I bez škol a přes nedůvěru okolí prosadil Hynek Floryk na Hané chmel

Pěstování chmele na Tršicku má velmi bohatou historii. Toto dokládají i lidová názvosloví. Chmelnice se nazývaly „chmelén“. Chmel se nečesal, ale obíral. Chmel také ovlivnil školní výuku. Protože sklizeň chmele se většinou protáhla až do září, školní rok zde začínal až 15. září a končil 15. července. Toto se změnilo až se vznikem Československa. Mezi nejvýznamnější postavy historie chmelařství na Tršicku patří Hynek Floryk.

Na bažině pěstoval ovocné stromky

Floryk se narodil 29. února 1834 v rolnické rodině. Nejdříve navštěvoval školu v Tršicích, následně ve Staré Vodě a čtvrtou třídu absolvoval v Olomouci. Bohužel více vzdělání se mu nedostalo. Tomu ovšem nebránilo, aby se neustále vzdělával. Mimo práci na hospodářství svého otce se pilně vzdělával studiem odborných knih a časopisů a to především Kodymem vydávaných „Hospodářských novin“, do kterých pravidelně psal o štěpování, včelařství a chovu drůbeže a mnoha dalších tématech. Všechny poznatky, o kterých psal, měl ovšem prakticky vyzkoušené. Jako příklad lze uvést, že na neplodné bažině založil ovocnou školku, kde vypěstoval mnoho ovocných stromků. Otec mu poměrně brzy zemřel, matka ho v jeho vědecké činnosti plně podporovala. Zabýval se především pěstováním různých průmyslových rostlin. Spolupracoval s řadou významných osobností – profesorem Lamblem, Demlem, Wurmem, ředitelem Uhlířem a dalšími. Byl příkladem vědeckého pracovníka spojeného s praxí. Zajímal se o vše krásné, co bylo ve prospěch venkova.

Novince nikdo nevěřil

Na základě pečlivého studia odborné literatury došel k závěru, že Tršice mají velmi dobré předpoklady pro pěstování chmele. Lze odhadovat, že motivem pro tuto myšlenku byly příznivé ceny chmele v Žatci v roce 1860, kdy se platilo za jeden cent v průměru 360 zlatých. Nelze opomenout, že se půdy na Tršicku svým červeným odstínem podobají  červenkám na Žatecku a Rakovnicku. S touto myšlenkou seznámil profesora Lambla, ředitele hospodářského ústavu v Libverdě, který tuto myšlenku podpořil. V roce 1861 mu také zaslal chmelovou sáď. Tuto Hynek Floryk vysadil na Záhumence o výměře pět čtvrtin měřice. Jako na každou novinku se na tento počin pohlíželo se skepsí a byl očekáván neúspěch. Následující léta však potvrdila správnost této myšlenky a došlo k výraznému rozvoji pěstování chmele v tomto regionu. Byl také prvním předsedou chmelařského spolku pro Tršice a okolí.

Největším pěstitelem chmele na Moravě je dnes ZD Kokory. Foto: Ondřej Zuntych/Hanácké noviny

Floryka znal celý kraj

Díky svým aktivitám nejen ve chmelařství byl známý v celém kraji. Kromě chmelařství se zabýval i jinými oblastmi, byl například předsedou komise pro zušlechtění chovu hovězího dobytka, předsedou Občanské záložny v Tršicích, starostou Tršic se stal v roce 1864, místopředsedou akciového cukrovaru rolnického v Prosenicích a mnoha dalších organizacích. Ke konci 19. století se zapojil také do vysoké politiky. V doplňovacích zemských volbách 11. října 1894 byl zvolen do Moravského zemského sněmu, kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Hranice. Ve volbách roku 1894 je uváděn jako společný kandidát staročeské a mladočeské strany. V rámci této předvolební koalice se uvádí jako kandidát mladočechů, respektive jejich moravské odnože Moravské lidové strany.

Smutný konec

Hynek Floryk zemřel 27. července 1921 ve věku 87 let. Bohužel konec jeho života byl velmi smutný – sedával často na prahu své bývalé usedlosti a byl zván na stravu „od čísla k číslu“. V době prodeje chmele chodíval mezi chmelaře a pokud očekával cenový pokles, volal „hoří!“ Zemřel v nedostatku a zapomenut těmi, kteří se často těšili z výsledků jeho práce a snažení. Dne 10. září 1922 byla odhalena na jeho rodném domě pamětní deska. Je čestným občanem Tršic.