Tajemství hornin devonu mohou prozkoumat i malí geologové

Stovky tisíc let staré horniny, fosilie, originály ložiskových map. V Mendelově sále olomouckého Vlastivědného muzea je k vidění výstava Tajemné proměny hornin devonu. Představuje materiály, které v uplynulých desetiletích shromáždili pracovníci geologických pracovišť muzea. Exponáty doplňují fotografie, které dokumentují dobývání kovových rud a dokládají výjimečnost jeskyní Olomouckého kraje.

Výstava Tajemné proměny hornin devonu ve Vlastivědném muzeu v Olomouci trvá do 3. září. Foto: VMO

Horniny devonu, starších prvohor, jsou jednou z nejdůležitějších geologických jednotek, které se podílejí na geologické stavbě území Olomouckého kraje. Jedná se o soubor vulkanických láv, jílů, písků a vápenců, které byly přeměněny variským vrásněním. To proběhlo koncem devonu a v karbonu – mladších prvohorách. Tuto metamorfózu způsobily uvedené horotvorné pohyby i průniky masivů roztavených žul během karbonu.

„Proměna hornin byla dokonalá. Z hlinitopísčitých sedimentů a kalových vápenců se utvořily hodnotné mramory (v některých s krystaly granátů, epidotu a vesuvianu), páskovanou stavbou pozoruhodné ruly, v plástech svorů vznikl fialově červený granát, obdivovaný návštěvníky lázní v Jeseníku. Vytvořily se rovněž různé horniny s výbornými technickými vlastnostmi,“ vysvětlil autor výstavy, mineralog a vedoucí Přírodovědného ústavu muzea Pavel Novotný. „Mimořádný význam měly devonské horniny pro tvorbu rud drahých i barevných kovů a železných rud. Uvedené rudy byly v Olomouckém kraji těženy od 11. století jako stříbro pro olomouckou mincovnu, zlato z říčních usazenin zřejmě rýžovali už Keltové,“ doplnil Novotný.

Krasové jevy i fosilie živočichů

K pozoruhodnostem devonských hornin patří i krasové jevy. „Vytvořily se nejen v sedimentárních, tedy usazených vápencích, ale i v horninách nazývaných mramory. Jeskyně Olomouckého kraje nepatří ke světově rozsáhlým systémům, ale překvapí svojí výzdobou nebo informací o způsobu jejich vzniku. Hranická propast i Zbrašovské aragonitové jeskyně vznikly účinkem teplé minerální vody, která vystupuje z hlubin zemské kůry,“ navázal geolog vlastivědného muzea a spoluautor výstavy Zdeněk Bažant.

V některých lokalitách se v průběhu devonu nahromadilo pozoruhodné množství fosilií živočichů. Například ve Vrbně pod Pradědem nebo v Čelechovicích, kde najdeme více než padesát druhů. Právě zde se zkameněliny zachovaly v horninách, které byly přeměněny během intenzivního variského vrásnění.

Muzeum se při vymýšlení výstavy zaměřilo i na předškoláky a školáky. „Součástí výstavy je také koutek pro děti, který malým návštěvníkům nabízí příležitost zahrát si na geologa hledajícího rudy v terénu. Jsem rád, že tato výstava je letos již druhým výstavním projektem Přírodovědného ústavu VMO, vedle Milování v přírodě, který nabízí nejmladším návštěvníkům našeho muzea hravé prvky,“ řekl ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Břetislav Holásek. Výstava trvá do 3. září.