Rajčatům se ve Smržicích daří. AGRO Haná chystá další skleník

Naprostá většina zeleniny v českých obchodech je z dovozu. Soběstačnost přitom může být větší, třeba u rajčat. Jak na to, ukazuje společnost AGRO Haná ze Smržic na Prostějovsku. Se skleníkem na odrůdy tří barev uzavírají první celou sezonu a chystají se stavět druhý.

Skleník na rajčata společnosti AGRO Haná ve Smržicích na Prostějovsku zabírá přibližně 2,5 hektaru. Nyní připravovaná druhá stavba má být dvakrát větší. Foto: Ondřej Zuntych/Hanácké noviny

Na začátek trochu čísel: skleník stojící na okraji Smržic zabírá plochu 2,5 hektaru. Firma pěstuje malá rajčata o váze 10 až 12 gramů červeného, žlutého a oranžového zbarvení. Osmdesát procent keřů je červené odrůdy Sweetelle, která se do prodejen dostává pod názvem Hránáček. Devět měsíců je možné dodávat plody na český trh, ostatně jinam firma neprodává.

Semena majitelé nakupují v Holandsku, kde si z nich také nechávají vypěstovat sazenice. Když tedy po roce končí produkci, už mají připravené zhruba měsíční rostliny vysoké okolo půl metru. Ve skleníku pak dostanou prostor rozrůst se v řadách připomínajících chmelnice do desetimetrových keřů.

„Náš skleník má celoroční provoz. Hlavní produkce je v zimě, proto jsme ho doplnili o osvětlení a kvalitní vytápění. Rajčata sázíme koncem srpna, začátkem září, rostliny jsou ve skleníku jedenáct měsíců. Jeden měsíc v létě skleník vyčistíme, připravíme na další sezonu a nasadíme další rostliny,“ přibližuje koloběh technický ředitel AGRO Haná Marek Miklas.

Rajčata ze Smržic putují na český trh. Foto: Ondřej Zuntych/Hanácké noviny

Protože se společnost věnuje také energetice, má energii zajištěnou z bioplynové stanice. Jen v zimě přitápí vlastním kotlem na plyn. Ostatně právě v zimním období je zájem o rajčata v supermarketech největší, jejich kvalita je přitom stejná jako v teplých měsících. „Skleníky ukazují, že jde na trhu koupit i český výrobek. My tu rajče utrhneme, stejný den dojede do velkoskladu, kde se zabalí, do 48 hodin jsme schopni ho mít v obchodním řetězci. Trvanlivost je jiná než u dovozu třeba z Holandska, kde je potřeba udržovat zeleninu v nějakých podmínkách. Rajče nepodchlazujeme, necestuje tisíce kilometrů, aby se pak řešilo, kde se zabalí a jak se prodá,“ doplňuje Miklas.

Čerstvě utržené plody

Smržičtí se spojili se skleníky z Mutěnic a Velkých Němčic pod odbytové družstvo Čerstvě utrženo. Hránáčka také AGRO Haná prodává pod hlavičkou velkoobchodu Čerozfrucht. V České republice jsou skleníky jen na pár místech, kromě těch zmíněných ještě v Chornicích, Haňovicích a Tvrdonicích. „Pořád je ale český produkt v jednotkách procent. Jinak je všechno Holandsko, Španělsko… Ministerstvo zemědělství domácí produkci podporuje, protože jsme v potravinách kdysi dokázali výrazně pokrýt domácí spotřeby. Ale jelikož zákazník si přeje čerstvou zeleninu celoročně, musí se všechno dovážet. Spotřeba trhu je obrovská,“ poznamenává technický ředitel k současné poptávce.

AGRO Haná pod značkou Čerstvě utrženo prodává žlutá, oranžová a červená rajčata o váze 10 až 12 gramů. Foto: Ondřej Zuntych/Hanácké noviny

Smržický skleník produkuje malá rajčata, která jsou v módě. Kromě cherry rajčat tvarem připomínajícím švestky by ale zvládl i jiné odrůdy až po běžná rajčata. Například okurky nebo papriky by ale bez větších úprav provozu pěstovat nešly. To je také důvod, proč se taková stavba počítá i kvůli návratnosti nejméně na dvacet let. Podobných skleníků je u nás zatím přibližně deset. Pro srovnání: v Holandsku jde o tisíce skleníků. I proto se Marek Miklas s kolegy od holandské konkurence učí a mají také nasmlouvaného odborníka, který přibližně každých čtrnáct dní poradí, co zlepšit. Než ve Smržicích otevřeli, měli za sebou rok příprav včetně cest do Holandska, kde se zástupci firmy učili práci ve sklenících. Pro Čechy jde i po prvních letech zkušeností o nový způsob pěstování. Hydroponie nemá v tuzemsku tradici. Rajčata koření v kokosových matracích, půda není potřeba. Vše bylo potřeba si osahat.

Skleník zachytí i kondenzační vodu

Moderní prosklená stavba každý měsíc spotřebuje tisíc až dva tisíce metrů krychlových vody. Záleží na ročním období. Ročně jde asi o 13 až 14 tisíc kubíků. „Skleník je navržen tak, že veškerou vodu včetně kondenzační jsme v něm schopni zadržet. Voda ze střech jde do nádrží pro zálivku. Doplňujeme ji pitnou vodou a řešíme studnu jako další zdroj. Vodu, která projde systémem, umíme upravit a znovu vrátit do procesu. Voda ze zálivky putuje zpětně do žlabů, na kterých rostliny rostou, a vracíme ji do nádrží,“ zdůrazňuje vedoucí skleníku důležitost vody.

Skleník zásobují takzvané laguny. Využívá se dešťová voda, kterou doplňuje pitná. Pěstitelé nyní připravují vlastní studnu. Ročně se spotřebuje 13 až 14 tisíc kubíků vody. Foto: Ondřej Zuntych/Hanácké noviny

Návštěvníka ve sklenících zaujmou úly v podobě krabic, ve kterých žijí čmeláci – opylovači. Biologickou ochranu zajišťuje prospěšný hmyz. Nicméně i pěstitele ze Smržic potrápil malý motýl makadlovka Tuta absoluta. „Bylo spousta diskuzí, kdo ho do České republiky zatáhl. Někdo hledal vysvětlení ve sklenících. Škůdce tu byl ale dřív, než jsme skleník postavili. V létě se běžně pohybuje venku, dokáže přeletět. Když si vezmete, že 98 procent zeleniny je ze zahraničí, přijíždí s ní i škůdci. Takto se sem dostal,“ uvádí Marek Miklas.

V roce 2017 začali v AGRO Haná s pěstováním až v průběhu roku, a tak první rok provozu slaví společnost letos v prosinci. Ve firmě už vědí, že skleník zvládnout, odbyt je zaručený, rozhodli se proto postavit druhý skleník, dvakrát větší. Jestliže v tom současném pracuje i s vedením čtyřicet lidí, další stavba by jich zaměstnala přibližně osmdesát. „Skleník plánujeme mezi Kostelcem na Hané a Smržicemi. Měl by být také na rajčata a příští rok v prosinci už by se mělo vysazovat. Už víme, co nás čeká, měli bychom to zúročit,“ říká technický ředitel.