Originální pivovarnické muzeum v Litovli oslavilo třicátiny

Přes deset tisíc návštěvníků projde každý rok muzeální expozicí Pivovaru Litovel na Olomoucku. S historickými exponáty se setkávají nejen v předsálí jednotlivých výrobních středisek, ale hlavně v prezentačním centru, jehož součástí je jedinečná ucelená historická expozice. Je umístěna v originálních klenbových prostorách původních humen staré sladovny a nabízí kompletní přehled o vaření piva, zařízení, nástroje a nářadí používané v minulosti, je tam ke shlédnutí vývoj stáčení piva do lahví i sudů a také jeho čepování. Expozice letos slaví kulaté výročí, pro veřejnost je otevřena už třicet let.

Jako v Postřižinách. Foto: Petra Pášová/Hanácké noviny

Muzeum je součástí Pivovaru Litovel a podobné bychom jinde na Moravě hledali jen stěží. „Nevím, že by někde jinde bylo v takovém názorném uspořádání, rozsahu a velikosti. Když jej navštíví například pivovarníci z jiných částí republiky, jsou potom v takovém nádherném zasnění a rozpoložení. Tato komplexnost a pojetí je výjimečné,“ říká Miroslav Koutek, předseda představenstva a emeritní sládek Pivovaru Litovel, který za nápadem vzniku muzea stojí a dnes se o expozici stará a stále ji průběžně doplňuje.

Muzeum litovelského piva se poprvé veřejnosti otevřelo koncem března 1988, rok a půl před Sametovou revolucí. Jeho tehdejší podobu bychom dnes ale hledali marně. Bylo složeno ze tří menších částí. „Expozice měla jednu část, kde byly spíše dokumenty a fotografie na tablech. Druhá část byla přímo v ležáckém sklepě. Tam byl umístěný například velký ležácký sud, kvasná káď nebo transportní soudky. Ve třetí části, která byla součástí i posezení, se nacházela výčepní technika nebo třeba bednářské nářadí,“ vzpomíná Miroslav Koutek, který v té době byl ve funkci sládka.

Muzeum je dílem dnešního emeritního sládka Pivovaru Litovel Miroslava Koutka. Foto: archiv Pivovaru Litovel

Wohlgemuth a vidrovačka

V pivovaru pracuje od svých patnácti let a začínal tam před 47 roky. Sládkem byl jmenován o deset let později. Díky tomu pracoval ještě s nářadím a zařízením, které se dnes už dávno běžně nepoužívá. Klíčící ječmen se převracel wohlgemuthem, oračkami nebo vidrovačkou, filtrovalo se přes masu. „Byl jsem tehdy velmi mladý a ta doba byla přelomová. Taková doba Postřižin. Staré zařízení a nářadí mizelo a já si říkal, že by bylo škoda, kdyby se pro další generace nedochovalo. Dnes jsem rád, že se mnohé podařilo uchovat. Návštěvníky udivuje komplexnost, přehlednost a souvislost uspořádání expozice,“ pokračuje emeritní sládek.

Muzeum je v původních humnech staré sladovny. Foto: Petra Pášová/Hanácké noviny

Zajímavé exponáty i v depozitáři

Interiér muzea a co kde bude vystaveno, má na starosti Miroslav Koutek dodnes. „Snažil jsem se, aby expozice byla bohatá, ale zároveň přehledná. Proto není vystaveno úplně vše, co máme. Některé exponáty mám v depozitáři a ty se někdy stávají součástí i jiné výstavy, když mě o zápůjčku požádají muzea například v Uničově, Přerově nebo v Brně,“ prozrazuje muž, který s litovelským pivovarem spojil celý svůj život. Přidává, že návštěvníky nejvíce udivuje malý otvor pro vlez do ležáckého sudu, kterým musí celý člověk prolézt. „Usmívají se, když jim vykládám, že jsme si v těch sudech svítili svíčkami, to je dnes těžko představitelné.“

Znak litovelského pivovaru.

Včela, srp, ječmen či královská koruna

Ve znaku litovelského pivovaru najdeme včelu, ryby, křížek, královskou korunu, ječmen i srp. Zlaté klasy a ostří symbolizují rolnictví, ryby se zase vážou k městu Litovel, které bylo původně rybářskou osadou. „Jsme v Litovelském Pomoraví a k pivu patří také voda, nejen slad a chmel. Ta je zde také velice kvalitní. Křížek v dolní části znaku zase říká, že pivovar byl 12. listopadu 1893 slavnostně otevřen a vysvěcen. Královská koruna pak upozorňuje na to, že králové povolili městu vařit pivo. Včela je dominantní a jsme jediným pivovarem, který ji má přímo ve znaku. Představuje píli zdejších pivovarníků a také rolníků,“ popisuje emeritní sládek a dodává, že včela avizuje i čistotu. „Nesedne na nic nečistého. Aby vzniklo kvalitní pivo, čistota v pivovaru být musí. Na to tady velice dbáme,“ upozorňuje

Předávání zkušeností

Expozice má také část, která je věnována zdejšímu učňovskému středisku obor pivovarník-sladovník. „V této části je kromě jiného vzpomínka na mého mistra učitele, pana Radka Vavrdu, který zde začínal v roce 1943. Víte, my si naše znalosti a zkušenosti předáváme ze sládka na sládka jako z otce na syna. Pivovarnictví je týmová práce, která se dědí a bude pokračovat další generací, kterou si sami vychováváme,“ doplňuje Miroslav Koutek.