Co letos s trávníkem? V suchu pomůže kompost a ranní zálivka

Často se říká, že každý rok je jiný. Samozřejmě, že to obecně platí. Bohužel s jednou nepříjemnou výjimkou. Letos bylo opět v předjarním období sucho, které dále trvá a zaznamenali jsme už několik výjimečně teplých dní. Našim trávníkům chybí opět voda…

Regenerační směs by měla mít převahu jílku vytrvalého. Ilustrační foto: fotobanka

Jaký je tedy současný stav našich zelených pažitů? Zima byla o něco málo bohatší na sníh ve srovnání s tou minulou a v řadě případů zanechala stopy v podobě vyhynulých ohnisek slámovité barvy. Jedná se o následky výskytu sněžných plísňovitostí – sněžné světlorůžové plísňovitosti trav a sněžné tyfulové plísňovitosti trav. Příznaky napadení oběma houbami jsou velmi podobné, ale oba původci nejsou příbuzní. Zatímco po napadení prvně zmiňovanou plísňovitostí porost neregeneruje, po výskytu druhé se po čase napadené místo zazelená.

Vertikutace je nezbytná

Po předjarní prohlídce a zhodnocení stavu trávníku stojí trávníkář před rozhodnutím, co dál. Pokud je porost silně prořídlý z různých důvodů a obsahuje velké procento nežádoucích dvouděložných plevelů, je třeba volit totální obnovu. V případě opačném je nanejvýš nutno provést několik regeneračních opatření. K těm prvým patří důsledné narušení povrchu trávníku vertikutací. I když často chválím vertikutační hrábě, v současné situaci, kdy povrch trávníků je vysušený a utužený, je třeba dát přednost vertikutátoru.

Nejvhodnější je na vysušený trávník použít vertikutátor.
Ilustrační foto: fotobanka

Poté by měl přijít na řadu přísev původní směsí. Snadno se to řekne či napíše, hůře provede. Starší trávník má už docela daleko k původnímu. I zde platí, že porost je funkcí stanoviště. Často se setkáváme s „kostřavovým“ trávníkem, či „jílkovým“, případně „lipnicovým“, ačkoliv tam byla vyseta klasická směs těchto tří základních druhů v určitém poměru. Proto by měla být použita klasická regenerační směs s převahou jílku vytrvalého. Přísev trávníku je vždy trochu luxusní záležitostí. Ne příliš velké procento vysetých semen trav totiž vzejde. Děje se tak částečně díky konkurenci starších rostlin, plsti v trávníku a zejména vlivem nepříznivých vláhových podmínek. Po přísevu by měl následovat rozhoz kvalitní, prosáté zeminy nebo kompostu. O příznivém působení kompostu na trávník bylo napsáno již mnoho. V tomto případě má ale zejména funkci krycí, která zamezí vyschnutí a znehodnocení travního osiva.

Uválet a čekat na déšť

Pro extrémní polohy, zejména ty pravidelně nezavlažované, doporučujeme často směs s vhodnou (úzkolistou) odrůdou kostřavy rákosovité. Ta musí být ve směsi s lipnicí luční přítomna aspoň z 80 procent. Naštěstí jsou tyto směsi již na našem trhu. Pro regenerační přísev do „klasického trávníku“ je však tato směs zcela nevhodná. Vzešlé rostliny kostřavy rákosovité se etablují v prořídlém trávníku většinou velmi dobře. Velmi brzy v něm však vytvářejí solitérní trsy lišící se od okolního trávníků barvou, rychlostí obrůstání a jinými vlastnostmi.

Pokud na jaře trávník zavlažujeme, musíme dát pozor na vyplavení semen. Ilustrační foto: fotobanka

Za suchého počasí je dobré takto upravený trávník lehce uválet. Pak už nezbývá než čekat na déšť. Anebo pravidelně a citlivě zavlažovat, aby nedošlo k vyplavení jemných travních semen. Připomínám, že je dobré preferovat ranní zálivku před večerní, zejména s ohledem na výskyt chorob.

Samostatnou otázkou je jarní přihnojení trávníku. Samozřejmě, že pro tento účel je vhodné plné hnojivo (tedy s obsahem dusíku, drasla i fosforu) s vyšším obsahem rychle rozpustného dusíku. Pro zajištění účinku je však také nezbytná vláha. Bez ní dochází k velkým ztrátám živin a celý zásah je efektivní jen částečně.

Pokud není náš trávník „botanickou zahradou“ s výskytem obtížně odstranitelných druhů, jako jsou například popenec obecný, rozrazil rolní nebo kakost maličký, počkejme s chemickou ochranou až do doby, kdy nově přisetá směs zaplní prázdná místa.