Oceněný pedagog z lesnické školy: Boj s kůrovcem přišel pozdě

Ačkoli se Martin Němec nikdy učitelem stát nechtěl, studenty Střední lesnické školy v Hranicích vede už dvanáctým rokem. Svou práci dělá dobře. Koncem března ho na Den učitelů hejtmanství vyznamenalo cenou určenou pro nejlepší učitele Olomouckého kraje.

Během studia si žáci vyzkouší taky práce v lese. Hejtmanstvím oceněný učitel Martin Němec (vlevo) hranickou školu absolvoval. Foto: archiv školy

Střední lesnickou školu Němec sám vystudoval. Po letech se na ni opět vrátil. Nejprve jako učitel odborných předmětů, dnes působí jako zástupce ředitele pro odloučené pracoviště Školní polesí v nedalekých Valšovicích. „Nelituji toho, že učím, být na téhle škole je pro mě srdeční věc. Nepočítal jsem však s tím, že mě to tak chytne a bude bavit,“ přiznává pedagog.

Konzervativní lesnictví se mění

Ve Valšovicích se odehrává veškerá praktická výuka. Studenti si vyzkoušejí dělnické profese, manuální práce v lesnictví, naučí se efektivně naplánovat a rozvrhnout práci. „Máme tady například i kroužek včelařů a taky myslíme na fenomén poslední doby, kterým je lesní pedagogika. Naši studenti se učí, jak mladším generacím předat informace a povědomí o lese zajímavou formou,“ říká učitel žáků čtvrtého ročníku.

Uchazečů má obor dostatek, každoročně se plní tři třídy a zvyšuje se i počet děvčat. Od dob, kdy Martin Němec školu sám studoval, se nicméně výuka změnila. „Lesnictví je výrazně konzervativním oborem, základ zůstává prakticky pořád stejný. V posledních letech jsou ale přírodní zákonitosti a změny podnebí tak výrazné, že v lesnickém školství jsou změny nutné. Naším úkolem je naučit se reagovat i na požadavky lesnictví, trhu práce a všeobecné požadavky veřejnosti,“ míní Martin Němec.

Praktická část maturitní zkoušky. Foto: archiv školy, 2015

Je zřejmé, že krajina se bude dál měnit. Ukazuje to i paleta dřevin ve střední Evropě. „V historii měla prakticky každá nějaký výraznější problém. Nejen smrk, ale i dub, jasan, jilm. Jsem přesvědčen, že by skladba měla být co nejvíc pestrá. Tedy smíšené lesy, to je jediná možnost, jak předcházet hrůzostrašným kalamitám,“ vysvětluje učitel. „Nemůžeme smrk vysazovat v takové míře jako před sto lety. Musíme výrazně reagovat na podmínky prostředí a vysazovat ho ve vyšších polohách. V lokalitách, kde jsou přiměřené srážky, které dřevina potřebuje a je schopná přežít,“ dodává.

Pět minut po dvanácté

Vzhled lesů výrazně v posledních letech mění také kůrovec. Zastavit ho bude těžké. „Řekl bych, že víme, jak na něj, ale problémem jsou politická a manažerská rozhodnutí. Obávám se, že v boji s kůrovcem jsme trošičku zaspali. Opatření, která se dnes dělají, jsou správná, ale měla přijít dřív. Souvisí to i s konzervativismem oboru. Musíme se naučit reagovat pružněji,“ uvědomuje si. Nejefektivnějším opatřením je podle něj rychlá a účinná asanace napadaného dříví. „Dřív byla zažitá metoda odvoz dříví, ale to samozřejmě nefunguje, protože pokud se neasanuje tak, aby brouk pod kůrou nedokončil vývoj, tak vyletí a je jedno jestli ve Valšovicích nebo ve Štětí na pile. Tato metoda nefunguje a ani nemůže. Účinné je buď včasné odkornění nebo v pozdějším stádiu vývoje použití chemie,“ upozorňuje.

Lov je pro studenty odměna

Výměra školního polesí je tisíc hektarů. „S kůrovcem se vyrovnáváme poměrně dobře, poslední dva roky má kůrovcová těžba výrazně klesající tendenci, ale loni v březnu nás postihla výrazná větrná kalamita. Na školním polesí šlo o historicky nejvyšší těžby způsobené větrem,“ vzpomíná.

Polesí Střední lesnická školy v Hranicích. Foto: archiv školy

V péči o les je podle něj vhodné, aby byl lesník i myslivcem. „Myslivost musí jít s ruku v ruce s lesem. Jako škola hospodaříme myslivecky a lovíme zvěř podle předem daného plánu. Podílí se na tom zaměstnanci školy i naši žáci. Pro studenty je to motivační prvek – kdo má dobré studijní výsledky, dostane povolenku a loví v našem lese. Zájem je velký. Samozřejmostí jsou i veškeré myslivecké činnosti,“ říká Martin Němec.

Na školním polesí je zvěř srnčí, dančí, černá, zajíc, občas se při okrajích honitby objeví i bažant, dravci, lišky nebo jezevci. Narazit lze i na jelena, nicméně od otevření dálnice mezi Olomouci a Hranicemi je to spíš vzácnost.

Ocenění potěší

Práce lesníka je náročná a je potřeba ji dělat srdcem. „Baví mě pestrost i to, že můžeme dělat skutečnou lesařinu, starat se o les tak, jak se má. Můžeme naše vědomosti a zkušenosti aktivně předvést a předat žákům. Když pak člověk vidí, že je to zajímá a baví, práce dává smysl,“ hodnotí.

I proto ho Cena Olomouckého kraje potěšila. „Byl jsem velmi rád, že se nezapomíná na doplňkové činnosti školy. Že si vzpomněli i na nás, ne úplně čistokrevné pedagogy,“ dodává Martin Němec.