Na Helfštýně se žil bohatý život. Archeologové našli mince, náramky i kuchyňské kachle

Už druhým rokem obývají hrad Helfštýn dělníci a řemeslníci. Rekonstrukce renesančního paláce na posledním nádvoří běží naplno, a tak loňská návštěvnická sezona byla slabší. Omezení má ale i svou pozitivní stránku – na místě jsou také archeologové a dosavadní nálezy stojí za to.

Výjimečný nástavec kamen ve tvaru jezdce na koni. Foto: Zdeněk Schenk

Ačkoliv záchranný archeologický průzkum bude pokračovat ještě celý letošní rok, už teď se archeologové těší z množství nálezů napříč stoletími. „Z pozdní doby bronzové se podařilo získat několik zlomků předmětů, jednalo se o torza bronzových zdobených náramků a zlomky keramiky,“ přiblížil Zdeněk Schenk, vedoucí výzkumu a archeolog Muzea Komenského v Přerově.

Ojedinělí Adam a Eva

Jeho týmu se podařilo zachránit rozsáhlou kolekci zlomků kuchyňské keramiky typických pro období 15. a 16. století. Zároveň pracovníci získali unikátní soubor pozdně gotických a raně renesančních reliéfně zdobených komorových kachlů, které byly součástí kamen v jednotlivých místnostech paláce v době, kdy hrad vlastnil rod Pernštejnů. „K nejzajímavějším motivům na kachlích patří vyhnání Adama a Evy z ráje. V rámci České republiky je tento helfštýnský exemplář svým pojetím ojedinělý,” vysvětlil Zdeněk Schenk. Na dalších kouscích lze vidět různé architektonické, heraldické, mytologické a alegorické motivy. Za zcela výjimečný označuje archeolog prořezávaný korunní nástavec ve tvaru jezdce na koni, který byl součástí honosných kamen.

Eva, v tuzemsku ojedinělý exemplář. Foto: Zdeněk Schenk

Každý předmět má podle Schenka svou vypovídající hodnotu. „Díky nim si můžeme dnes představit, jak byly vybaveny například kuchyně a jednotlivé místnosti paláce. Jsou to často zdařilé řemeslnické výrobky na vysoké úrovni,“ zmínil.

Mezi další nálezy patří mince a drobné kovové knoflíky, přezky i nášivky, které byly mnohdy pozlacené. „To vše ilustruje úroveň oblékání a dobových trendů nejvyšších společenských elit pobývajících v průběhu 15. a 16. století v paláci hradu Helfštýna,” dodal.

Osudový návrat

V letošním roce bude tým Zdeňka Schenka pracovat v jihovýchodní části, v místech novogotické kaple a severní palácové terasy. „Právě ve svahu pod terasou jsem v den mých desátých narozenin našel několik prvních archeologických nálezů, což podnítilo můj zájem o obor,” prozradil odborník.

Nalezené mince spadají do období 15. a 16. století. Foto: Zdeněk Schenk

O několik let později se jako student účastnil letního výzkumu probíhajícího v letech 1994 a 1996 v hradním paláci pod vedením archeologa Jiřího Kohoutka. „Byl to můj velký učitel. Nyní mám tu čest pokračovat a podílet se s mými spolupracovníky na zdejších objevech. Je to příležitost, která se nebude opakovat,” tuší.

Nejvýznamnější předměty by měly být v budoucnu vystaveny přímo na Helfštýně v rekonstruovaných prostorách renesančního paláce v archeologické expozici. V té době už bude staticky zjištěn, zdivo bude sanované a některé místnosti zastřešené. Skleněný strop umožní pořádat v paláci výstavy, přednášky a společenské akce.

Sedmdesátimilionová rekonstrukce je akcí Olomouckého kraje a bude trvat do roku 2020. Hrad bude od Velikonoc, kdy zahájí sezonu, otevřený pouze od čtvrtka do neděle. Některé z obvyklých akcí správa hradu zrušila. V programu nicméně zůstávají ty největší jako Festival vojenské historie, setkání uměleckých kovářů Hefaiston nebo Helfštýnské ateliéry.

NÁLEZY

  • V kolekci mincí, které archeologové nalezli, převažují ražby Vladislava Jagellonského (1471—1516), Ludvíka Jagellonského (1516—1526), Ferdinanda I. Habsburského (1526—1564), pasovského biskupa Arnošta Bavorského (1517—1540) a feniky salcburských arcibiskupů. Několika kusy je zastoupena ražba města Zhořelec.
  • K nejmladším mincím získaným během výzkumu náleží měděný krejcar Františka I. ražený v roce 1800 v pražské mincovně a dále drobné mince z druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století.
  • Mezi další nálezy patří části olověných rámečků a zlomků jejich skleněných výplní. Výrobky ze skla zastupují také menší zlomky pohárů a dalších skleněných nádob.
  • Zajímavostí je dochovaná část píšťalky ze zvířecí kosti opatřená dvěma otvory na straně jedné a jedním na druhé straně.
  • Prostřednictvím detektoru archeologové našli velké množství olověných projektilů, které sloužily jako střelivo do palných zbraní. Některé se dochovaly i s nálitky, což dokládá odlévání projektilů přímo v hradním areálu. 
  • Nevšedním předmětem je zlomek keramické troubele z dýmky ze 17. století, který reprezentuje jednu z nejstarších kuřáckých pomůcek na Přerovsku.