Prostějovská výstava připomíná první přírodovědecký spolek na Moravě

Výstavou Barevný svět přírody připomíná Muzeum a galerie v Prostějově 120 let od založení místního přírodovědeckého klubu. Představoval fenomén přírodovědného bádání první poloviny 20. století.

„Pracovna“ Václava Spitznera. Foto: Hana Bartková

Na výstavě jsou představeny herbáře starých přírodovědců, mechorosty z lesů Drahanské vrchoviny, ukázky hornin a zkamenělin, kolekce schránek suchozemských a mořských měkkýšů, brouků a motýlů. Připomenuta jsou také některá přírodní maloplošná chráněná území Prostějovska jako Průchodnice u Ludmírova, Brus, Pavlečkova skála, Kozí horka, Lipovské upolínové louky. V okrese roste květena kosatců sibiřských, konikleců velkokvětých, lýkovců vonných, vstavačů kukaček a divizen brunátných. Některé květiny jsou na velkoplošných fotografiích pořízených předsedkyní prostějovské pobočky Českého svazu ochránců přírody IRIS Evou Zatloukalovou. Nahlédnout můžeme i do „pracovny“ Václava Spitznera, kde kromě knih, sbírkových předmětů či geologického kladívka najdeme část lebky mořského živočicha pilouna. Dnes se jedná o kriticky ohrožený druh paryby.

Odlévání hub do sádry

Prostějovský odborný klub vznikl 15. prosince 1898 a jeho členská základna se pohybovala kolem dvou set členů. Jednalo se o první českým přírodovědecký spolek na Moravě a svým významem přesahoval hranice regionu. Jeho náplní byly výstavky přírodnin, pořádání sbírek, badatelská a publikační činnost, vycházky, přednášky, výsadba stromů a keřů. Jeho prvním předsedou a zakladatelem byl profesor zdejší reálky, přírodovědec, milovník přírody a botanik Václav Spitzner. Zpracovával převážně lišejníky, ostružiníky a plané růže.

Geolog Antonín Přichystal hovořil při komentované prohlídce také o sopkách. Foto: Hana Bartková

Hlavními organizátory byli zdejší učitelé, například plumlovský řídící učitel a ochránce přírody Josef Blekta, entomolog a autor řady sbírek brouků Vladimír Zoufal. František Smyčka zkoumal zkameněliny v čelechovických lomech, Antonín Gottwald, známý spíše jako amatérský archeolog, odléval v sádře houby a preparoval obojživelníky, Ignát Pacholík zase vycpával savce a ptáky. Členy klubu byli i vědci – biochemik František Ducháček, astronom Bohumil Hacar, botanik a rektor Masarykovy univerzity v Brně Josef Podpěra a olomoucký lékař a paleontolog Mořic Remeš. Klub vydával časopis Věstník, který je dodnes citovaným časopisem. Prostějovské muzeum na něj navázalo v roce 1998 vydáváním sborníku Přírodovědné studie, dosud vyšlo 17 svazků. Členové klubu také usilovali o založení botanické zahrady v Prostějově, což se jim v září 1934 v Lidické ulici podařilo.

Výstava je k vidění v budově muzea ve Špalíčku v Uprkově ulici do 23. června.