Bez dálnice není výrazný rozvoj Přerova možný, říká primátor Měřínský

Přerov má z okolních měst asi největší starosti s dopravou. Potýká se i s úbytkem několika tisíc obyvatel nebo vyloučenými lokalitami. Primátor Petr Měřínský je realista, v politice je pátý rok a ví, že některé věci nejdou hned. Do dvou let se podle něj nicméně musí stavět se stavbou úseku dálnice, který je pro město klíčový. „S nadsázkou říkám, že dálnice bude dokončena nejpozději v roce 2025, nebo nikdy,“ dodává k termínům.

Čtyři roky byl Petr Měřínský prvním náměstkem přerovského primátora, od roku 2018 stojí v čele města. Foto: Ondřej Zuntych/Hanácké noviny

Letošní rok začal pro Přerov nevesele zprávou o úmrtí vašeho předchůdce ve funkci primátora Vladimíra Puchalského. Uvedl vás do politiky. Jak na něj vzpomínáte?

Když jsem před čtyřmi roky vstoupil do politiky, pan Puchalský mi v začátcích jako úplnému nováčkovi pomohl. Zasvětil mě do toho, jakým způsobem komunální politika na nejvyšší úrovni, tedy řízení města, funguje. Za dobu, kdy byl primátorem, jsme byli ve velmi úzkém kontaktu a spolupracovali jsme jako tým, přestože jsme nebyli z jedné politické strany. Vzájemně jsme si důvěřovali a byl to kamarádský vztah. Na pana Puchalského vzpomínám a je mi strašně líto, že předčasně zesnul.

Proč jste chtěl být přerovským primátorem?

Protože si myslím, že na to místo mám zkušenosti, kvalifikaci, a proto budu práci dělat dobře.

Neměl jste konkrétní problém, který vás trápil natolik, že byste ho chtěl změnit z nejvyšší pozice?

To ne. Do politiky už jsem vstoupil čtyři roky předtím a problémy města může člověk řešit i z pozice náměstka. Nakonec rozhoduje rada jako kolektivní orgán. Nejde o rozhodnutí jednoho člověka, že by primátor mohl věci sám ovlivňovat, město řídí rada.

Pár dní v lednu bylo na Hané opět silně nedýchatelno. Přerov patří mezi města, která při smogové situaci zavádějí veřejnou dopravu zdarma. Jak se osvědčuje?

Smogová situace je nepříjemná pro všechny. Městská hromadná doprava zdarma je gesto, kterým občany motivujeme k tomu, aby nepoužívali vlastní dopravní prostředky a jeli MHD. Je to určitý druh kompenzace za to, že mají znepříjemněné životní prostředí. Město nemůže nijak zařídit, aby se ovzduší vyčistilo. Musí se počkat, až se podmínky zlepší.

Při smogových situacích cestující v Přerově za jízdu městskými autobusy neplatí. Foto: www.prerov.eu

Jaká je reakce, využití? Jezdí v daných dnech více lidí?

Město to stojí, myslím, deset tisíc korun denně. Není to ale o penězích, ale o kompenzování nepříjemností, které s takovým počasím vznikají. Lidé službu využívají.

Když některá města zvažují, zda také při překročení povolené hranice škodlivin v ovzduší nezavést bezplatnou hromadnou dopravu, doporučil byste jim to?

Všem bych to doporučil. Například v Olomouci ale stojí městská hromadná doprava řádově jiné peníze než v Přerově. Při zavedení by to tedy nebyly desetitisíce, ale statisíce a je to pak také ekonomické rozhodnutí.

Jak dáváte lidem vědět, že v daný den lze cestovat zdarma?

Na našem webu informujeme, že pokud nastane smogová situace, je městská hromadná doprava zdarma. Zároveň dáváme o situaci vědět sirénami a to i s upozorněním, že je MHD zdarma.

Kolikrát za rok asi sirény v Přerově kvůli tomu zní?

Letos to bylo jednou, loni asi pět šest případů.

Nejen ovzduší, ale i životu ve městě celkově by pomohlo odklonění dopravy z centra. Jaké jsou nyní odhady dokončení průtahu městem a trasy dálnice D1 kolem Přerova?

Průtah městem fakticky již začal tím, že se staví mimoúrovňové křížení v Předmostí, tedy nadjezd nad železniční tratí. Letos přijdou další stavby. Například už se začíná opravovat ulice Polní.

Co se týká dálnice, tak úsek 137 z Lipníka by se měl letos na podzim dostavět. Poslední úsek dálnice 136 z Říkovic možná letos začne. Čekáme na vydání územního rozhodnutí, které měl vydat stavební úřad v Olomouci. Až ho vydá, předpokládáme, že se různé spolky odvolají. Jak dlouho potom budou trvat soudy, to neumí nikdo říct.

Stavba v úseku D1 Říkovice-Přerov je poslední chybějící částí uceleného dálničního tahu spojujícího hlavní průmyslové oblasti v ose Praha–Brno–Ostrava. Zdroj: ŘSD

Spory dlouhodobě budí otázka trasy dálnice přes Dluhonice. Je změna ještě vůbec možná? Například premiér Babiš při listopadové návštěvě na místě uznal, že trasa „je asi blbě“, ale změnit nelze.

Někteří chtějí přetrasovat dálnici, což je nemyslitelné. K tomu nemůže dojít, stavba by nikdy nevznikla. Musíme doufat, že orgány budou konat tak, aby stavba posledního úseku začala co nejdříve. Bohužel to není v rukou města, ale příslušných úřadů. V minulosti navrhli řešení, které považovali za nejlepší, nikdo neprotestoval. Najednou se objevují iniciativy, které žádají přetrasování dálnice. Změna by teď byla o miliardy dražší.

Jak se budou stavby dálnice a obchvatu ovlivňovat?

Jsou na sobě nezávislé, nicméně jsou blízko sebe a nepochybně se ovlivňovat budou. Bude to znamenat znepříjemnění dopravní situace ve městě. Musíme udělat maximum, abychom komplikacím, které nastanou, co nejvíce zabránili. Aby město nebylo neprůjezdné.

Někteří už dnes mluví o Přerovu jako o dopravním „špuntu“.

Přerov dnes samozřejmě špuntem je. Když někdo jede ze Zlína do Olomouce, tak bohužel nejvíc času stráví v Přerově. Po dobu dopravních staveb bude možná situace ještě horší, než je dnes. Snažíme se dopady co nejvíce omezit.

V jednom z rozhovorů jste zmínil, že kromě dopravní situace je velkým problémem města vysoký počet nepřizpůsobivých obyvatel. Je to v Přerově oproti jiným městům a obcím vypjatější?

Nemyslím.

Loni jste vyhlásili fotosoutěž, kdy lidé zachycovali 31. květen v Přerově. Kolem vítězného souboru s fotkami Romů byl rozruch. Svědčí to o něčem?

Magistrát vyhlásil fotosoutěž, vyhrály fotky romských dětí a Romů a na Facebooku se zvedla vlna kritiky, nenávistné komentáře. Nejsem schopen říct, kolik to bylo lidí nebo jak to bylo závažné, nicméně rada města výsledky potvrdila a nenechala se tlačit k nějakému rasistickému rozhodnutí. Nedělal bych z toho žádnou aféru nebo něco výjimečného.

Snímek Iris Koppelhuber z vítězné série Humans of Přerov.

Zbourali jste vybydlené domy ve Škodově v Kojetínské ulici. Co místa čeká?

Město kdysi prodalo Škodovu ulici developerovi, který nesplnil dané podmínky. V lokalitě se bohužel nestalo vůbec nic, takže město muselo objekty koupit zpátky. Protože s nimi nebylo dělat nic jiného, než je zdemolovat, navrhli jsme demolici. Jakým způsobem bude pokračovat rekonstrukce území, to se uvidí. Máme architektonickou studii, která ukazuje, jak by tato část města mohla vypadat. Věřím tomu, že jednou na její rekonstrukci najdeme peníze. Ať už město nebo nějaký developer. Chceme, aby tam vznikl hezký kus nového města. Plánuje se smíšená zástavba, čili obchody a byty.

Jak pomoci problémovým oblastem?

Škodova ulice byla jednou z vyloučených lokalit, v Přerově jich je několik. Usilujeme o to, aby se zlepšily podmínky ve všech částech města. Soužití sociálně vyloučené menšiny s majoritní většinou je problematické a my se různými projekty snažíme řešení problémů pomáhat. Ať už jsou to asistenti prevence kriminality nebo působení neziskových organizací mezi sociálně vyloučenými.

Přerovu v posledních třiceti letech ubylo asi 7 600 obyvatel. Co na to říkáte?

Samozřejmě nás to trápí. Že ubývá obyvatel ve městech jako je Přerov, není nic nového. Tento trend vylidňování pociťují i větší města, například Ostrava. Mladí lidé, kteří studují jinde a získají tam perspektivu, zůstávají ve svém produktivním životě v místě studia nebo tam, kde perspektivu mají. Řešení je nabídnout ji mladým lidem v našem městě. Tedy vidinu práce a kulturního, sportovního vyžití, plus bydlení. Pokud budeme schopni toto nabídnout, trend se zastaví. Doufáme, že se nám to podaří. Není to ale otázka pár roků, nebude to hned.

S kým na změně spolupracujete?

Je potřeba, aby fungoval stát, podnikatelé, město. Je to záležitost na delší dobu.

Má heslo uvedené na přerovském webu Moderní město s mamutí historií potenciál způsobit změnu?

Není to o nějaké značce. Potřebujeme dálnici, abychom přitáhli do naší slibované průmyslové zóny investory, pak na tom můžeme začít stavět a s touto perspektivou dál pracovat. Bez dálnice se nám tento trend podle mne zvrátit nepodaří.

Sám jste byl příkladem člověka dojíždějícího za prací, po několika letech v Praze jste se vrátil. Co vás k tomu vedlo?

Dojížděl jsem, ale rodinu jsem měl tady. Stáli před pak dilematem, jestli se přestěhovat. Už jsme v té době měli druhé dítě a bylo to pro manželku náročnější. Proto jsem se rozhodl, že z Prahy odejdu a budu tady.

Jaká to byla zkušenost, dojíždět dlouhodobě z Hané do hlavního města?

Pracovně byla moje pozice úžasná. Zajímají lidé i práce, dobré ohodnocení. V Přerově by mi takovou práci tehdy nikdo nenabídl. Jedna životní etapa ale skončila, vrátil jsem se. Takový by mohl být i nový trend, že se lidé budou po škole z místa studia vracet. Hned po škole nebo za pět, deset, dvacet let. Jde o to, aby se vraceli do svého rodiště a pracovali tady. Aby nezůstávali ve městech, kde svou kariéru, profesní život nastartovali.

Kde to máte v Přerově rád?

Přerov není moc hezké město, ale máme tu opravdu spoustu krásných míst. Ať je to Horní náměstí, nábřeží Bečvy, park Michalov. Tam to mám rád. Spousta lidí, kteří znají Přerov jen z průjezdu městem nebo z oblasti nádraží, jsou překvapeni, jak pěkný Přerov je.

„Spousta lidí, kteří znají Přerov jen z průjezdu městem nebo z oblasti nádraží, jsou překvapeni, jak pěkný Přerov je,“ říká přerovský primátor Petr Měřínský. Foto: www.prerov.eu

Nový přerovský farář Josef Rosenberg si pochvaloval rodinnou atmosféru města. Jak to vidíte vy?

Myslím, že Přerov je na pomezí velkého města a maloměsta. Vlivy se tu mísí. Neznám naprostou většinu lidí, ale samozřejmě anonymita je tady mnohem menší. Lidé mě na ulici zastavují, svěřují se mi se svými problémy, mluvíme spolu, ale není to tak, že by měl každý potřebu se mnou hovořit.

Jak pracujete s přítomností tak velkých firem ve městě jako je Meopta či Precheza?

Je příjemné mít rozumné partnery, se kterými radnice spolupracuje. Třeba vedení Meopty jím je. Teď například chystáme společný projekt, kdy rozšiřujeme parkoviště před Meoptou. Je dobré, když si na této úrovni vycházejí strany vstříc. Případné problémy jsou pak samozřejmě hned cítit na trhu práce, ale doufám, že se velkým zaměstnavatelům bude v Přerově dařit.

Přerov byl průmyslové město, jeho rozvoji pomohla železnice. Dnes, kdy Přerov nemá dálnici, má obrovský handicap vůči všem ostatním městům a tím pádem i jeho průmyslová tradice se nemůže rozvíjet tak, jak by mohla, kdyby tu byla dálnice a průmyslové zóny. Bez dálnice jsme limitováni takovým způsobem, že výrazný rozvoj Přerova bez jejího dokončení není možný.

Dva roky jste působil jako hlavní konzultant ve vědeckotechnologickém parku Univerzity Palackého. V čem taková pozice spočívá?

Vědeckotechnický park je místo podnikání, kde jsou různé provozy, kanceláře a kromě toho nabízí konzultace. Ať studentům nebo začínajícím podnikatelům. Měli jsme pro studenty předmět Základy podnikání, k tomu jsme probírali různé projekty, se kterými za mnou podnikatelé chodili.

Využití manažerských zkušeností při práci náměstka či primátora je asi nepochybné. Co pro vás bylo v politice nové?

Je veliký rozdíl mezi firmou a řízením města, kde je kolektivní rozhodování v podobě rady města, potažmo zastupitelstva. Aby se 35 lidí na něčem shodlo, je velmi těžké. Pokud se v nějaké firmě přijme rozhodnutí ze dne na den, tak tady to je z měsíce na měsíc. Oproti fungování běžné komerční firmy je to veliký rozdíl.

Byl jste z toho nervózní?

Ze začátku jsem si myslel, že to změním (směje se). Člověk je překvapený, že věci nejdou, jak by mohly, ale pak zjistí, že je třeba trpělivě vyjednávat, aby se pohnuly kupředu.

Odtud tedy vaše skepse ohledně termínu dokončení dálnice?

Ano, to jsou moje zkušenosti z terénu a s fungováním institucí v tomhle státě. Poslední úsek dálnice se každopádně musí začít stavět do konce roku 2021 nebo propadne EIA (posouzení vlivu na životní prostředí, pozn. red.). Nový posudek by znamenal desetiletí… S nadsázkou říkám, že dálnice bude dokončena nejpozději v roce 2025 nebo nikdy. Stavba samotná bude trvat čtyři roky. Doufejme, že se začne.

Petr Měřínský (*1970)

Absolvent Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Po škole začal jako správce počítačové sítě v pobočce Českého Telecomu v Přerově, postupně se vypracoval na marketingového manažera na centrále v Praze.

Řídil firmu zabývající se správou nemovitostí, působil v bankovním sektoru. Před vstupem do politiky byl hlavním konzultantem ve vědeckotechnickém parku Univerzity Palackého v Olomouci. Člen hnutí ANO. V letech 2014-2018 náměstek přerovského primátora. Od roku 2018 primátor Přerova.