Na Kroměřížsku chtějí folklor do škol

Cestu, jak začlenit folklor do běžné výuky, hledají na Kroměřížsku. Mateřské a základní školy se rozhodly zapojit do projektu Tady jsme doma zaštiťovaného Národním ústavem lidové kultury ve Strážnici. Časem by se hodiny připomínající tradice našich předků mohly dostat i na Olomoucko.

Biřmování konané 21. října 2018 v Břestě. Foto: Petra Motalová

V únoru organizuje městský úřad v Kroměříži dětskou přehlídku ve zpěvu lidových písní O hanáckyho kohóta, koncem března zase festival dětských národopisných souborů Roztančená scéna. Připravili také úvodní seminář týkající se regionálního folkloru, kterého se účastnili zástupci folklorních spolků, i školy z regionu. „Folklor patří mezi tradiční lidovou kulturu a dětem bezesporu prospívá. Pomáhá jim uvědomit si, kde jsou doma, co všechno jsme tady kdysi uměli vyrobit, jaké zvyky a tradice jsme dodržovali a jak krásná jsou původní řemesla. Hledali jsme, jak začlenit téma kulturního dědictví už do mateřských škol a navázat na ně v základních školách,“ řekla Yveta Žilinská z odboru školství kroměřížské radnice. „Oslovili jsme nejpovolanější a následně se setkali s Národním ústavem lidové kultury. Víme, že jeden seminář na všechno nestačí, že je před námi ještě velký kus práce. Věřím ale, že na to nejsme sami, více než čtyřicítka účastníků nás o tom přesvědčila,“ doplnila.

Práce pedagoga je nezastupitelná

Projekt Národního ústavu lidové kultury trvá už deset let a školám nabízí metodickou pomoc, jak do osnov folklor včlenit. Kroměřížská radnice je ale prvním úřadem z Hané, který je oslovil. „Byli jsme moc rádi a nabídka nás pozitivně překvapila. Na Hané nikoho nemáme, říkali jsme si, že bychom se chtěli rozšířit. Pokud někoho osobně neznáme, těžko se nám do školy proniká,“ zmínila Magdalena Maňáková z Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici. Připomněla také důležitost kulturní identity a zakořeňování, protože ten, kdo má vztah k tradicím a domovu vřelejší vztah, si ho víc si váží.

Z loňské poutě Hanáků na Svatý Kopeček. Foto: Kristýna Hračovová/archiv Hanáckého folklorního spolku

Do projektu by se ráda zapojila například mateřská škola ze Záříčí u Chropyně. „Neškodí si čas od času připomenout, co to folklor je, patří k nám. Kde jinde se s ním mají děti seznamovat než ve školkách. Aby se tradice nevytrácely, musí se udržovat,“ ví ředitelka mateřinky Jiřina Červinková.

Hodiny folkloru budou i na Olomoucku   

Na jižní Moravě folklor dodnes žije přirozeně a je běžnou součástí životů dětí i dospělých. Projekt Tady jsme doma už se dobře uchytil v Čechách, kde se znovu obnovily zvyky jako je třeba vynášení Morany. Podobné ukotvení na Hané by si přál člen rady Hanáckého folklorního spolku Honza Žůrek, který se také účastnil kroměřížského semináře. „Byl jsem příjemně překvapený, že s tím Kroměříž začala. Jestli se nápad ujme, rádi bychom ho ve stejné nebo upravené formě rozšířili i na Olomoucko, Prostějovsko a Přerovsko, kde máme celkem silnou souborovou základnu a kde to snad má smysl, protože obce tam folklorem žijí. Projekt má velké možnosti, každá škola si řekne, jak do toho půjde, jestli jednou hodinou za rok nebo pravidelným vyučováním,“ okomentoval nápad Žůrek.

Pečené brambory a masopustní masky

Děti se v hodinách přirozenou formou dozvídají třeba jen o malé části svého regionu, vyrábějí masky do masopustního průvodu a nakonec tradicemi vlastně začíná žít celá obec. „Pak se najednou u ohníčku při pečení brambor scházejí celé rodiny a nikomu v důsledku nepřijde na mysl, že tohle je folklor, protože do něj by se přece nikdy nezapojovali. Je to výborná cesta k tradicím. Děti možná alespoň zjistí, že všechno není jen o tabletu doma na sedačce,“ uzavřel Honza Žůrek.