Malby Dagmar Dorovské vyprávějí o roku na hanáckém venkově

Malované vyprávění je název výstavy Dagmar Dorovské, kterou v září k osmdesátinám malířky uspořádal v Prostějově Klub historický a státovědný. I když Dorovská žije v Brně, její obrazy představují rodné Otaslavice na Prostějovsku.

Autorčinu tvorbu představil při vernisáží v archivu Ivan Dorovský. Foto: Hana Bartková

Rodačka z Ostaslavic je spjatá svým osobním a profesním životem s Brnem. Působila jako vysokoškolská učitelka na Pedagogické fakultě brněnské univerzity. Specializovala se na teorii vyučování literatuře a dějiny české a světové literatury. Dalšími jejími zájmy jsou balkánské a slovanské jazyky, překlady z makedonštiny a psaní básní. Malovat začala od poloviny osmdesátých let minulého století pro své vnučky. Patří mezi sváteční, nedělní či insitní malíře po vzoru celníka Henriho Rousseaua.

Červená, modrá, zelená, barvy domova

Paletou je jí její domov. Většina obrazů malého formátu malovaných akrylovými barvami představuje rodné Otaslavice v nejrůznějších podobách a ročních obdobích. Masopustní průvod, bruslení na zamrzlém potoce, žně u sedláků, vlaštovky sedící na elektrických drátech, vesnické zákoutí s májkou, zbořený Stehlíkův mlýn. Dominují zde tři barvy – červená barva venkovských střech, modrá barva oblohy a vody a zelená barva stromů.

Maluje také dřevěné figurky inspirované japonskými hračkami, známými ve světě jako kokeši. „Díváte se na výtvarnou tvorbu Dagmar Dorovské a máte pocit, že máte času dost, že nemusíte vlastně nikam spěchat, že jaro je tu snad na věčnost, jako je dým a na domech střecha,“  uvedl při vernisáži v sále Státního okresního archivu v Prostějově manžel autorky Ivan Dorovský.