Ostuda Přerova. Zašlé pasáži by se mohl vrátit dřívější lesk

Prázdné výlohy, oprýskané zdivo, špinavá dlažba kolem sloupů. Projít pasáží, která v Přerově spojuje ulice Palackého a Kratochvílovu, není zrovna příjemným zážitkem. Jen nemnoho na tom mění fakt, že je v ní umístěna městská galerie, která svými výstavami často reflektuje to nejlepší z historie Přerova a okolí. Pasáž by se mohla dočkat obnovy.

V současné době už je v přerovské pasáži v provozu jen večerka, asijské bistro a vietnamský obchod. Foto: Iva Najďonovová/Hanácké noviny

Město vlastní zhruba jednu třetinu výloh, konkrétně od galerie Výstavní síň Pasáž po bývalou prodejnu kol. Právě ty by se měly ještě letos vyměnit. Podle Pavla Ondrůje, zastupitele z hnutí Společně pro Přerov a Piráti, by mělo město jednat s dalšími vlastníky prostor. Na únorovém zasedání zastupitelstva předložil návrh na jednotný vizuální styl výloh v pasáži. „Přijde nám rozumné k této rekonstrukci přistupovat systémově, aby pasáž byla opět zkrášlena ve všech částech,“ uvedl. „Přerov by mohl také přistoupit k variantě odkupu průchodu včetně zastřešení, aby město mělo celou rekonstrukci a následnou údržbu pod kontrolou. Revitalizace pasáže je jeden ze zásadních způsobů, jak oživit centrum Přerova,“ dodal Ondrůj.

Současný stav. Roky zanedbávaná pasáž by si zasloužila důkladnou opravu. Foto: Iva Najďonovová/Hanácké noviny

V současné době už zde funguje jen večerka, asijské bistro a vietnamský obchod. Přitom ještě v nedávné době zde lidé mohli zajít do prodejny kol, nábytku nebo módního butiku. Odliv obchodníků je spojen s konkurencí nákupních center, pro běžného návštěvníka může být také odstrašující chování některých zdejších nájemníků v bytech nad pasáží.

Stavitel Josef Köhler

Stranu nynější pasáže blíže kostela sv. Vavřince tvořil dům s číslem 119. Jeho majitelem byl od poloviny 19. století podnikatel Josef Kočí, který postavil v zahradě domu strojnickou dílnu. Nový majitel Antonín Klabazňa v roce 1886 přeměnil dílnu v byty. Dalšími majiteli byli Alois a Františka Mühlbergerovi. Dne 25. ledna 1920 získalo budovu Družstvo lidový dům.

V pasáži působila celá řada živností, což ilustruje fotografie z roku 1931. Zdroj: Státní okresní archiv Přerov

Druhou stranu z ulice Kratochvílova zakoupil a začal budovat stavitel Josef Köhler. „V listopadu 1921 požádal Josef Köhler o povolení na zakoupené parcele postavit třípatrový činžovní dům z ulice Kratochvílovy, dvoupatrový činžovní dům z ulice Palackého a jednopatrový, přízemní dům s obchodními místnostmi uprostřed těchto domů a průčelím do průchodu,“ řekl ředitel přerovského archivu Jiří Lapáček. Nový dům dostal číslo 120. Josef a Josefa Köhlerovi koupili v červnu 1922 i zmíněný dům číslo 119 a nechali postavit druhou část pasáže ze strany od ulice Palackého.

Promenádující mládež

V pasáži působila celá řada živností, které se často střídaly. Knihařství, holič, modistka, delikatesní obchod, řeznictví, obchod obuvi či výrova hudebních nástrojů. Zápis policejního nadstrážníka Antonína Hasoně z roku 1930 dosvědčuje dokonce stížnost na promenování mládeže. „Na každodenní stížnosti obecenstva, které nemůže přes Pasáž projíti, musí policie zakročovati, aby alespoň částečně byl průchod uvolněn, a veškeré napomínání promenádujících, že Pasáž slouží pro průchod a né ku promenádě, zůstává bezvýsledné. Promenádou v Pasáži je skutečně průchod obecenstvu znemožněn a zákaz byl by oprávněn,“ končí protokol. Historické materiály nám dnes dokládají nejen rozvoj architektonicky zajímavého místa, ale i jeho význam pro život tehdejších občanů města.