Značka evropských extraligových hřišť Gala slaví 70 let

S lepenými míči přišla na trh jako první na světě prostějovská firma Gala. Dnes je jediným evropským výrobcem. Zákazníky zásobuje také dětskými nosítky, různými průmyslovými nosiči, boxovacími pytli nebo tradičními šitými medicinbaly.

Každá pracovnice Galy musí mít obratné ruce, za den polepí více než 40 balonů. Foto: Petr Komárek/Hanácké noviny

Vybíjenou hrál alespoň ve škole snad každý. V ruce měl přitom pravděpodobně osmnácti či desetidílkový lepený míč z Galy. Nikdo jiný než firma ze západní části Prostějova se jejich výrobě totiž nevěnuje. V celé Evropě byste druhou takovou továrnu hledali marně.

„Předtím se míče šily. Měly kožené šněrování určené pro výměnu vzdušnice – jádra balonu. Pokud jste tím dostali do tváře, pořádně to zabolelo,“ vykládá s úsměvem manažer speciálních projektů Ivan Dostál, evidentně z vlastní zkušenosti. Letos stejně jako firma slaví sedmdesát let. Pro společnost pracuje už čtyři desetiletí. Když do ní nastupoval, éra lepených volejbalových míčů právě začínala.

S některými míči se v tělocvičnách děti jen tak nepotkají. Logo Mezinárodní volejbalové federace a pod ním anglické slovíčko „approved“ – schváleno na balonech značí, že se s nimi mohou hrát profesionální soutěže. Mužské i ženské, v české, holandské či belgické extralize.

Jediné původní a pod vlastní značkou

Volejbalových míčů ale v Gale vzniká více druhů. Tréninkové, školní, případně ty určené pro úplné sportovní začátečníky. „Společně s lepenými balony na házenou a nohejbal jsou to naše jediné produkty, které sami vyrábíme a zároveň prodáváme pod vlastní značkou,“ podotýká manažerka prodeje Alena Grmelová.

Logo Galy mají sice i míče pro basketbal a sálovou kopanou, společnost si je ale nechává vyrábět jinde. Podobně jako to se svým zbožím dělají známé značky Nike nebo Adidas.

Desetidílkové volejbalové míče. Jejich základ tvoří duše z kaučuku, na kterou se na stroji navine pevnostní vrstva. Vše drží pohromadě lepidlo. Nahoru pak pracovnice nalepí jednotlivé barevné dílky z polyuretanové umělé kůže. Foto: Petr Komárek/Hanácké noviny

„Medicínky“ jako pozůstatek sedlářství

Gala se kdysi věnovala také zhotovování kompletního hokejového vybavení. Jak šel čas a výstroj se vylepšovala, přinášelo to firmě čím dál vyšší finanční náklady. Proto od výroby na konci osmdesátých let minulého století upustila.

Hokejové rukavice se původně vycpávaly srnčími chlupy, které v Gale zůstaly. Společně s drceným korkem se dávají do medicinbalů, kožených a ručně šitých. „Je to klasická sedlařina,“ objasňuje Ivan Dostál. Jeho slova se potvrzují u pracovníka, který bytelný balon dokončuje na dřevěné sedlářské stoličce. Pokrok se sice zastavit nedá, tradice se ale někdy ruší těžko. „Původní řemeslo u nás chceme zachovat co nejdéle,“ ujišťuje Dostál.

Proč se medicinbaly vyplňují srnčími chlupy? „Lidské oko nemá šanci to vidět, ale uvnitř jsou duté. Zvyšují objem, ale ne hmotnost míče,“ říká manažer speciálních projektů Ivan Dostál. Foto: Petr Komárek/Hanácké noviny

Současně však nezastírá, že klasicky vyráběným „medicínkám“ kvůli moderním technologiím zvoní umíráček. Poptávka po nich každopádně nemizí, největší je u našich západních sousedů v Německu. Ostatně, do zahraničí Gala vyváží devadesát procent svého zboží.

Do jiných zemí putují z České republiky také nosiče zahradní techniky, nosiče dýchacích přístrojů pro hasiče a nosítka na malé děti. „Dnes je v módě, že maminky místo vození v kočárku nosí děti právě v nosítkách. Zareagovali jsme a vyplatilo se, rodiče na dětech nešetří. I když jsme této části trhu zpočátku moc nevěřili,“ poznamenává Alena Grmelová.

Pytle pro 130 tisíc boxerů

Cizí nebyla Gale ani výzva s výrobou boxovacích pytlů. „Oslovila nás firma Decathlon, že by je chtěli zařadit do své nabídky. Pytle jsme jim nacenili a dostali zakázku na dvacet tisíc kusů,“ vzpomíná manažer speciálních projektů Ivan Dostál. Tehdy namítal, že takové množství nespotřebuje ani polovina Evropy, Decathlon ale opáčil, že se určitě nezmýlil.

V Prostějově na boxovací pytle vybudovali novou speciální linku, aktuálně jich na ní ročně vytvoří 130 tisíc. Tréninková pomůcka boxerů se pak přes nadnárodní řetězec prodává po celém světě.