Kameny zmizelých připomínají oběti holocaustu, lidé je najdou po celé Evropě

Od začátku podzimu si mohou lidé v Opletalově ulici v Olomouci připomenout tragický osud rodiny Konstandtových. Na to, že stojí před domem, kde žili, je upozorňují do chodníku zasazené kostky se zlatými destičkami. Stolpersteine, česky Kameny zmizelých, chodce upozorňují na tragické osudy nejen Židů, kteří byli zavražděni v koncentračních táborech.

Pět Kamenů zmizelých připomíná od října v olomoucké Opletalově ulici členy rodiny Konstandtovy Elise, Adélu, Hanuše, Heřmana a Pavla. Foto: Petra Pášová/Hanácké noviny

V Olomouci jich je už více než dvě stě, naposledy přibylo dalších osmadvacet kamenů. „Stolpersteine pokládáme už posedmé, od roku 2011 jich je v Olomouci už 212. Kameny se pokládají lidem židovského i nežidovského původu, které nacisté zavraždili ve druhé světové válce. Pokládají se před dům, kde dotyčný bydlel před válkou nebo předtím než byl odvlečen do koncentračního táboru nebo někam jinam, kde jej pak například mučili,“ řekl předseda Židovské obce Olomouc Petr Papoušek.

Deportace do Terezína

O kameny pro pětičlennou rodinu Konstandtových, která byla deportována do Terezína a pak zavražděna v Osvětimi a estonském Raasiku, požádala jejich příbuzná Zuzana Knopová. Do Olomouce přijela s rodinou z Prahy. „K pokládání kamenů jsme se dostali prostřednictvím mého syna, který se školou navštívil Olomouc a přišel do kontaktu se Stolpersteine olomoucké Židovské obce. Vzpomněli jsme si na naše příbuzné, kteří tady žili,“ uvedla žena. Přidala, že se jménem Konstandt se můžeme potkat v pozůstalosti českého architekta Adolfa Loose. Holocaust jí z Olomouce odvedl prababičku, pradědečka, strýce, bratrance. „Chtěla jsem minulost zachytit pro děti, aby si vše v hlavě propojily, aby stopa v Olomouci nezmizela úplně. Synové se hodně těšili. Je to krásná událost,“ doplnila Zuzana Knopová. Do budoucna má podle ní rodina důvod se v Olomouci setkávat.

Usazování Stolpersteine v Opletalově ulici v Olomouci. Foto: Petra Pášová/Hanácké noviny

Kámen také pro účastníka odboje

Nejen Opletalova ulice, ale také Javoříčská, Na Trati, Pekařská, Chválkovická nebo Řezníčkova připomínají smutný osud obyvatel. Například Josef Řezníček byl talentovaný novinář, redaktor monografických sborníků. Za okupace se aktivně účastnil odboje ve skupině V boj. „Za heydrichiády byl popraven v Brně 19. června 1942. Jeho jménem byla po válce nazvána ulice ve Starých Hodolanech, někdejší Mačákova, kde v čísle 7 až do svého zatčení bydlel,“ připomněl jeden z příběhů Papoušek. V ulici Na Vozovce zase kámen připomíná Boženu Pelikánovou, která se provdala za akademického sochaře Julia Pelikána. V době Heydrichiády byla s manželem zatčena. Nejdříve byli internováni v táboře ve Svatobořicích u Brna a následně byla sama deportována do Osvětimi, kde 23. srpna 1943 zahynula.

Kameny zmizelých mají z chodníků drobně vyčnívat, aby o ně kolemjdoucí „zakopli“ a všimli si tak vzpomínky na oběti druhé světové války. Foto: Petra Pášová/Hanácké noviny

Příští rok pokládání i v Prostějově

Míst, kde zlaté destičky s vyraženými informacemi najdeme, je v České republice několik. Podle Petra Papouška je jich po Praze nejvíce v Olomouci. „Pravidelně na projektu pracujeme a jsme rádi, že nás v tom Olomouc i Olomoucký kraj podporují. Kameny nejsou levné, objednávají se z Německa. Je možné, že množstevně, budeme už pomalu přesahovat i Prahu, kde se pár lety nepokládaly. Pak je hned Brno, Ostrava, kameny jsou i v Liberci, Teplicích. Příští rok by se měly pokládat taky v Prostějově,“ poznamenal předseda Židovské obce Olomouc.

Od happeningu k desetitisícům vzpomínek

Autorem nápadu je německý umělec Gunter Demnig, který první kamen jako happening položil v roce 1996. Projekt se ale rychle rozšířil a kameny se dnes pokládají po celé Evropě, jsou jich už desetitisíce. „Pro nás je to velice důležitá věc. Připomínáme tím osoby, které žily v Olomouci před válkou, Židovská obec tehdy měla 2 500 lidí. Někteří z nich nemají ani náhrobní kámen, protože byly vyvražděné celé rodiny a Kámen zmizelých je tak jejich jediná připomínkou,“ uvedl předseda Židovské obce Olomouc Petr Papoušek. Kameny se pokládají i lidem nežidovského původu, kteří působili v odboji a byli za to umučeni, zavražděni. (paš)