Slámou zdobenou hanáckou kraslici zvládnou i žáci základní školy

Typická hanácká kraslice je černá, zdobená zlatou slámou. Rukama Aloise Slezáčka z Vyškova jich už prošly stovky. Jako učitel krášlí vajíčka se svými malými svěřenci každý rok.

Stejně jako mu předala zkušenosti učitelka Marie Pachtová, předává tradici dál i Alois Sedláček. Foto: Petra Pášová/Hanácké noviny

Je to už sedmatřicet let, co Alois Slezáček ozdobil první kraslici na hanácký způsob. „Učím na prvním stupni, tak jsem to s dětmi zkusil. Od té doby se do práce před Velikonocemi pouštíme znova a znova. Děti to baví a mě taky,“ říká šikovný muž, který je členem celostátní Asociace malířů a malířek kraslic.

Prozrazuje, že k hanáckému folkloru našel vztah díky učitelce Marii Pachtové, která je zakladatelkou tamního folklorního souboru Klebetníček. „Učila mě na základní škole, od ní jsem tam tradice a folklor nasál. Když jsem se pak stal učitelem já, chtěl jsem dětem něco předat, a tak jsme začali zdobit vajíčka,“ vzpomíná.

Každý rok je třeba zasít ječmen

Přípravy na velikonoční zdobení pro něj začínají už v únoru, tedy minimálně dva měsíce před hlavními křesťanskými svátky. „Každý rok si pěstuji vlastní ječmen. Ale ne vždy se povede, loni byl kvůli suchu nízký. Taky nesmí zapršet, sláma je pak flekatá. Když se úroda nepovede, mám svazek ječmene na mlatě, z něho čerpám už asi deset let a pořád neubývá,“ směje se. Vyfouknutá vajíčka děti nosí průběžně, aby je stihl obarvit. „Základní barvou je buď černá nebo višňově červená. Ale typická hanácká kraslice by měla být černá, neměla by být zářivá, jen lehce matná. V kontrastu se zlatou slámou je to moc hezké,“ přidává Slezáček.

Hanácká kraslice je černá, zdobená zlatou slámou. Alois Slezáček tradiční technikou zkrášlil už stovky vajec. Foto: Petra Pášová/ Hanácké noviny

Typické geometrické tvary

Když je vejce nabarvené, je potřeba upravit i slámu. „Stéblo si vezmete, odstřihnete kořen a kolínka, pak svlečete horní list a zůstane lesklé stéblo. Lidé se mě ptají, jestli jej lakuji, že se tak leskne, ale je to opravdu jen tím, že se svleče horní vrstva. Když jde o starší slámu je dobré ji na chvíli namočit do vlažné vody, změkne, a pak se nastřihne, otevře a vyhladí. Lze použít i oves, ten je ale trochu tvrdší. Je víc do stříbrna, obě barvy se dají hezky kombinovat,“ popisuje pedagog, který se může pyšnit titulem Mistr lidové umělecké tvorby. Žáci pod jeho vedením navíc několikrát zvítězili v celostátní soutěži o nejkrásnější kraslici. Nejčastějšími tvary, které používá, jsou kosočtverečky, trojúhelníčky nebo čtverečky. „Typickým vzorem, který k hanácké kraslici patří, je ale hvězdice. Může být osmicípá i menší. Když ji chceme udělat, musíme kontrolovat hlavně souměrnost. Nemůžu dát malý kousek naproti velkému. Nevypadalo by to hezky,“ upozorňuje.

Dílnička v infocentru

Aby měl malíř vajíček při práci klid, zapne si rádio a začne vymýšlet tvary. Nejraději má rostlinné motivy. Zmiňuje orobinec, víno, ječmen, chrpu, pšenici, jetel, ovsahu, jablíčko nebo srdíčko. Čím víc tvarů máte, tím však práce trvá déle. Samozřejmě rozhoduje i velikost vajíčka.

Příprava na velikonoční výzdobu začíná pro Alois Slezáčka už v únoru. Foto: Petra Pášová/Hanácké noviny

Zdobení je pro děti na prvním stupni, kde učí, zábava. „Zkusí si to, ohmatají si vajíčko, nastříhám jim tvary, všechno nachystám. Někdo má ručičky šikovnější, ale zvládnou to nakonec všichni,“ míní Alois Slezáček. Každého, kdo by si chtěl hanáckou kraslici sám ozdobit, zve do turistického informačního centra ve Vyškově. Každoročně tam spolupořádá dílničku.

Zdobení kraslic je náročná práce, která přesto Aloise Slezáčka baví. „Od dětství jsem měl rád modelařinu, mám rád takovou tu nimravou práci,“ doplňuje, že si při hanáckých kraslicích odpočine.