František Venclovský. První Čechoslovák, který přeplaval La Manche

„Já su tak šťastné!“ Legendární slova František Venclovský vykřikl, když úspěšně přeplaval kanál La Manche. Život otužilce a plavce, jemuž se nakonec stala osudná řeka Bečva, dokládá nezlomnou vůli člověka.

František Venclovský patřil neodmyslitelně k Bečvě. Zdroj: Státní okresní archiv Přerov

Narodil se 25. dubna 1932 v Lipníku nad Bečvou, z celkem osmi dětí se dospělosti dožil pouze on a jeho starší bratr. František se vyučil soustružníkem, bavil ho zápas, vzpírání a box. Úspěch sklízel také v disciplínách lehké atletiky. Na vojně boxoval za vojenský klub Křídla vlasti a snil o olympiádě v Římě 1960. Při služebním tělocviku při letce přes koně se jednou odrazil tak, že dopadl mimo žíněnky. „Ochrnul na horní polovinu těla. Lékařský verdikt zněl tvrdě, z takového zranění se dosud nikdo neuzdravil,“ vzpomínali pro publikaci Muž, který zaujal jeho přátelé Mojmír Mohapl a Jiří Rosmus.

S tím se Venclovský nesmířil. Ještě více rehabilitoval, cvičil, zvedal těžší činky. Začal chodit. Poznal, že na něj blahodárně působí plavání a ledová voda. A přidal se k olomouckým otužilcům.

Podívaná v Bečvě

Plavci, kteří se koupali v přírodní vodě celoročně, neunikli pozornosti. Velkou oblíbenost si proto získaly závody a jiné veřejné akce. Jedna z prvních přerovských se konala 2. února 1964. Pro olomoucký plavecký oddíl ji chystal Spartak Přerovské strojírny. Otvor pro plavce byl nachystán v úseku Bečvy mezi bývalým Tyršovým mostem a Mostem míru. Zájem Přerovanů a obyvatel blízkých vesnic o ledovou atrakci neobyčejně vzrostl.

František Venclovský brzy přesedlal na plavecké maratóny, prvním byla plavba ve Vltavě. Trať měřila dvanáct kilometrů a plavala se těsně před koncem školního roku, 28. června 1964. Kromě Venclovského ji absolvovalo v patnáctistupňové vodě šestnáct otužilců. I přesto, že byl na trati nováčkem, stanul s časem 3 hodiny 16 minut na stupních vítězů.

Venclovského v řece Přerované potkávali roky pravidelně, a to nejen při závodech a každoročních podívaných. Zdroj: Státní okresní archiv Přerov

V hlavě se mu rodila velká myšlenka na překonání úžiny mezi Velkou Británií a Francií. Příprava Františka Venclovského k mořeplavbě přes La Manche trvala léta. Poprvé tento svůj záměr veřejně oznámil v roce 1964 a začal žádat československé úřady o povolení. K prvnímu pokusu mohl nastoupit až v roce 1970.

Výprava dne 28. srpna byla skromná, plavce doprovázel jen kameraman Československé televize a tlumočník. Den po příletu teplota vody i vzduchu klesla na šestnáct stupňů a navíc v dalších dnech moře zneklidnělo. František Venclovský při svém prvním pokusu doplatil na nezkušenost a především na citelný nedostatek peněz. Dostavila se mořská nemoc, ve vodě mu začala vnikat pod brýle agresivně slaná mořská voda. Žaludek se mu vzepřel přijímat jakoukoli stravu včetně tekutin, sil ubývalo. Asi šest kilometrů před cílem dal rozhodčí pokyn zcela vyčerpaného Venclovského vytáhnout z vody na palubu doprovodné lodi.

La Manche podruhé

Svého snu se Venclovský nevzdal, nakoupil kila soli a sypal ji doma do vany. „Když se do něčeho pustil, tak se nemohl vzdát. Po prvním neúspěšném pokusu přeplavat kanál La Manche mě kolikrát i v noci vzbudil. Přišel za mnou třeba v pět ráno, abychom společně podnikli noční plavby v Bečvě. Nedalo mu to spát,“ prozradil v minulosti Milan Svoboda, který stál u zrodu oddílu dálkového zimního plavání v Přerově.

Druhý pokus o zdolání La Manche uskutečnil Venclovský 30. července 1971 v noci. V téže době na francouzské straně čekalo dalších třicet pět plavců. Odstartovali třicet čtyři minut po půlnoci.

V Přerově přes dvacet let na počest známého otužilce pořádají Memoriál Františka Venclovského. Snímek z roku 2018. Foto: Jan Teimer

František Venclovský plaval dlouhé hodiny v noční tmě, voda v moři měla šestnáct stupňů Celsia a vzduch nad hladinou jedenadvacet. Dokázal to. Dosažený čas v cíli: patnáct hodin a dvacet šest minut. Kolem Venclovského se strhla velká euforie. Jeden z přítomných anglických novinářů mu údajně řekl: „Kdyby před pár dny nebyli američtí kosmonauti na Měsíci, byl byste v anglickém tisku šlágrem číslo jedna. A to proto, že jste kanál přeplaval ve čtyřiceti letech, se zlomenou páteří, a vlastně potřetí v životě jste viděl moře! Nejste profesionál a navíc jste ještě suchozemec.“

Poslední koupel

Za přeplavbu La Manche získal Venclovský titul mistra sportu, vojenský byt a zaměstnání v boxerském středisku Dukly Olomouc. Stal se profesionálním masérem.

Ohromil Budapešť přeplaváním tři stupně studeného Dunaje. S Václavem Židkem plaval nonstop přes Slapskou přehradu až k Občanské plovárně v Praze. S Jánem Novákem zdolal znovu La Manche, ve štafetě. Pak se v roce 1989 vydali k sibiřské řece Angaře a v sedmi stupních uplavali štafetově 45 kilometrů. To mu bylo 57 let. O rok později se ponořili do jezera Bajkal – 23 kilometrů za sedm a půl hodiny. František Venclovský i další roky plaval celoročně ve vodě.

Na přelomu listopadu a prosince 1996 se do Bečvy u přerovské sokolovny převrhl valník s výrobky ze železa, které skončily na dně ledové řeky. František Venclovský se nabídl pomoci vytahovat náklad, ve vodě byl ale příliš dlouho. „Krátce nato ho postihly nepříjemné zdravotní potíže. Podchlazený na 32 stupňů Celsia byl dopraven do přerovské nemocnice. Léčení probíhalo úspěšně a zdálo se, že vše bude v pořádku,“ uvedli ve vzpomínkách Mojmír Mohapl a Jiří Rosmus. Z nemocnice pustili Františka Venclovského domů, ale za pár dní byl zpátky. Operovali ho, nicméně v pátek 13. prosince zemřel. Embolie mu přivodila předčasnou smrt.