V Hanáckém pivovaru vaří piva s poetickými názvy

Pivovarská tradice k Holici patřila. Do městské části Olomouce se jí rozhodl vrátit Hanácký pivovar. Svým názvem navazuje na původní rolnický akciový pivovar z konce 19. století. Pojí ho s ním ještě jedna věc, pracuje se stejným počtem nádob varny a objemem spilek.

Spolumajitel a sládek Hanáckého pivovaru v Olomouci Pavel Hanuštiak. Do budoucna zamýšlí ročně produkovat dva tisíce hektolitrů piva. K této metě se Hanácký pivovar dostává postupně, ve svém prvním roce uvařil 600 hektolitrů. Foto: Petr Komárek/Hanácké noviny

Stejně jako kdysi Hanácký akciový pivovar rolnický i současný Hanácký pivovar používá třínádobovou varnu a spilky s objemem třicet hektolitrů. Zde ale podobnost technologií končí. Nový pivovar osadili jeho zakladatelé moderní výbavou, která splňuje všechny náročné parametry současné potravinářské výroby.

Novodobou historii vaření piva v Holici odstartoval Hanácký pivovar na podzim roku 2015 a svým názvem i výběrem působiště chtěl na tradici staršího předchůdce nepřímo navázat.

Začátky s „létáním“

Hanácký pivovar původně „létal“ a svou první várku uvařil v červnu 2016 v kroměřížském 1. selském pivovárku. Jednalo se o dvanáctku Chmelař – klasicky vařený ležák, na který se však využily novošlechtěné odrůdy chmele a ječmene pro výrobu sladu. Vše za účelem vytvoření klasické české dvanáctky z méně tradičních českých odrůd. „Jako ‚létající‘ pivovar jsme působili přibližně ještě rok. Za tu dobu jsme uvařili zhruba deset dvanáct várek různého piva,“ upřesňuje spolumajitel a sládek Hanáckého pivovaru Pavel Hanuštiak.

Mezitím se opravovalo nové sídlo pivovaru v olomoucké ulici Šlechtitelů. V říjnu 2017 se tu konečně mohlo začít s vařením pěnivého moku. „Pamatuji si, jako kdyby to bylo teď. V úterý 10. října jsme obdrželi poslední razítko, které nás opravňovalo k zahájení provozu. Z úřadu jsem běžel do pivovaru, našrotoval se slad na první várku a uvařili jsme desítku Sladaře,“ vybavuje si s úsměvem Hanuštiakovi.

Sladař, Chmelař nebo Šafář

Desetistupňové pivo s datem 10. 10. nebylo žádnou hrou s čísly. Klasickou desítku Hanácký pivovar nemínil ve své nabídce opomenout. Spolu s dvanáctistupňovým Chmelařem a čtrnáctistupňovým Vladařem. Prvotní záměr se ale brzy změnil. „Když jsme piva vařili ještě jako ‚létající‘ pivovar, dařilo se nám je na trhu docela dobře udat. Po přechodu na klasickou výrobu jsme ale začali produkovat větší objemy. Přitom jsme zjistili, že desítku přijala většina lidí, dvanáctku všichni, ovšem naopak čtrnáctku ve větším množství už jen malá část. Proto se z Vladaře stalo občasně vařené pivo,“ vysvětluje sládek.

Některá z piv Hanáckého pivovaru, zleva desítka Sladař, jedenáctka Šafář, dvanáctka Chmelař. Foto: Jan Friesner/archiv Hanáckého pivovaru

Místo čtrnáctky zařadil pivovar z Holice do své stálé produkce jedenáctku, jíž většina spotřebitelů považuje za standardní pivo. Tak se začal vařit Šafář. Se Sladařem či Chmelařem ho spojují stejná dvě koncová písmena, což názvům dodává poetičnost. „Kamarád jazykovědec tím trpí, kolegyně v práci zase říkala, že jsme strašní ‚sexisté‘, protože v názvech nemáme žádnou ženu. I proto jsme tedy pro uspokojení všech pivařek začali vařit také Šafářku,“ glosoval Hanuštiak.

Jako první se podle jeho slov přišlo s pojmenováním Chmelař. Mimo jiné z toho důvodu, že lidé napojení na Hanácký pivovar pěstují chmel nebo mají chmelaře v rodině. V návaznosti na to se zrodila myšlenka oslavit názvy piv jejich jednotlivé suroviny, takže k Chmelařovi přibyl Sladař.

Poslední pivo z původní trojice, čtrnáctka, už bylo přece jen silnější. Pivovarníci se zároveň snažili zůstat u zakončení „ař“, a proto zvolili Vladaře. Vídeňský ležák poté nazvali Císař a odkazovali tak na historii a rakousko-uherskou monarchii. Do kuriózních kombinací povedeně zapadl také jedenáctistupňový Šafář.

Pivní návyky souvisejí s životním stylem

„Minulý rok jsme měli v prodeji tři stabilně vyráběná piva – desítku, jedenáctku a dvanáctku. K tomu ještě čtrnáct piv speciálních, sezonních, která se vaří jednou za čas. Šlo o spodně i svrchně kvašená piva, včetně série čtrnáctky HIPA (Hanácká IPA) vždycky zachmelené jinou odrůdou chmele. Úspěšná byla také jedenáctka Nebe v hubě, lehký letní Ale (čti „ejl“ – pozn. red.) nebo například naše Vánoční pivo,“ vyjmenoval Pavel Hanuštiak.

Sám sice pracuje na Hané, ale pochází z Valašska. Na dotaz ohledně porovnání pivních návyků obyvatel obou regionů říká, že pro lidi, kteří si cestu k minipivovarům najdou, není důležité, odkud jsou. „Lidé obecně se každopádně chovají trochu jinak. Lidé z Valašska, Hané a třeba Moravského Slovácka se mezi sebou obecně liší životním stylem, tradicí, historií, kulturou a v neposlední řadě také stravovacími a spotřebitelskými návyky. S tím souvisejí i ‚pivní návyky‘. Lidé nejsou lepší ani horší, každý je jen trochu jiný,“ podotýká.

Půllitrové skleněné lahve

Piva z Hanáckého pivovaru se dají koupit v olomouckých pivotékách a podnicích jako jsou Good Beer Club v Denisově ulici, Local Lokal v Zeyerově ulici či Los Bastardos a Pivní Ráj v ulici Komenského. Sládek ještě zmiňuje obchod Olomouc bez obalu v Kateřinské ulici, kde je k dostání ve vratných půllitrových lahvích, a hypermarket Globus. V Prostějově se pak lahve prodávají v obchodě firmy Lahůdky Jelínek.

Sladař, Šafář a další se stáčejí do skla. K pivu to, jak říká Hanuštiak, neodmyslitelně patří. „Trh nás nicméně už trochu zformoval a začali jsme pivo prodávat i v PET lahvích. Zákazníci to chtějí,“ doplnil. Velký důraz přesto klade na skleněné lahve o objemu jednoho půllitru. Jsou plně recyklovatelné a minimálně zatěžují životní prostředí.

Kromě půllitrových lahví, do kterých se stáčejí především klasická piva, nabízí pivovar i lahve o objemu 750 mililitrů. Do těch plní své sezonní speciály.

V srpnu 2018 uspořádal Hanácký pivovar své první pivovarské slavnosti. Letos dojde na druhý ročník. „Rád bych na ně všechny pozval. Přemýšlíme ještě nad formátem akce, ale jedno je jisté – zhruba v polovině srpna slavnosti budou,“ slíbil spolumajitel a sládek Pavel Hanuštiak.