Nákelskou pevnost podle pověsti pomohly ubránit husy

K mnoha obecním znakům se váže pověst o tom, jak vznikly. Jednu takovou má i Náklo na Olomoucku. Husí hlavy údajně připomínají statečné opeřence, kteří před dobytím zachránili někdejší tvrz. Dříve je v erbu nosila místní vrchnost.

Znak Nákla a kostel sv. Jiří. Koláž: Hanácké noviny

Uprostřed nákelského znaku se nachází svatojiřský kříž, symbol patrona farnosti zahrnující také blízké Příkazy či Střeň. Vedle něj se po obou stranách jako připomínka zemědělského charakteru vesnice rozlévá zelená barva. Do ní jsou zasazené dvě husí hlavy. Původně se jednalo o erbovní symbol pánů z Nákla, kterým část obce dříve patřila. Včetně tvrze či, jak říkají Nákelští, pevnosti.

V dávných dobách jim podle pověsti, která se ústním podáním předává z generace na generaci, pomohly právě husy, za což si čestnou pozici ve znaku vysloužily.

Kostel vypálili, ale vyrostl nový

Když chtěli na tvrz zaútočit nepřátelé, vyplašili citlivé ptáky obývající bažiny u domů na dřevěných kůlech. Husí kejhání zalarmovalo obránce pevnosti a protivníka dokázali úspěšně odrazit. „Říká se, že to byli Švédové. Pevnost sice i díky husám nedobyli, ale zato vypálili dřevěný kostel stojící na návsi,“ uvedl starosta Marek Ošťádal, co se v Nákle traduje.

Nový kostel měl pak po skončení éry pánů z Nákla vyrůst na místě tvrze. Chrám sv. Jiří skutečně stojí na vyvýšeném a strategicky výhodném místě. Jeho dnešní barokní podoba pochází z konce 17. století, věž má ale starší – už z období renesance.

„Jediné, co se z původní pevnosti mělo zachovat, je obvodová zeď kolem kostela. Někdo tvrdí, že zůstala i věž, ale na zdi se shodnou všichni,“ komentoval Ošťádal. Pravdou je, že nižší šlechta s přídomkem z Nákla používala husy ve svém znaku už ve čtyřicátých letech 15. století. Dokládá to zachovalá pečeť, kterou Drslav z Nákla potvrdil zemský mír (landfrýd).