V rodných Opatovicích vzpomněli letce RAF Fürsta

Stíhací eso druhé světové války, pilot oceněný Čechoslováky, Brity i Francouzi. Po návratu politický vězeň. Teď má Bohumír Fürst-Fiřt ve svých rodných Opatovicích pamětní desku.

Detail památníku Bohumíra Fiřta. Foto: Dagmar Stryjová

Fürst-Fiřt se v době druhé světové války účastnil jako příslušník 310. československé stíhací perutě letecké bitvy o Anglii. Deska odhalená v druhé půlce září je umístěna ve středu obce blízko památníku obětem první světové války. Slavnostního aktu se spolu s vedením vyškovské radnice, rodinou Fürsta-Fiřta a četnými milovníky letecké historie zúčastnil také poslední žijící moravský příslušník RAF Emil Boček.

Bohumír Fürst. Foto: archiv rodiny Fiřtovy.

Dojatý syn Richard Fiřt děkoval za zorganizování vzpomínky. „Táta byl v době druhé světové války jedním z elitních západních letců. S pěti sestřelenými letouny se hned v počáteční fázi bojů o Velkou Británii zařadil mezi stíhací esa. K dobru má i jeden pravděpodobný sestřel nepřátelského letadla ve Francii,“ řekl. „Prezident Beneš, Britové i Francouzi tatínka dekorovali vyznamenáními, komunisté jej však po návratu domů degradovali a zavřeli na Mírov. Jsem proto nesmírně vděčen všem, kteří se po více než sedmdesáti letech od skončení druhé světové války zasloužili o to, že dnes byla tátovi v místě, kde se před 109 léty narodil, odhalena pamětní deska, která je již druhou pamětní deskou v pořadí,“ dodal Fiřt. První desku má jeho otec od roku 2015 v Ledči nad Sázavou, kde strávil posledních dvacet let svého života.

Proti Hitlerovi za Francii i Británii

Bohumír Fürst se narodil 1. října 1909 v Opatovicích, které jsou dnes jednou z místních částí Vyškova. Po okupaci Československa vojsky nacistického Německa odešel do zahraničí, kde se jako pilot účastnil aktivně bojových akcí nejdříve ve Francii, a po její porážce jako příslušník 310. československé stíhací perutě ve Velké Británii. Za prokázanou statečnost, hrdinství a přínos ke konečné porážce hitlerovského Německa byl dekorován několika československými, britskými i francouzskými vyznamenáními.

Celkový pohled na oba památníky na opatovickém náměstí: Foto: Dagmar Stryjová

Po návratu do vlasti se stal příslušníkem nově se formující Letecké dopravní skupiny dislokované na letišti v Praze-Ruzyni, která byla 1. dubna 1946 přeměněna na Letecký dopravní pluk a nově umístěna na letišti v Praze-Kbelích. V té době si Bohumír Fürst změnil také své německy znějící příjmení na Fiřt. Do jeho dalších životních osudů však velmi negativně zasáhl únorový převrat roku 1948. Dne 1. prosince 1949 byl bez udání důvodu propuštěn z armády, 10. ledna 1950 o půlnoci ve svém pražském bytě zatčen a po výslechu v nechvalně známé Bartolomějské ulici odsouzen k dvouletému trestu odnětí svobody ve věznici na Mírově. Po propuštění z vězení se s rodinou odstěhoval do Ledče nad Sázavou, kde do roku 1968, kdy odešel na odpočinek, pracoval jako skladník v národním podniku Kovofiniš. Po uvolnění poměrů mu byla vojenská hodnost vrácena, avšak plné rehabilitace se dočkal teprve až po pádu komunistického režimu. Sám se toho ale nedožil. Zemřel náhle 2. ledna 1978 ve věku 68 let. V roce 1991 byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka letectva.

Tím se uzavřel životní příběh člověka, který se sice nikdy sám za hrdinu nepovažoval, přesto se jím však svými činy, smyslem pro odpovědnost a vlasteneckou povinnost stal.

Zdroj: www.asisbiz.com