Vzkříšená tradice. Studenti otevřeli v Olomouci kabaretní scénu

Mít vlastní divadlo je snem mnoha amatérských souborů. Členové olomouckého spolku Nabalkoně si takové přání splnili. Nejedná se přitom o divadelní prostor tradičního typu, ale o kabaretní scénu s barem, stolky a živou hudbou.

Program nové olomoucké scény je pestrý. Kromě kabaretního divadla v něm nechybí ani burleskní show. Foto: archiv spolku Nabalkoně

Podlouhlému a úzkému prostoru v domě na konci Univerzitní ulice dominují červená, černá a stříbrná barva. Na první pohled to vypadá jako stylový a komorní studentský klub. Ambice mladých provozovatelů jsou ale větší. „Chtěli jsme vytvořit prostor, který v Olomouci ještě není. Takový, který má atmosféru a odkazuje k malým divadelním formám, které tady v šedesátých a sedmdesátých letech měly velkou tradici, ale pak úplně zanikly. Proto jsme se rozhodli reflektovat tuto jevištní tvorbu,“ vysvětluje šéfka divadelního souboru Nabalkoně Markéta Zborníková.

K divadlu i filmy a hudba

Na úzce profilovaný žánr odkazuje koneckonců jeden z jejich posledních počinů Láskabaret, který je montáží autorských textů několika členů spolku. Divadelní představení souboru Nabalkoně mohou lidé navštívit v divadelním sále na Konviktu nebo v Divadle na Šantovce. „Divadelní sály ještě nechceme úplně opustit, ale teď nás lákají menší divadelní formy s hudbou. Umíme zpívat, baví nás hrát si s autorskou poezií. Navíc jsme chtěli místo, kde bychom byli doma a kam bychom přesunuli své aktivity,“ dodává Zborníková. Kromě divadelní a hudební tvorby se věnují také filmu. V jejich programu proto nepřekvapí ani filmový klub. Jejich kabaretní scéna se stává místem, kde mohou návštěvníci očekávat posezení s pravidelnou dávkou živé hudby.

Láskabaret aneb Tohle neměl nikdo číst. Zkušenosti s autorskými texty a hudbou přivedli členy spolku na myšlenku otevření svého kabaretu. Foto: archiv spolku Nabalkoně

Studentský soubor, jehož aktivní jádro tvoří zhruba dvacítka členů, se kromě programu stará také o provoz baru. Úpravy interiéru do současné podoby jim zabraly zhruba půl roku. „Prostor vyrostl na bedrech nás všech. Je v tom pot i slzy, ale udělali jsme si to tak, jak jsme chtěli my. Přes léto jsme tu byli od rána do večera,“ komentuje Zborníková současný vzhled míst, která soubor veřejnosti otevřel teprve před několika týdny. „Důležitou myšlenkou celého projektu je to, že sdílíme čas skoro jako rodina a chceme mít místo, kde můžeme být spolu. Abychom se hned nerozprchli,“ uzavírá Markéta Zborníková.


Kabaret

Kabaret je divadelní žánr, který byl často uplatňován v prostorách s pohostinským provozem. Představení je strukturováno jako řada výstupů a převažuje zde komediální rovina. Kabaret ale není vždy jen jednostranně zábavný, může mít i společensko-apelativní funkci. Pro kabaret je typický kontakt s publikem, při němž se stírá tradiční rozdělení na jeviště a hlediště. Výrazným rysem kabaretní poetiky je i hudební složka. Hudba a zpěv jsou interpretovány živě s důrazem na autorskou jevištní prezentaci účinkujících.