Uprostřed Horního náměstí v Přerově stávala pumpa a altán

Dominantou přerovského Horního náměstí je už roky skupina lip. Přestárlé stromy brzy nahradí nová výsadba. Do prostoru se tak mohli vypravit archeologové. Zkoumali pozůstatky historické studny, která může pocházet z dob obnovy města po husitských válkách.

Seskupení šesti lip, pod kterými je ukryta studna. Foto: Zdeněk Schenk

Hned na povrchu nalezli archeologové běžné ztrátové mince z doby Československé socialistické republiky. V první etapě výzkumu následně odkryli záklop studny, který tvořily obdélné betonové plotny. „Ty jsou rovněž patrné na archivních snímcích z konce devatenáctého století, kde je zřetelně vidět také pumpa a dřevěný altán kryjící celý objekt studny. Na dobovém záběru z osmdesátých let minulého století jsou patrné i mladé lípy, které byly kolem dodatečně vysazeny,” upřesnil archeolog Zdeněk Schenk z Muzea Komenského v Přerově.

Pumpu nahradil vodovod

Zchátralý altán byl před rokem 1899 odstraněn. Pumpa byla demontována o několik let později, patrně v souvislosti se zavedením městského vodovodu v roce 1903. Jestli byla studna po ztrátě své primární funkce zasypána či ne, zatím archeologové nevědí. „V další etapě výzkumu bychom rádi studnu otevřeli a zjistili technický stav její konstrukce. Předpokládám, že byla částečně vysekána do travertinové skály až na úroveň říčních štěrků Bečvy,” domnívá se Schenk.

Během první etapy výzkumu odkryl archeolog Zdeněk Schenk s kolegy záklop studny, který tvořily obdélné betonové plotny. Foto: Iveta Juchelková

Po odkrytí záklopu studny pracovníci zdokumentují technický stav její konstrukce a provedou detailní 3D skenování vnitřního prostoru. „Prozatím jsme zjišťovací sondou zachytili část vnějšího líce původní konstrukce studny, který byl vyzděn z místního travertinu doplněného devonský vápencem. Tedy ze stejného stavebního materiálu, z jakého bylo na přelomu patnáctého a šestnáctého století vystavěno městské opevnění,” řekl archeolog.

Stovky zlomků keramiky

V úrovni terénních vyrovnávek už s kolegy nalezli stovky zlomků keramiky dokládající osídlení centra Přerova z různých časových období. Zastoupena je keramika věteřovské skupiny z přelomu starší a střední doby bronzové, střední a mladší doby hradištní, pozdního středověku a raného novověku. „Studna pochází z přelomu patnáctého a šestnáctého století, kdy Přerov vlastnil Vilém z Pernštejna. Právě s jeho postavou je spojena obnova města poničeného husitskými válkami. Starší původ studny ovšem není vyloučen,” uzavřel Zdeněk Schenk. Rozdíl mezi nadmořskou výškou současného povrchu Horního náměstí a úrovní hladiny řeky Bečvy činí podle něj přibližně dvanáct metrů.

Pracovníci při postupném snižování svrchních terénních vyrovnávek. Foto: Zdeněk Schenk

Zásobování vodou

Pro obyvatele přerovského „Kopce“, dnešního Horního náměstí, bylo zásobování vodou důležité již před několika staletími. Patrně nejstarší zmínka pochází z roku 1503, kdy majitel panství Vilém z Pernštejna pronajal takzvaný Velký mlýn na řece Bečvě mlynáři Ondřeji Šilhanovi. K mlýnu náležel mimo jiné také vodní srub, ze kterého byla vedena voda na Kopec. Její dostatek byl zásadní i z bezpečnostního hlediska, protože město bylo v průběhu staletí opakovaně sužováno rozsáhlými požáry. Během velkého požáru v roce 1749 došlo k poškození dřevěného zařízení studně na Horním městě (dřívější označení Horního náměstí), která byla posléze opravena. Z písemných pramenů z druhé poloviny osmnáctého století se dozvídáme konkrétní údaje o existenci vodní nádrže a hluboké studny na Horním městě, která ovšem trpěla nedostatkem vody.