Ženská podoba mrskutu. Místo pomlázky chodí dívky s májkou

Jednou z tradic, která k předvelikonočním zvykům na Hané neodmyslitelně patří, je obchůzka s májkou nebo jedličkou. Jde o ženskou variantu chlapeckého mrskutu. Do ulic se děvčata vydají o Květné nebo Smrtné neděli.

O Květné neděli se v Citově několik děvčat vydává na tradiční obchůzku s májkou. Chodí ve dvojicích nebo skupinkách a navštěvují jednotlivá stavení. Foto: Josef Urban/Vlastivědné muzeum v Olomouci

Májka i smrtka v jeden den

O Květné neděli vstává v Citově na Přerovsku několik děvčat nezvykle brzy. Čeká je totiž tradiční obchůzka s májkou. „Jsou to děvčata ve věku od 3 do 11 let, většinou chodí ve dvojicích nebo skupince a navštěvují jednotlivá stavení. Zazvoní a obyvatelům domu zapívají nebo zarecitují: ‚Máj, máj, jedlička, červená růžička. Svatý Jiří vstává, zem odmykává, aby tráva rostla, travička zelená, fiala modrá, všelijaké lupení, až se hora zelení. Všelijaké kvítí, až se hora svítí‘,“ uvedl etnolog Josef Urban. Připomněl, že obchůzka s májkou byla dřív tradiční hlavně pro chudší děvčata. „Vzpomínám si, jak mi v Bystročicích na Olomoucku jedna pamětnice povídala, že pocházela ze selského rodu, byli celkem movití a do obchůzky proto nemohla. Maminka jí to zakázala, že by se to nehodilo. Chudším děvčatům prý záviděla,“ přidal vzpomínku zaměstnanec Regionálního pracoviště pro tradiční lidovou kulturu při Vlastivědném muzeu v Olomouci.

Dopoledne děvčata chodí s májkou, odpoledne vynášejí smrtku. Foto: Josef Urban/VMO

Děvčata procházejí vesnicí, zastavují se u jednotlivých stavení. Po recitaci dostanou většinou sladkost, od příbuzných pak i peníz. V Citově se zvyk přenáší z generace na generaci. „Májky jsou různé, většinou je to tyčka, která je ozdobená jehličím, barevnými mašlemi. Symbolizuje rozkvět, příchod jara do vesnice. V Citově a v několika dalších obcích na Přerovsku mají zvláštnost, se kterou jsem se jinde nesetkal. Dopoledne děvčata chodí s májkou, odpoledne ještě vynášejí smrtku,“ pokračoval Josef Urban. Dopoledne tak vyrážejí menší děvčata do jedenácti let a mezitím žákyně osmé třídy vyrábí smrtku. „Vytvoří figurínu smrti ze slámy a odpoledne s ní chodí po celé vsi a zpívají nebo recitují. Některé vytrvalkyně z dopoledne chodí s nimi, ale je to opravdu hodně náročné, Citov je velká vesnice. Na konci obchůzky figurínu zapálí a hodí do Morávky. Tím pádem se symbolicky loučí se zimou, obdobím tmy a vítají příchod nového vegetačního cyklu a jara,“ vysvětlil etnolog.

Živá tradice

Obchůzky s májkou se konají na jihu Olomoucka, severu Přerovska a částečně se chodí i na Prostějovsku, Vyškovsku a Kroměřížsku. Jádro je ale podle Josefa Urbana na Olomoucku a Přerovsku. „Třeba na Olomoucku jsem se nesetkal s tím, že by průvod s figurínou smrti sama od sebe děvčata organizovala. Většinou je to práce školy nebo nějakého spolku. Kdežto na Přerovsku jsou asi čtyři nebo pět lokalit, kde to organizují čistě bez výraznějšího zásahu dospělých právě dívky. V Citově pak místní zvyklost vnímají pozitivně. „Stavěli se k tomu velmi vstřícně. Připomíná to chlapeckou variantu pomlázky, jen je to dívčí provedení,“ doplnil Urban.