupena.

Na prahu nové zlaté doby pozdravuji vás dnes a volám: Okovy rabů padly, staletá tma ustoupila růžovému jitru a v jeho červáncích vystupuje naše zlaté, naše české slunce na obzor.

Z těchto míst směli jsme doposud jen symbolicky naznačovati pravé české smýšlení, své české naděje i svoji víru. Dnes pronášíme je otevřeně a tak hlasitě, aby je ozvěna roznášela všemu obyvatelstvu. Z těchto míst v době nejtvrdšího útisku národního upírali jsme krví zalité oči ke slunci na východě a čekali jsme od něho východ své svobody. Ale stal se zázrak, slunce na východě zapadlo a nám vyšlo na západě, A rozžehli jsme je tam sami, vtěleni ve své Masaryky a ve své československé legionáře.

                       (Z vystoupení Ondřeje Přikryla na schůzi obecního výboru 31. 10. 1918)