Gemmoterapie je a bude léčbou příštích generací

Svět bylinek poznala v dětství, na škole o něm učila a teď ho využívá pro výrobu léčiv. Jarmile Podhorné k tomu v Brodku u Konice na Prostějovsku dokonce slouží vlastní firma. Sází na gemmoterapii, k blahodárným bylinným kúrám tedy používá výtažky z pupenů rostlin. Stromy a keře pěstuje na vlastní zahradě, která představuje světový unikát.

Bylinkářka Jarmila Podhorná. Foto: archiv Jarmily Podhorné

Jako jedno z třinácti vnoučat jezdila Jarmila Podhorná za babičkou do Krumsína. Měly spolu hezký vztah a návštěvy podnikala často. Pokud se do vesnice kousek od Prostějova vypravila na jaře nebo v létě, zastihla babičku u lesa. Sbírala tam byliny, které sušila a dělala z nich čajové směsi. Mladá Jarmila jí ráda pomáhala a přitom se léčivky naučila poznávat. Když se jim pak věnovali ve škole, patřila k nejlepším sběračům ze všech.

Bylinky ani škola ale Jarmilu Podhornou neopustily ani později. Před penzí vyučovala na druhém stupni základní školy doma v Plumlově přírodopis. Při výkladu se nevyhnula ani tématu léčivých sil rostlin, nejraději ale probírala učivo o lidském organismu, jeho stavbě, činnostech a poruchách. „Zajímalo mne, jak je řešit přírodní cestou,“ říká.

Objevení málo známé léčebné metody

Později se stala specialistkou na gemmoterapii – práci se zárodečnými tkáněmi rostlin. K moderní léčebné metodě přičichla při léčbě boreliózy. Zjistila, že na zákeřnou nemoc příznivě působí léčivo neboli tinktura z pupenů topolů. Při listování v herbářích od Jiřího Janči a Josefa Zentricha narazila právě na kapitolu věnovanou gemmoterapii. Že je v zárodečných částech rostlin nejvíce účinných a regeneračních látek, věděla. „Zaujala mě ale věta, že tyto zpracované zárodky nám dávají prostředek na zvýšení imunity – podněcující centrální nervovou soustavu a omlazující organismus – a v budoucnu by mohly léčit choroby dosud neléčitelné,“ popisuje, čím ji stránky herbáře obohatily.

Jarmila Podhorná se sklenicí naložených bylinek ve své firmě. Foto: archiv J. Podhorné

Její zaujetí bylo natolik velké, že se se zárodky rostlin pustila do výroby gemmoterapeutik. O těch na přelomu tisíciletí mnoho Čechů nevědělo, Podhorná se stejně jako dnes opírala o poznatky autorů studovaných herbářů. Jeden z nich, Josef Zentrich, se stal jejím prvním konzultantem. Spolupracovala s ním až do jeho smrti v roce 2012. Současně vychází také ze studií z Francie nebo na nové skutečnosti přichází při vlastní činnosti.

Jako první si sestavila kúru určenou na doléčení boreliózy. Vyhledávaná je i v dnešní době a jen potvrzuje, že gemmoterapie není žádné šarlatánství. „Během dvaceti let, co se jí zabývám, se neustále přesvědčuji o jedné věci: Gemmoterapie je a bude léčbou a regenerací příštích generací,“ tuší Jarmila Podhorná.

K raritě pomohla rada od kolegy

V Brodku u Konice založila firmu s příznačným názvem Naděje. Její součástí je také ve světě jedinečná zahrada, z níž pro své léčebné účely získává pupeny. Ty jsou na dvou hektarech a téměř padesátce stromů ošetřovány pouze přírodními prostředky. Kromě lékařského využití slouží také k poznání. Dívat se na ně jezdí školáci, stejně jako zájezdy seniorů.

Sídlo firmy Naděje v Brodku u Konice na Prostějovsku. Obklopuje ho unikátní zahrada sloužící pro výrobu bylinných tinktur. Foto: archiv J. Podhorné

S nápadem na zřízení zahrady přišel bývalý ředitel Průhonického parku Josef Dostál. „Zastával názor, že když zahradu vybudujeme, budeme mít jistotu zásoby pupenů. A také jistotu, že rostliny nebyly ničím postříkané. Nikdo nás tak nebude moci napadnout, že ničíme přírodu,“ přibližuje Podhorná, která je kolegovi za jeho průkopnickou myšlenku vděčná. Ve spolupráci s Dostálem pokračuje i nadále, pro její společnost vyrábí tinkturu z propolisu. Navíc má řadu znalostí a dokáže poradit třeba s pěstováním stromů.

„V minulosti mě přemlouval, abych pro firmu postavila novou výrobnu. I když to bylo v době, kdy jsem neměla dostatek financí a také majetek na krytí úvěru k realizaci stavby, tak jsem dnes ráda, že jsem na jeho rady dala,“ přiznává majitelka společnosti. Na části jejího pozemku v Brodku se dříve nacházely bažiny. Vysadila místo nich vrby a olše – stromy s vysokou spotřebou vody. Navzdory nadmořské výšce přes 600 metrů nevynechala ani stromy a keře typické pro teplejší oblasti, jako jsou jinany, oskeruše, kaštany jedlé nebo vinná réva.

Naráží ale také na problémy. Týkají se získávání velkého množství pupenů černého rybízu či mimo jiné brusinek. „Porosty zatím v rámci areálu přesouváme. Podle zvyšujícího se zájmu se nicméně budeme muset přizpůsobit a přikoupit pozemek,“ nastínila plány do budoucna. Zároveň dodala, že v letošním roce začali v obci na Prostějovsku se stavbou menšího rehabilitačního zařízení. „Předpokládám, že centrum bude v příštím roce vybudované. Mělo by sloužit k regeneraci obyvatel,“ plánuje Podhorná.

Lidé mi dodávají sílu

Se svými asistentkami denně vyřídí desítky e-mailů a telefonátů. Adresují jí je lidé se zdravotními potížemi. Někteří je popíší krátce, jiní počtem slov a vět nešetří. „Většinu sestav bylin dělám já, ale mám již v kolektivu děvčata, která se svými znalostmi mohou některé e-maily zodpovědět,“ upřesňuje bylinkářka. Do toho ještě zvládá jezdit na přednášky po celé republice a čtyřikrát do roka v Brodku pořádat víkendové semináře. Jejich účastníci si odnáší hluboké znalosti. S Jarmilou Podhornou se setkávají také studenti vysokých škol, včetně těch z lékařské a farmaceutické fakulty. „Na přednáškách se lidé dozvídají o možnostech pomoci lidskému organismu s využitím léčivých rostlin a jak je používat k prevenci civilizačních onemocnění,“ poodhaluje.

Byliny i práce jí pomáhají udržet si zdraví. „Lidé mi dodávají sílu. O akce, na kterých vystupuji, mají zájem. Pomáhají jim s řešením zdravotních problémů,“ řekla závěrem uznávaná bylinkářka a odbornice na gemmoterapii Jarmila Podhorná.


JAK ZVLÁDNOUT NÁROČNÉ OBDOBÍ

Jak na stres?

Řadu lidí po celém světě trápí stres, který může spustit řadu nemocí. Jarmila Podhorná se svými pomocnicemi se nejprve zaměří na jeho možnou příčinu. Tu se poté snaží pomocí bylinné léčby odstranit. „Na zlepšení nervového systému, zklidnění organismu a v boji proti stresu můžeme využít hned několik tinktur,“ prozradila a jmenovala třezalku, vrbku, eleuterokok, gemmoterapeutikum z lípy, bakopy a šišáku.

Co lidi trápí na podzim a v zimě?

Během podzimního a zimního období si lidé často stěžují na potíže spojené s poruchami imunity, pohybovým aparátem nebo na gynekologické a cévní problémy. Bylinkářka na ně nabízí řešení v podobě bylin sestavených do léčivých kůr. Každá pomáhá proti něčemu jinému. Na podzim a v předjaří se uplatní také ty působící jako prevence proti chřipce.

Může pravidelné užívání bylinek prodloužit život?

Že by tinktury z bylinek dokázaly člověku přidat nějaký ten rok života, nelze jednoznačně říct. Díky léčivkám se zvyšuje imunita lidského organismu a dodávají se mu potřebné regenerační látky. „Tím jej určitým způsobem omlazujeme, to ano. Ohledně prodloužení života ale záleží také na ostatních okolnostech, jako je způsob života, strava, psychika a dědičné dispozice,“ osvětlila Podhorná.